Holky, nevím jak to napsat. Ale stalo se mi hrozně moc událostí během krátké doby - 1 roku.
- Rozešla jsem se s přítelem, s kterým jsem chodila 5 let, byli jsme zasnoubený, on byl alkoholik a navíc jsem měla podezření, že mě podvádí, tak jsem odešla. Po rozchodu jsem se dozvěděla, že to byla pravda a dělal to asi rok měsíc po rozchodu si svou milenku nastěhoval do bytu. Takže pro mě úplná podpásovka.
- Stěhovala jsem se do garsonky do Prahy úplně sama
- Mamka prožívala špatné období, měla deprese, menopauzu...snažila jsem se jí být oporou.
- Umřel nám děda...
- Nový vztah - s kamarádem, kterého znám několik let. Pak jsme se kvůli financím odstěhovali do společného bytu. Z garsonky mi nevrátili kauci 10.000,- Kč majitelka si vymyslela spoustu věcí, aby mi je nemusela dát...
- Problémy v práci...
No a když už jsem myslela, že je vše v pořádku, přítel se ke mě začal chovat hrozně. Jezdí pořád a pořád za maminkou. Už jsem o tom zakládala i diskuzi. Nadává mi...je sprostý, nedovolí mi pejska, kterého chci už několik let. A já jsem na dně. Mám depresi, hroznou. V životě jsem nezažila takové myšlenky co se mi honí hlavou a je mi zle. Nejhorší je, že nemám sílu se zase stěhovat, zase něco měnit...a nemám sílu už vůbec na nic. Nic mě nebaví... je mi neskutečně... ale nechci s takovým chlapem být... ponižuje mě. Nejraději bych ležela v posteli a nehla se... nevím jak dál...
Měli jste také někdy někdo takové stavy a jak jste se z toho dostali?