Mít třetí dítě?

Reaguji na vcelka:
Myslím si,že děti máš ještě "malé" a nejméně deset let ještě budou hezky u maminky.
No otázku zda třetí dítě si musíš odpovědět sama.
Pokud máte dostatek prostoru pro všechny děti.
Pokud nebude to mimino omezovat starší kluky/což si myslím,že bude/.
Pokud se chceš vzdát svobody a na "stará kolena" si pořídit ještě mimino.Vím,že teď je ti 32,ale v horizontu deset - patnáct let budeš mít vlastně doma školáka.
Pokud jsi ten pečovací typ a nevadí ti,že s malým prckem se dost špatně cestuje,nejde s ním vlastně nic.
No a v neposlední řadě.....chce to dítě i tvůj manžel?Myslím jako přišel s tím on a nebo by jen splnil tvé přání.

si nevystačíte sami dva?Jako mladí jste si asi moc neužili a teď máte právě možnost si to vynahradit nevidím žádný důvod proč si proti "nudě" pořizovat dítě dva kluky už máte kup si pejska.

to je dobrá otázka, on právě je taky na pochybách.

a na zbytek odpovídám máš asi pravdu. Prostor by se našel a omezovat kluky bude což je jasné. Možná jsem se měla rozhoupat dřív.
Dík za názor asi takový jsem potřebovala slyšet. Dáme s chlapem hlavy dohromady a smeteme všechny pochybnosti ze stolu a nalejeme si čistého vína, asi to vypadá že se budu chodit mazlit s miminama ke kamarádkám

Moje máma se rozhodla pro 3 dítě o 5let starší teda ve 37letech, teď máme doma 2letýho čertíka, je teda divoký, furt chce pozornost a mamka uznává, že to prostě nezvládá tak jak čekala, usíná vyčerpaná a ač má malé ráda uznává že je nad její síly a že dřív snila až my starší vyrosteme a ona bude mít klid na knížky, zahrádku, dovolenou... teď má dalších cca 15-20let starostí

To by pro mě byl důvod proč nemít už dalšího potomka.Pokud nemáš místo na samostatný pokoj pro každé dítě,tak je to omezování a já to beru tak,že ta děcka si to nezasloužej aby je omezilo mimino.Kluci porostou a budou chtít svůj klid,své soukromí....ten prcek by už pro ně nebyl partner na hraní.Víš jak to myslím?

tebou cloumají hormony a on to vidí z odstupu s rozumem.Nešla bych do toho...ale je to jen na vás dvou se rozhodnout.

Celý den nad tím přemýšlím a docházím k názoru proč pokoušet štěstí osudu, mám 2 zdravé kluky , kteří jak kdyby to vycítili se dnes večer chtějí mazlit oba. Starší za mnou přišel ať si jdu k němu lehnout do postele a dívat se s ním na růžového pantera, dá se tahle nabídka odmítnout? Nedá. Dík že jsem to měla ským probrat, pomohlo mi to. Asi to bylo i tím že v práci dvě holky utekly na mateřskou v mým věku , teda malinko starší ale ty šly do prvního miminka, kdežto já už bych asi přesluhovala. Hormony cloumají co stím nadělám, budu se je snažit krotit. Manželovi řeknu ať si oddychne že jsem dostala rozum, teď jen aby mě nezaal přemlouvat...

Reaguji na vcelka: Na tvoji otázku bych odpověděla- proč ne? Já sama jsem měla prvního syna v 19letech. Druhý se narodil o 9 let později. Mají mezi sebou nádherný vztah a ani jeden není omezován na úkor druhého. No a manžel občas přijde, že by ještě třetí- nejlépe zase po 9ti letech- takže mám ještě 6 let čas si to rozmyslet.Jsme stejně staré- nechala bych tomu volný průběh- pokud tě to nepřejde, tak si prcka můžeš pořídit . Za 5 let ještě nebudeš na mimi stará a kluci budou velcí.

Rozhodnutí záleží jen na Vás (priority, sny, cíle, co od života ne/chcete)
Dost párů by do toho již nešlo a stejné množství si v těchto letech dítě pořídí (nemyslím jen první dítě).

Z mé rodiny má takhle dítě teta a sestřenice.
1) Teta má kluky ve věku 17 a 14 let. První dítě rodila hned po maturitě. Od 32 se s manželem rozhodovali, zda si pořídí 3. dítě. Ve 35 se ji narodila zdravá holčička. Všichni jsou z ní naměko, mateřství si oba manželé daleko více užívají. I její synové se na mimi moc těšili a ochotně hlídají, pusinkují, krmí, chovají.... až mne to samotnou překvapilo.

2) Sestřenice má 13ti letou dceru. Kluk má rok, ona 37. Dcera je šťastná, že má konečně sourozence, kterého dlouho chtěla, ochotně hlídá, pomáhá...

Tady Ti nikdo neporádí objektivně, co je spávné (protože OK jsou obě varianty), záleží jen na Vás, co chcete a očekáváte od života, aby jste byli šťastní

Na tohle se obvykle všichni ostatní těší, co poslouchám kolegy. Jak píšeš, první dítě si měla v 19-ti, takže žádné společné zážitky "ve dvou" vlastně nemáte a ani si je nedovedeš představit. Já to viděla u nás doma, když jsem se osamostatnila z domu, tak naši nabrali druhý dech a začali stíhat to, co předtím nemohli. Vztah se jim tím samozřejmě jenom vylepšil.
Navíc, ti tví "velcí kluci" jsou ještě na základce ! Střední škola, vysoká škola, všechno dneska docela finančně náročné - a do toho mimino !? Navíc, jedináček to nebude ani omylem : bude mít dva bratry - studenty, kteří z něj sem tam asi budou vpravdě "nadšeni" , zvlášť před zkouškami.

To není dobrý důvod ...

tak si řekni, že tvé "velké" děti tě brzy obšťastní vnoučaty

Tak jsem byla rozhodlá a nějak klidná že teda asi bude rozumné nejít do třetího. Nějak se naskytla situace a manžel začal sám a když jsem mu řekla všechny důvody proč do toho nejít tak se na mě podívat s vyvalenýma očima že on by rád viděl mmiminko u vánočního stromečku a jezdil na dovolený s miminem. Že jsem mu vyjmenovala všechny důvody proč do toho nejít že tohle nečekal. Ano není ještě rozhodlej na 100%, ale každopádně to nezavrhuje. Tak co na to říct? Úplně mě rozhodil a moje přesvědčení už do toho nejít je to tam. Sakra! tohle jsem nečekala. Takže téma třetí dítě u nás zůstává nadále otevřeno. Jen vím, že dlouho to otevřeno zůstat nemůže, čas běží a já jsem si dala nějaký rozumný limit max rok kdy to zkusit a pak to vzdát. Vím že mi nikdo život nenaplánuje že je to jen na nás dvou, přesto jsem ráda za vaše názory. My ženské to nemáme hold jednoduché.

právě kluci byli moc rychlo mladí nezkušení, manžel pořád v práci.Vydělával peníze aby nás uživil. Dneska už by nemusel, myslím že by jsme si to víc užili oba dva.

Reaguji na vcelka:
Zeptej se svých kluků.Nebo spíš pozoruj jak se chovají k miminům.Jestli by chtěli "malého škoditele" to je fakt v uvozovkách a znamená to malé dítě,které se logicky bude motat v jejich pokojích a sem tam/dost často/ něco zničí.
Vím,že je divné "nechat si nadiktovat od dětí" ale oni to budou,komu se maximálně změní život aniž by to třeba chtěli.

ptala jsem se. Starší za mnou sám přišel že by chtěl mimino, mladší se brání zuby nehty. Je pravda že asi tak po měsíci starší přišel že možná ne, že neví jak by to bylo. Ale z druhé strany ptal se někdo tebe jestli chceš sourozence? Ano asi by ho občas hlídali ale nemyslím si že by je to nějak omezovalo. Snažila bych se dělat vše stejně jak děláme teď. Mám babičky tak snad i jednodenní lyžovaní v Alpách by zvládli pohlídat prcka. dovolená vždycky jsem jezdila i s miminem na dovču kamkoliv, nebyl v tom problém. Nechci prcka na úkor svých dětí aby mi to jednou vyčetli. Proto to tak řeším tohle není rozhodnutí na týden, tohle je rozhodnutí na celý život. Možná kdybych neměla 2 kluky ale páreček neměla bych tajové starosti. Slyšela jsem manžela jak říká tchánovi (mému otci) že mu závidí že má holku, že by chtěl taky. Ale tohle mu nikdo nezaručí já vím, ale proč to nezkusit...

Neptal...taky jsem z toho nebyla nijak nadšená a v mém profilu si můžeš najít téma "nenávist",kde si počteš jaký je můj vztah k mladší ségře.

Věkový rozdíl je omezení ať chceš nebo ne.

Jasně,že rozhodnutí mít víc dětí je jen na rodičích,já osobně bych to svému synovi neudělala.Je jedináček.