Au pair - milenecký vztah s otcem

Reaguji na Natalia90: Hrozně naivní nebo naopak strašně sobecký pohled na věc. Nebrat ohledy na nikoho, protože nikdo zas nebere ohled na mě? Takže, když někdo někoho zabije, proč bych nemohla i já? Kdyby to takto bral kraždý, všichni bychom následovaly jen "sračky" co dělají ostatní a bylo by tu zle. Naopak z hnusných věcí co dělají ostatní si můžem brát poučení a příklad, že takový nechceme být. Hlavně je ale vtipné, že většina lidí co mluví jako ty, trpí na světě nejvíce, protože tak laxně mávne ruku nad tím, že někomu ublíží, pak ale když se to stane naopak, nechápe a utápí se v depresích.

už si prostě vy všechny , které jste ve stejné situaci uvědomte, že tyhle plané lásky s ženatými muži se závazky nikam nevedou! Neplánujte si slibné vyhlídky na budoucnost, protože happyndem to končí pouze v pohádkách nikoliv v realitě. Není to tak jednoduché jak si každá maluje, tady nejde pouze o tebe a o něj.

Jak skvělá a sobecká myšlenka. Argument, že ho strašně miluješ a nemůžeš si pomoct není dostačující k tomu , abys rozvrátila rodinu.

Ulítnout a začít si se ženatým mužem , není nic nenormálního v dnešní době a za to tě určitě neodsuzuji ,ale tvé naivně vypěstované představy mě fak dojímaj.

Taky mě velmi překvapuje, jak jsem se k něčemu takovému mohla snížit, já která vždy nevěru odsuzovala a nechápala.. potřebovala jsem slyšet nazory lidí z venku.."nezaujaté" názory.. vesměs všechny máte pravdu. Já jsem vždy byla velmi racionální, ale v této situaci mám zatemněno.

Moc bych si přála, aby byl se mnou, na druhou stranu nejsem typ člověka, který by šel přes mrtvoly a pro mé "štěstí" bylo tolik neštěští. Strašně mě to štve a užírá. Hlavně, že to byl on, který to celé začal. Kdyby mě alespoň tolik nepřitahoval.

Reaguji na ariadne: Zatemněno má skoro každý v takové situaci, když jde o něj...někomu se to radí dobře, ale najít sílu s tim něco dělat, když jde o sebe je těžší
Jen doufám, že tyto názory a kometáře k něčemu nakonec budou...

Zeptej se ho na to a možná ti pomůže se probudit až zjistíš že on do budoucnosti počítá stále se svou rodinou.

věř tomu, že mě taky, kdyby mi tohle řekla nějaká kamarádka, myslela bych se, že je naprosto hloupá, bez sebeúcty a zdravého rozumu. Pak když se to stane tobě, začneš přemýšlet, jak jsi mohla zajít tak daleko a kudy je vlastně cesta zpět nebo ven.

To bude to nejlepší, udělám to hned. Ale já vůbec nevím, kde začít. Jako: "Dnes je ale krasný den, co kdybys kvůli mě opustil rodinu?" Směšné. Vůbec nevím, jak na to. Čekala jsem a čekám, že jemu snad dojde, že to takhle vést nemůže plus že ta přetvářka je fakt zvrácená a on nic. Jinak děkuju moc za rady.

Budeš se ho ptát z očí do očí nebo nějak písemně?

Už pár týdnů dumám nad tím zda my dva máme nějakou perspektivu,ty jsi ženatý a já svobodná mladá a nechci se spokojit jen s rolí milenky........jak to vidíš ty?
Asi tak nějak.........

tak toho jedinýho se od chlapa opravdu nedočkáš

Reaguji na Laky:
Určitě z očí do očí. Děkuju za radu, od toho by se dalo odpíchnout.

Reaguji na ariadne:
Vím,že je blbý čekat jakoby na ortel,který zřejmě uslyšíš,ale pokud se dozvíš pravdu a bude to že s tebou nepočítá,tak ti to pomůže.

Odříkaného chleba největší krajíc, to už tak v životě bývá. Asi sis touhle zkušeností potřebovala projít, aspoň víš čeho se do budoucna vyvarovat.

Chápu, že jsi do něho zamilovaná, pravděpodobně budeš ještě mladá, ale časem pochopíš, že jen láska pro kvalitní a dlouhodobý vztah nestačí, často je rozum právě ta hlavní složka.

Pořád je to míň směšný, než s ním spát a u stolu se usmívat na jeho ženu. Normálně, mu řekni, že tahle situace ti vadí a ubližuje, proto je čas ji změnit. Uvidíš jak zareaguje, ale spíš bych vsadila na to, že budeš balit kufry.

Taky mě řada kamarádek (dokonce i ta nejlepší) tímto překvapily, takže se to stává i v lepších rodinách, teď jen z toho správně ven.

Navíc se to stalo i u nás doma (nebydlíme v Čechách). Slečna, které jsem otevřela dveře do našeho domova, se zamilovala do mého manžela. Když jsem na to příšla, byla už pryč, ale vztah trval na dálku, napsala jsem jí a ona mi odpověděla toto: "Aleše miluji a v životě se ho nevzdám." Naivita tam taktéž byla, strávila u nás jen několik málo dní, poskytla jsem jí tenkráte ubytování u příložitosti jejího pobytu v našem městě. Myslím, že tenkráte ten první velký krok (u nich pohlazení po vlasech na letišti) udělal taky chlap, můj manžel na základě jejího obdivu k němu.

Reaguji na Julie24:
au to bolí