Jsem já ta špatná?

Bude to asi na delší povídání, ale zkusím to nějak zkrátit...s přítelem jsme se seznámili na internetu, ne přes seznamku, hráli jsme stejnou hru a nějak jsme si spolu začali povídat(jsem napůl kluk, miluju pc hry a fitness)
domluvili jsme si tedy schůzku a on přijel, všechno bylo fajn..přespal u mě a další týden jsem jela já k němu..takhle to pokračovalo dál a dál, jsme od sebe cca 3 hodiny vlakem - pro mě nic těžkýho, ve vlaku jsem se aspoň učila..

postupem času vznikaly hádky kvůli mě, že jsem hloupá a neumím řešit věci, že vše za mě dělá máma, nic neumím, že neumím přemýšlet "dospěle"..to bylo ještě ok..vídali jsme se vždy o víkendu, buď jsem přijela já k němu nebo on ke mě..všechno bylo fajn, hádky nebyly něco, co by se v našem vztahu nedalo překonat..vždycky se to vyřešilo..

zhruba před rokem, kdy hádky neustupovaly, už jsem toho měla plný zuby..už to opravdu vypadalo, že se rozejdeme, a já udělala tu největší chybu v životě - zakoukala jsem se do kluka ve škole a vyspala jsem se s ním...přítel na to přišel..byl z toho úplně vyřízenej, na dně, ale dal mi šanci..bylo mi to strašně líto, ale nedokázala jsem to dát najevo..cca po měsíci..BYLA JSEM OPRAVDU HLOUPÁ HUSA..jsem začala chodit do fitka a popletl mi hlavu jeden trenér..šla jsem k němu domů ale jenom jsme se líbali, k ničemu nedošlo..o tom se taky dozvěděl..byla jsem tak strašně hloupá. doteď nevím, co jsem si chtěla dokázat..oba dva se navzájem milujeme..

můj přítel je fajn kluk, obyčejný klučina, ničím nevyčnívá..ale poslední dobou už opravdu nevím co mám dělat..postupem času se jeho chování opravdu otočilo o 360°..to že mi nadává, že jsem ku*va, pi*a, dě*ka a podobné je u nás na denním pořádku..tak nějak mě "donutil" jít k němu bydlet a chodit u něj na školu(přestěhovala jsem se sem)takže jsem tu sama a nemám zde žádné přátele..také mi vyčítá, že mu přijde, že už mě nepřitahuje, že se mi nelíbí, že mě s ním nebaví sex..od doby co jsem začala brát antikoncepci tak mě přešla chuť na sex..vystřídala jsem už 3 druhy a nic..prostě nemám potřebu to mít každý den..mě by bohatě stačilo jednou týdně..nevím co to se mnou je..navenek dělám, že je vše ok, všude se přetvařuji..ale jakmile zabouchnu doma dveře tak to ze mě opadne a jsem jenom ta dě*ka, co podvedla přítele, který ji miloval a chce se mi brečet..

chová se ke mě opravdu příšerně..včera jsem koukala na doktoři z počátku, jen tak jedním okem, a on se mě z ničeho nic zeptá, jestli mě baví koukat na takovou pi*ovinu..je na mě hnusnej celkově, spadne mi na zem pětikoruna a kouká na mě jak kdyby mi spadl mobil a ještě se ke mě chová tak povýšeně, že já jsem ta špatná, já jsem ta ku*va, takže nemám právo nic, na instagram, když jsem dala fotku asi po roce, tak mi řekl, proč jí tam dávám, že mám potřebu se pořád někde vystavovat, na fb nechodím vůbec, protože jakmile tam jsem, tak se mě ptá co tam dělám, s kým si píšu, kdo mi psal atd atd..přijdu si jak kus hadru, nebo pes, kterej musí poslouchat povely svýho "páníčka"..prostě se přítele bojím, bojím se jeho reakce...

doufám, že mě nikdo nebude soudit, že jsem ho podvedla..já nejsem žádnej andělíček, neumím se chovat, prostě mu občas neodpovídám na nějaký hloupý otázky a tím pádem ho vyprovokuju a nadává ještě víc.....ale on nenadává třeba jen mě, s tátou se taky takhle baví, když jsme u jeho sestry, tak koukáme třeba do mobilu a něco píšeme a sestru poslechne na slovo a když řeknu nějaký slovo, který má napsat, tak mě uplně ignoruje..

přijdu si jako vzduch, vím, že jsem mu ublížila, vím, že ho to bolelo, ale tak sakra se ke mě nemůže takhle chovat po skoro roce, co jsem to udělala? Udělá mi, co mi na očích vidí, ale stejně se takhle pořád vzteká..já jsem od té doby hodná, snažím se chovat hezky, ale on vždy přijde a něco se pokazí..

hádky vznikají z toho, že to pořád vrací .. pořád se ptá na nějaký hloupý otázky ohledně toho, jak jsem ho podvedla, když vidí jeho auto, tak začne rejpat, jestli to je on, že to určitě poznám, jaký to bylo, jak ho měl velkýho, jestli jsem byla vzrušená atd mohla bych pokračovat do nekonečna....říkala jsem mu několikrát, že pokud nedokáže myslet na budoucnost, a bude řešit jenom minulost, tak to nemá cenu...

jsem splachovací, ale tohle už prostě nemůžu..večer brečím do polštáře, jestli s ním neztrácím čas, jestli to má cenu, nechat si takhle nadávat, aby se ke mě takhle choval atd..řekl mi, že až uvidí, že se budu snažit tak to bude ok..jenže to už trvá tak půl roku a pořád nic..ráno po mě vždy chce abych mu napsala nějakou hezkou sms..copak mi nemůže napsat pěknou sms on sám od sebe??

opravdu to nechápu...doufám že se v tom vyznáte a pochopíte to...potřebovala jsem se jenom vypsat...děkuji