Ahoj, přítel mi každý týden říká, ať s ním zůstanu na víkend na bytě, protože většinou na každý víkend odjíždím domů. Včera jsem ho chtěla překvapit, a tak jsem zůstala. V době, kdy většinou jezdím autobusem, tak spal, když jsem mu pak řekla, že jsem zůstala, prvně mi řekl, že má hodně práce, že přemýšlí, jestli tedy neodjede domů on. Za pár minut mi řekl, že se na celou sobotu domluvil na jednu sportovní akci... Dobře, fajn... ale byla to akce, na kterou jsem chtěla jít s ním, kterou mi sám před měsícem nabídl, ale tehdy řekl, že by chtěl taky s kamarády, nakonec řekl, že tedy nepůjde s nikým. Docela mě to mrzí, a ještě řekl, že čekal až odjedu abych nic nemohla.... Myslela jsem, že v normálním vztahu se toto aspoň oznámí.. o víkendu mám v plánu to a to.., nebo aspoň mít slušnost a říct... s tebou nechci jít... Prostě proč nemá koule na to mi říct, půjdu s kamarádem.. ušetřila bych si zklamání z tohoto víkendu.
Mimochodem...se mi nedávno přiznal, že strašně lže...aby mi nemusel nic vysvětlovat...
Jaký názor máte vy? Přijde vám, že hysterčím a řekly byste si, že je to v pohodě?
A ještě... nabídl mi, abych šla s nimi, samozřejmě, že jsem nešla, nestojím o pozvání, které dostanu jen z nouze ctnost..., že mu nevyšel jeho plán jak mě vyřadit.
Pak uznal, že to nebylo pěkný, ale řekl že bude vždycky takovej, že nebude myslet na důsledky pro toho druhýho.. tak jsem mu řekla, že chci mít někoho, kdo se nad tím zamyslí... A má rád překvápka, pořád mi říká ať jsem spontánní...