Ahoj, jsem na omlazení už dlouho, ale toto je mé první založené téma s nímž se na vás obracím. Studuju třetím rokem VŠ (za dva měsíce končím Bc.), je mi 22 a bydlím u rodičů (do školy dojíždím). Dlouho jsem neměla pořádný vztah, až před 8 měsíci jsem si našla skvělého přítele, který pochází z místa mého bydliště, ale nyní už 3 roky bydlí v Praze(130 km ode mně), takže se vidíme většinou jen o víkendech. Za cca 5 měsíců až dokončím školu a chtěla bych jít bydlet za ním(i když tedy Prahu moc nemusím). Můj problém je ten, že nevím jak těch cca 5 měsíců vydržím. Bydlím s rodiči v baráku(asi 6 let, před tím v paneláku), mám téměř vše, s rodiči vycházím velmi dobře, ale přesto se cítím velmi zle a mám pocit, že mi z toho baráku už hrabe. Tento poslední ročník na VŠ je opravdu děsný, do školy teď jezdím jen cca 1-2x do týdne a většinu ostatního času jsem doma a učím se(teď jsem dopsala bakalářku a čekají mě státnice). Barák máme i se zahradou,takže není problém vypadnout ven a učit se venku(teď na jaře)..Ale já mám přesto děsný pocit, že mě ten barák jaksi svazuje, cítím se tu přes ten týden hrozně sama a celkově nedobře(rodiče chodí domů až po 20.hodině), mám i psychické problémy-různé úzkosti,strachy,paniky ..Koníčky mám, občas cvičím, s kamarády se sejdu taky,v tom není problém. Ale můj dotaz zní, jestli je vůbec možné, aby jedním z faktorů těchto mých problémů bylo právě místo kde teď žiju i když mi vlastně nic nechybí? V baráku jsem totiž poslední 4 roky zažila několik nepěkných věcí-před 4 lety zjistila mamka,že jí táta podvádí a celkově se tato záležitost táhla asi 3 roky,než se nějak vyřešila(mamka celou věc řešila vlastně jen se mnou),ale stejně to pořád není dobrý a myslím, že do budoucna to stejně dopadne rozvodem(díky tomuto se vlastně celá rodina rozhádala). Dále mám velmi, ale opravdu velmi problémového sourozence, jehož příšernosti snáší a řeší rodiče i já už cca 3-4 roky(opravdu závažné problémy), zažila jsem tu taky hrozné problémy s nespavostí, tříleté akné, dlouho jsem se trápila kvuli muži. Mám z toho co píšu příšerné výčitky, vím,co by asi spousta lidí za barák a hodné rodiče dalo...Často si i říkám,že se mi jednou ještě bude po baráčku stýskat,ale cítím se tu opravdu moc sama (kdyby aspoň rodiče chodívali dřve z práce)...Když jsem u přítele v Praze(v garsonce), taky mám občas psych.problémy, ale ne tolik..Nevím, už se v sobě moc nevyznám, tak snad se se mnou podělíte o vaše názory....