Nemyslim si, že bych byla vyloženě ošklivá, to ani ne. Umim se upravit že je ze mě myslim si kočka, mam super přítele kterej je ze mě paf, neustále mě chválí a lichotí.. V tom tedy problém není,vlastně ani nechápu kde že je ten "kámen úrazu".. Přibližně 2hoďky se připravuju-hezky oblíknu, cítím se dobře, jenže pak zahlídnu nějakou výraznou,zajímavou nebo prostě hezkou holku a rázem je moje zdravý sebevědomí pryč, už se vůbec necítím pěkně v tom oblečení co jsem ještě před pár hodinama v zrcadle chválila, cítím že moje vlasy už ztrácí objem, make-up už taky neni nejčerstvější..
Bohužel v poslední době mě "štvou" i kamarádky, třeba moje nej. kamarádka je pěkná, klukama obletovaná a já si vedle ní někdy přijdu jak šedá myš.. Přitom si o sobě nemyslím úplně, že jsem nějak ošklivá ale prostě najednou mě přepadne ten pocit a už si zas příjdu hrozně obyčejně..Kamarádka to nechápe, nechápe proč se furt kritizuju.. Vím, nejsem jediná to mi je jasný ale "venku" vidím právě jen samý takový holky co si věří, jsou obletovaný.. Myslíte že to může být tím že mam přítele, takže tím pádem se třeba jeho kamarádi "kliděj" a v podstatě na mě málo kdo něco "zkouší", takže si pak mezi nezadanejma kamarádkama příjdu ne tolik atraktivní..
Snažím se chválit ale nic mi nepomáhá, už mě to začíná úplně deptat, nechápu proč jsem taková. Mám určitěj "standard" líčení, česání v čem si příjdu dobře ale jakmile je něco trochu jinak už to zase jede. Jindy si zas vemu třeba podpadky a cejtim se že si okolí řika na co si hraju a tak, přitom to tak vůbec neni. Takže se vlastně ani kolikrát neoblíknu tak jak bych přímo chtěla a pak to má na sobě holka vedle.. Poraďte mi prosim co s tim, nebo alepsoň napistě svůj "příběh" hrozně mě to zajímá. Díky