Klaustrofobie

Mně nevadí ani solárium, ani výtah, ani zadní sedadlo v autě...
Ale za boha bych nevlezla pod postel nebo celkově na místo, kde se nemůžu otočit dokolečka o 320 stupňů nebo kde nemůžu napřáhnout ruce (například úzká ulička mezi panelákama apod.) uff...
A taky mi strašně moc vadí, když mě přítel celou přikryje peřinou, přilehne mě a já se nemůžu hýbat! To ječím, kopu (i když to moc nejde) a mám pocit, že se udusím...

tak tyhle "srandy" jsem absolutně nenáviděla, díky bohu, že už nejsem ve škole a nikdo mi nic takového nedělá

Ahoj hoky, co tu popisujete je klasický případ panické poruchy. Já bych se zbláznila, kdyby mě někdo zavřel do skříně, nebo někam do truhly. blee

asi tak, cestovat vlakem, jsem si zvykla, ale poslední nakupování mě sebralo - ani nevím, jak jsem došla domů, jediný, co si pamatuju, že jsem měla hlavu pod ledovou vodou, - což se už nestává tak často, nezvládám nával v metru, nával v obchodech, pomáhá mi popíjet kolu nebo vodu, ale tohle jsem fakt nezvládla, ještě teď se mi zle