Operace břicha - zkušenosti?

Děkuju, ty máš ale taky můj obdiv. Stejně jako všechny tady. Kdo to nepodstoupil, ani neví, co to obnáší. Nemyslím jen bolest, ale všechno s tím spojené, strach, musíš si všechno zorganizovat, atd. Ale stojí to za to. Už jsem se setkala i s kritikou - jako že nevím, co bych roupama dělala atd. Ale to mě nechává chladnou. Měla jsem před OP pěkné mindráky - po dětech jsem se vůbec nechodila koupat, jak jsem se styděla, visela mi kůže - prostě hrůza.

Jinak jsem to napsala vlastně správně - měla jsem jizvy i nad pupíkem - a ten mám přešitý. Díky tomu, že jsem měla jizvy dost vysoko mám výš i jizvu, proti ostatním, protože to jinak nešlo udělat.

Pusinka
Já už jsem se naučila, a celá moje rodina, všechno organizovat tak, aby prostě ten čas byl. Už jsme zvyklí - přítel jezdí na kole a má doma taky cyklotrenažér, tak doma jezdíme spolu. Baví nás to, i když kolikrát se mi ale vůbec nechce. Brzy vstávám a chodím dlouho spát, jinak bych to asi nezvládala. Stojí to hodně času, ale je fakt, že se cítím teď ve 40 mnohem líp, než před 15 lety, a to jak psychicky, tak fyzicky.Je to pro mě odměna, a velká.

U nás to moc nejde, já jsem na mateřský se třema dětma , vlastně s jedním. Ty dva velký jsou už v první třídě a ve školce. Ale já k tomu od počátku mateřský podnikám a manžel je taky podnikatel. Může si svůj čas přizpůsobit, ale když má něco rozdělanýho, nemůže jen tak od toho odejít kvůli tomu, že já chodím cvičit. Prostě to nejde. A mamka je na tři týdny v lázních, protože má po výmněně kyčle, takže jí taky děti nemůžu dát s tím, že jdu na dvě hoďky cvičit.

Zdravím ve spolek kočky

Izka
Já se na to vyprdnu, malej by chtěl jít spinkat a zas nemáme dudáček. Se z toho už picnu

xxdanielaxx
Ahoj Dani, přeju ti krásný den.

xxdanielaxx
Ahoj

Tak hledej, šmudlo...
A já se na chvilku loučím,přijede kamarádka,tak zatím,papa.

Pusinka
Izka
holky,vy jste takové spisovatelky,že skoro nemám šanci zkouším to dočítat v noci,ale ráno je toho zase hromada a přes den....no to ani nemluvím

Už máme, on si ho schoval do popelářů .

Tak to chápu, máš toho moc. Já už mám děti velké, i když přítel má dvě malé a jsou u nás téměř denně, takže jsem pro ně taková máma, vlastně máme dohromady 4 děti...ale ty velké taky sportují a mají svůj program a ty malé bereme s sebou. Je to moc fajn. přítel taky podniká, takže taky není vždycky schopen, ale vlastně každou volnou chvilku využije ke sportu. Je pravda, že teď mám větší vůli, než dřív, asi jak mi přibývají roky, tak se bojím, jak budu vypadat pak a snažím se to nějak dohánět. Když jsem byla mladá, měla jsem 50 kilo a jedla jako dospělej chlap. Dneska mám o 10 kilo víc a jím jako vrabec- když si dám rohlík, mám kilo navíc

xxdanielaxx
Ahoj krásko

Na to se už taky docela těším, až tomu nejmenšímu budou tak 4 roky. I když bych si ho měla pořádně užít - a vlastně užívám. To pak taky bude všechno jiný. TeĎ mu je rok a půl.

Já jsem se taky těšila, až děti vyrostou, a teď je mi to líto, že už je nemám, už nejsou doma, nechtějí se pochovat...stýská se mi po těch časech, kdy byly malinké a tak sladké...ach jo Užívej si jich naplno, ty časy se nikdy nevrátí. Je pravda, že mám teď víc času pro sebe, ale přecejenom...tehdy to bylo asi lepší

Tak to ti věřím.Jsou to zlatíčka, když jsou malí. Když šel ten nejstarší prvně do školky ve třech letech, tak si ho učitelka vzala a zavřela dveře aby pro něj loučení nebyl velký šok než co si zvykne a musím přiznat, že jak zavřela ty dveře, tak já začla bulit jak želva, že nebude se mnou.Teď šel v září prvně do školy a když měla proslov starostka, ředitel školy a jejich učitelka, tak jsem se koukala z okna a myslela na mou kamarádku, se kterou jsme vyváděli jen samý kraviny.A to jen proto, že kdybych ji poslouchala pořádně, tak bych byla taky hned na měko a musela tahat kapesník. A před toliká rodiči se mi to opravdu nechtělo .