Partnerův zájem a věci okolo

Chtěla bych ještě doplnit, že nepsat, nepsat, nepsat a počkat až co on u mě asi nepřichází v úvahu. 1. Bych to nevydržela, 2. se bojím, aby si nemyslel, že už ho nechci nebo tak. Vím, že to stejný bych si mohla myslet já o něm, když by taky nepsal, ale prostě. , .
A taky - celá situace - jeho velká aktivita je asi tím, že mu zrovna začaly prázdniny, a přes rok nic moc nedělal, tak si to asi vynahrazuje - to pro přesnost situace

Nic? : (

asi se to nespraví za jeden den, to že jednou nenapíšeš, asi ho to netrkne, že to je jakýsi protest....

Co víc napsat nevím, může to být prostě ten typ člověka, co na tyhle povídání po icq a smskování není....může za tím být něco vážnějšího. Byl takový od začátku? Nebo až v poslední době?

No tohle právě může být ten problém, chlapi nemají rádi stíhačky a vnucovalky...promiň, nemyslím to zle, ale mě se právě ve vztazích osvědčilo se na chlapa moc neupínat, nežít jen jím...oni to fakt nemají rádi. Ale jít s kamarádkama na kafe, žít tak trochu svůj život.

Vím, že jsi to nechtěla slyšet, ale abys na to nedojela....oni pak chlapi utíkají k těm potvorám, co se k nim chovají ošklivě. Tuhle logiku my ženy asi nikdy nepochopíme, myslíme si, že když budeme milé, usměvavé, uvaříme, uklidíme, že nás za to budou mít rádi...jenže nevím, čím to je, ale většinou pak utečou za nějakou mrchou, která se k nim chová právě ne moc pěkně, nežije jím ve dne v noci, nejsou si jí tolik jistí.... a to oni asi chtějí. Vím, že ti to nedá, ale občas se chce přemáhat a dělat trochu nezájem.

Moje zkušenost, holky třeba mají jinou... doporučila bych ti nebýt tak oddaná, to nikdy nedělá dobrotu.

Jak jsem psala v příspěvku - je to nejspíš tím, že mu už skončila škola, že nemá v podstatě žádný povinnosti a tak dohání to, co za to školní období promeškal. Ve školní dny byl furt unavenej, max. se doma díval na filmy (krom víkendu, to někam zašel vždycky).

To já právě nejsem... nikdy ho nenutím aby mi odepisoval nebo psal, nikdy do něj nerýpu že se neozval a podobně. Nevyzvídám kde byl a kam půjde a tak. To já si řeším sama se sebou.

Je fakt, že tohle jsem docela omezila. Ale snažím se s tím něco dělat.

No právě... ale žere Tě to, a proto jsi založila tohle téma. Máš pocit, že do toho prostě dáváš víc a že by se to mělo změnit, že by tam mělo být z jeho strany stejné nasazení, jako z Tvojí. Ale když on nepřidá, tak Ty musíš ubrat a neřešit to..

spíš jsem myslela, jestli nepsal a ten nezájem byl už od začátku... víš, jako jestli je jen "nepísálek" a nebo se změnil a přestal psát.

Jinak nevím, co poradit Pořád mám pocit, že si je tebou moc jistý.

Jo no... já vím. Jenže je to hrozně těžký, když vidím, že je celý dny s kamošem, na toho čas má, ale co já jako? Nevím, jestli si to neuvědomuje nebo v tom nevidí problém nebo co vlastně...

Aha takhle... no, těžko říct... tak na začátku je to vždycky trochu jinačí. Ale psával. I když fakt já to ted moc nedokážu posoudit, protože jsem dřív neřešila, jestli napíšu já nebo on. Takže jsem mu klidně napsala já a on už vlastně ani neměl šanci napsat. Ježiš to je děs. Ale když už si píšem, a pokud zas nikam nechvátá, tak si můžem psat klidně 2 hodiny vkuse a prostě bez problému.

To já mám taky tenhle pocit. A taky že to tak určo je. A to je právě to, nevím co tím. Mám dojem, že nemám příležitost ani s tím nic udělat a to je to, co tady řeším... : /

ale máš, co třeba aby jsi pro změnu vyrazila někam TY? Když on, tak si taky vyraž, vezmi partu, někam vyjeď na víkend...věř mi, tohle je účinnější, než na něj doma čekat na zadku a uvidíš tu reakci!

Nevidí v tom problém, a proto si to neuvědomuje. A je otázka, co z toho bude, když to začneš vířit. Leda hádka. Takže šup, pusť se do dalších kol aplikace té knihy. Třeba to nezmění jeho, ale mohlo by to změnit tebe.

Jasně, tuhle možnost znám... ale je to další ALE Jde o to, že se vidíme jen o víkendech... a já nechci právě o ten víkend připravit...je to pro mě hrozně těžký se toho vzdát. Kdyby jsme spolu bydleli nebo se vídali častěji, tak to neřeším a vyrazím si hned... ale takto. Jsem děsná, že? Komu není rady...

Jo, to bych taky tipla... řekl by mi něco ve smyslu, že jestli má jako sedět doma... a už by to jelo. Jak kdyby nemohl dělat něco se mnou... O tomhle s ním diskutovat nemá cenu, o tom sme se bavili naposled, takže vím, že je to dutá chlapská hlava no

hele ber to tak, že ho můžeš ztratit úplně, tak radši obětuj jeden víkend a zkus to zachránit jemu času líto není, když vyrazí s kamarádama...tak vyraž taky, dělej totéž co on....a uvidíš tu reakci. Takhle jen oddaně na něj čekáš...každý víkend poslušně ...a to je ono, pak si je tebou jistý.

Už mi přijde, že pořád odporuju, ale.. jasně, ztratit ho můžu, akorát ten, kdo by se z nás dvou spíš rozešel, jsem já... nedávno poznamenal, že my se nemáme vůbec proč rozcházet, takže pokud to neudělám já, tak spolu budem snad i za 20let... jasně, že to nemůžu brat doslova, tím chci jen říct, že on je zřejmě spokojenej a nemá důvod si ztěžovat, tudíž ode mě odcházet.... nebo aspon logicky by to tak bylo.