Opět další problém s mým přítelem... možná je to problém hlavně můj, tedy zjevně jemu to žádné potíže nedělá... Přítel se nedávno na facebooku seznámil s holkou, která pracuje v čajovně u nich ve městě. Narazili na sebe náhodou, on si s ní hodně píše, rozumí si s ní velice. Já jsem z toho byla popravdě dost v šoku, strašně jsem žárlila.. Pak se staly nějaké věci mezi námi a přítel se se mnou rozešel. Teď už jsme zase spolu a mluvili jsme právě o této jeho kamarádce. Řekl mi, že když jsme byli rozejití (asi 5 dní celkem), že s ní byl venku a že si ji upřímně velmi oblíbil. Mně je 23, přítel je o půl roku mladší a jí je 17. Když jsem mu po tom, co mi ten venek oznámil řekla, že už jsme se teda o ní bavili a že mu věřím, ale přesto na tohle prostě žárlím, tak mi řekl, že mě chápe a že mám asi trochu na co.. jelikož momentálně s ní je v pohodě a se mnou ještě zcela ne. Zůstala jsem hledět jak opařená.. pořád říká, že je jí teda 17, to je asi dle něho nějaký hlavní důvod, kvůli kterému bych se měla uklidnit. ale říkám, že časem jí bude víc že a on: no, nad tím jsem vlastně nepřemýšlel ... neskutečně mě tahle slova od něho bolí. Máme vztah na dálku a tak prostě má hodně času a prostoru, aby s ní chodil ven kdy se mu zachce. Nevím, jak se k tomu mám stavět. Slíbila jsem mu i sama sobě, že žárlit nebudu, ale po tomto rozhovoru to asi sotva jde.. Sice ho ukončil tím, že se mnou si rozumí víc než s ní a chce být se mnou, ale přesto, co si o tomto mám myslet? Opravdu se bojím... vím, že asi mám i malé sebevědomí, což dřív nebývalo.. jen prostě nevím, jak se chovat. Jestli s ní bude chtít jít ven i jak budu u nich, nebo si s ní bude předemnou pořád psát, netuším, jak to ustojím...