Cituji Minette: Tohle mi zní strašně alibisticky nebo možná maloměšťácky - ten argument s tou pověstí. Nebo možná jak z osmnáctého století.
Mně to tak znělo v tom věku taky, i teď si uvědomuju, že na jednu stranu je to maloměšťácký (i když já teda bydlim na malým městě), na druhou stranu je mi tak nějak samotný před sebou divně za to, že jsem třeba spala s klukama, který můj současný přítel zná. V těch 17 mi přišli třeba fajn a teď vidim, co je to za střeva. Takže takhle jsem to myslela, že člověk sám potom z toho nemá radost.
A ať to zní alibisticky a maloměšťácky jak chce, tak holka, která chodí po návštěvách přes noc a znaj ji všichni chlapi z okresu, tak potom se na ni koukaj hůř.
Neříkám, že to je zakladatelky případ (ani né můj, zas tolik kluků jsem neměla), ale co člověku přijde normální a v pohodě, když je mu 17, na to jinak nahlíží, když je starší. Takže tak. 18.tým stoletím jsem mamce argumentovala taky furt a teď jsem ráda, že mě brzdila, protože mamky maj většinou pravdu.
Cituji Minette: Ale být přes noc u svého přítele přece ještě neznamená nějakou promiskuitu, může to být čistě monogamní vztah a někomu vydrží na celý život i od těch šestnácti
Samozřejmě a to jsem i zmiňovala myslím, a jestli né, zmíním to teď. Může to tak být, může z toho být dlouhý vztah, třeba i vztah na celý život (to je případ mojí tety se strejdou, jsou si navzájem svojí první láskou a teď je jim přes 60 - krásný), ale zrovna tak se může stát, a pánbu chraň, že bych to zakladatelce nebo komukoliv přála, že si myslí, jaká je to láska a kdesi cosi, v dobré víře sbalí kartáček na zuby a půjde přespat k přítelovi domů, ten na další diskotéce potká jinou, tuhle odkopne, a on bude machr a z ní můžou lidi udělat rajdu, co mu vlezla až domů do postele.
Ale jak říkám, nevím, v Praze třeba je to asi jiný než někde fakt na tom malým městě, to záleží na okolnostech.
Cituji Minette: Naopak to, že holka spí jen doma vůbec nezaručuje, že nemá "spoustu sexů".
to samozřejmě nezaručuje, to jsem ani nemyslela.
Cituji Minette: Tak já nestačím zírat, já si takhle vybírala odjakživa, ani v těch patnácti bych s takovým nezačla chodit, natož spát.
Někdo tu zodpovědnost v sobě má víc, někdo míň. Ale obecně bych řekla, že v těch 15 je člověk prostě občas ještě tele, ať si myslí, co chce. A když zafunguje záchrana v podobě zodpovědné mamky...