Mám takový problém, který mám už co jsem byla malé dítě. Vždy jsem byla zakřiknutá a stydlivá. Kdykoliv k nám někde přišel na návštěvu, já se zavřela v pokoji a nechtěla jsem tam jít. Ta představa, že tam vejdu, všichni se na mě podívají a budou na mě mluvit mě hrozně děsila. Samozřejmě, malá holčička, je to normální. Jenže já tím trpím do teď. Kdokoliv mě zná, tak řekne. No jo, ty mezi stydlivky fakt nepatříš. Dobrej vtip. Jsem extrovert, ale když je prostě hlouček lidí, stydím se jít okolo. Třeba teď mám dilema. Potřebuju si v práci jít natočit vodu do konvice, v kuchyňce stojí skupinka mých asi 5 spolupracovníků (vztahy máme super) a jsou tam asi tři známí, které neznám. Tak moc se tam stydím jít, že vejdu někam do místnsti a samozřejmě se každý přirozeně podívá kdo vchází. Ale já jsem vyřízená!! Máte taky někdo takový problém, nebo jen já jsem takový magor??