Krize po třech letech - bojovat nebo ustoupit?

Tak spoločné bývanie je obrovský krok vpred, kde(podľa mňa už nasleduje skôr či neskôr svadba a deti, alebo ten kto sa na svadbu necíti, tak to vynechá) ja mám z toho taký pocit, že tvoj priateľ sa zľakol tej zodpovednosti. Prečo ste sa tak rozhodli, keď už predtým ste mali nejaké problémy? Mohli ste ešte pár mesiacov počkať a vyriešiť si to. Predsa len bývanie s viacerými ľuďmi vrátane partnera je niečo neporovnateľné s bývaním len vo dvojici.
Ale zas myslím, že každý vzťah má svoju krízu, a snáď aj tie fázy zamilovanosti sa môžu často striedať u jedného alebo druhého partnera. Resp. jeden čas máš chuť mu vyjadrovať lásku tým, že sa stále objímate, maznáte, a iný deň ti to vôbec netreba.
Nemáte nejakú inú možnosť, ako sa odlúčiť od seba aspoň na nejaký kratší čas? Že ty alebo on by sa presťahoval ku nejakému známemu, aspoň, kým to najhoršie neprejde? Pretože podľa mňa to najhoršie, čo by si momentálne mohla spraviť, a čím by si ho úplne odohnala by bolo, eby si teraz tlačila na pílu. Podľa mňa len potrebuje chvíľku pre seba, a ptom sa môžte začať rozprávať o tom čo bude ďalej

To společné bydlení jsme chtěli oba, na náš starý privát jsme přes inzerát přizvali 4 lidi, se kterýma bydlet bylo za trest. Oba jsme toho měli plné zuby a chtěli to zkusit sami společně. Jenže změna šla samozřejmě poznat - především finančně. Kdyby jsme spolu dříve nebydleli, tak by se ukázalo, že to spolu nezvládáme a není třeba nad ničím přemýšlet. Ale podobné trable jsme nikdy neměli. Jen občasné hádky, kterým se nevyhne žádný vztah. Začal mít pocit stereotypu, ale to právě vůbec nechápu - protože máme velmi aktivní vztah, často jezdíme na výlety, kulturně žijeme, nesedíme jen doma na zadku. Teď jsme ve fázi, kdy definitivní rozchod se změnil na to, že si dáme pauzu. Jenže upřímně - vůbec nevím, co to znamená. Jestli to není jen eufemismus pro to, že je konec... A jakou formu taková pauza vůbec má mít - zda klást nějaká pravidla nebo prostě říct: "dělej si co chceš".

První co mě napadlo je to, že někoho má. Ale ať je to jak je to, buď teď statečná a odstřihni kontakt. Nic jako pauza neexistuje..bud´ někoho má a chce to s ní zkusit a Tebe neztratit kdyby to nevyšlo, nebo nikoho nemá a Tebe si nechává dokud si nenajde náhradu. Být Tebou, řeknu mu, že ho miluju, že bez něj být nechci. Ale že pokud si není jistý on co cítí a chce tak že vím, že mám na víc než se trápit a hrát si na pauzy.. To je pak jen odkládání nevyhnutelného.. Takže to slovo Konec bys mu měla říct Ty!

Tím, že zamezíš kontaktu s ním můžeš docílit toho, že si uvědomí, že mu vážně chybíš a miluje Tě. Když Tě bude mít za zadkem tak mu to sotva dojde, kór jestli máte ponorku.. Máš možnost se odstěhovat? Podle mě jediná možnost jak ho získat zpět..pokud ho ještě chceš..

Ale zas nemyslím si, že by ich situácia musela nevyhnutne znamenať, že má inú.Ja síce tiež na pauzy neverím, ale tak zas niekedy je možno aj lepšie dať si pár dní od seba pokoj a venovať sa iným veciam. Ja som napríklad veľmi impulzívna, čo samozrejme môjmu priateľovi dosť na začiatku vadilo, ale snažím sa prekonávať, a z vlastnej skúsenosti viem, že riešiť veci urýchlene sa nevypláca. Človek by mal mať možnosť aj trochu pouvžovať nad vecami, než ich riešiť spontánne a robiť unáhlené, a často aj bolestivé rozhodnutia.

To jsem si právě myslela, že v tom je jiná...ale jasně mi řekl, že v tom jiná není a ať mu věřím. Společnému kamarádovi řekl totéž, že mu vadí, že mu nevěřím v tom, že by se jednalo o jinou holku. Myslím si, že měl dost příležitostí to ukončit a kdyby v tom opravdu byla jiná ženská, tak už by to dávno udělal. On to ale ukončit nedokáže... Naše hádky pramenily z toho, že každý chtěl něco jiného a neuměli jsme najít společný kompromis nebo ustoupit z toho, co zrovna chceme. A teď, když to mám v hlavě srovnané a dokázala bych to, přijde mi, že už je stejně pozdě a je to zbytečný. Jenže ho miluji, takže se u mě vede svár, zda ještě čekat a dát mu ten prostor, nebo si rezolutně říct ne, tohle mi za to nestojí...

Souhlasím. Já bych to asi neustála, být "ta, kterou asi už nechce" a navrhla bych mu rovnou rozchod. Co to vlastně je ta "pauza" ? Doba, přes kterou může týpek zkoušet, jestli se na něj nalepí něco lepšího a když ne, tak se vrátí ? Nebo když si trochu nabije v jiném vztahu, tak se vrátí ?
Zas na druhé straně, akce vyvolává reakci a když i tobě samé je jasné, že jsi ta, která miluje víc a vyžaduje pozornost - možná za tou krizi opravdu není nic jiné, než jen to, že ses mu svým vyžadováním pozornosti a potřebou probírat váš vztah malinko znechutila. Chlapi většinou věty jako "musíme si promluvit o našem vztahu" nesnáší a cítí se jako svázani. V tom případě by pauza mohla pomoct - ať si dělá, co chce, žádná ultimáta mu nedávej a ty se zatím věnuj sobě, kamarádkám, nějakému koníčku, ... ukaž trochu nezávislosti a že si vystačíš aj bez něj a ono to možná zabere
PS : ... a ne že když se jednomu z pauzujících zachce sexu, tak se udělá v pauze přestávka To by se pak asi minulo účinkem

Na rozdíl od svých předřečnic bych neházela tak rychle flintu do žita, už jste spolu něco zažili a myslím, že by sis vyčítala, kdybys to aspoň nezkusila (takových tu máme na omlazení ostatně taky dost). Někdy opravdu pomůže, když se pár týdnů partneři nevidí a pak se na sebe dokážou navzájem podívat trochu s odstupem. To si ale nedovedu představit v okamžiku, kdy spolu bydlíte. Je reálné, aby se jeden na čas odstěhoval?

Moc nepíšeš, o čem přesně jste se hádali? To je docela podstatné.

Taky z čeho si usoudila, že tě partner "miloval víc" než ty jeho? A pak že se role obrátily, z čeho si to poznala? Podle čeho "měříš", kdo miluje víc? Nechci být zlá, hrozně vám fandím, ale stejně musím upřímně říct, že mi to přijde trochu nezralé, takhle poměřovat kdo má koho radši. Bud tě má rád, nebo ne.

V závěru píšeš, že partner na schůzce brečel a vše ho mrzelo..nepochopila jsem, jestli jde o toho současného partnera? Pokud ano, vypadá to, že máte prostě pořádnou krizi. Která může skončit rozchodem,ale nemusí. Můžete si zkusit dát pauzu. Ale opravdu pauzu. Nic neřešit ani se nekontaktovat třebas měsíc a pak teprve se vidět a promluvit si o tom jaké to bylo. Rozhodně bych z toho ještě nevyvozovala, že je totální konec a už se nemilujete apod. Spíš to na mě působí jako velký zmatek.

To miluje víc bylo myšleno tak, že se chce víc vidět a trávit spolu víc času, než ten druhý... Stíhačka je silný slovo, ale prostě jeden z dvojice je vždy do toho vztahu víc hrr. A hádali jsme se právě pořád dokola o tom samém - on chtěl víc volnosti a já zase víc pozornosti. Je pak těžké najít kompromis, když oba chtějí něco úplně odlišného. Tudíž vím, že chyba je samozřejmě i na mojí straně, nikdy to není jen o tom jednom. Já si to ale v hlavě srovnala a chci se v tom změnit, i kvůli sobě, protože přehnaná závislost na tom druhém rozhodně není nic dobrého. Od něj bych ale potřebovala jakousi podporu v tom, že mé snažení oceňuje.

Reaguji na Lejby: To, že někoho chceš vidět "víc a častěji" než druhý neznamená, že ho "víc miluješ"

Jak vypadala hádka, kdy on chtěl víc volnosti?

Každopádně přehnaná závislost na druhém určitě není dobrá věc. Akorát jako "nezávislost" si nepředstavuju stav, kdy sice budete trávit nějaký čas odděleně, ale ty za to od něj budeš chtít nějaké ocenění

Reaguji na Lejby:
Mě by třeba zajímalo jak si tu "volnost" představoval přítel a jak ty...Možná přítel potřeboval nějakou změnu, protože uvádíš,že v zahraničí jste byli nonstop spolu a po návratu jste se vrhli na společné soužití....Možná v té chvíli opravdu potřeboval více volnosti, změnu, kamarády. Taky záleží jak moc si mu dávala najevo,že s ním chceš trávit čas...protože při společném bydlení jste spolu museli trávit většinu času a při představě, že jsi vyžadavala ještě větší pozornost nebo jeho častější přítomnost....nějak si to neumím představit. Ale mohlo mu to lézt na nervy...Což není nic proti tobě...jen se to snažím pochopit
No ale jste spolu 3 roky, podle toho co píšeš si rozumíte...jste na stejné vlně Dala bych si s přítelem pauzu na určitý čas cca 14...s tím,že se za celou dobu neuvidíte ani si nenapíšete a po uplynutí uvidíš jestli si scházíte a jak se to vše bude dál. Prostě rozumě přistup na pauzu s tím,že to bude asi nejlepší...Protože podle toho co píšeš mám trochu pocit,že na příteli visíš a on to může vnímat jako trošku "omezující". Možná,že když uvidí,že by o tebe mohl přijít....

Podle mě je jediný rozdíl mezi pauzou a rozchodem ten, že s pauzou je to pozvolnější. Tedy to tak nebolí. Podle mě je potřeba mu ukázat co by ztratil..a to jde jen rozchodem..jsem prostě pro šokovou terapii. On řeší rozchod, on se musí vrátit, ne abys ty ho přemlouvala..

Väčšinou chlapi práve s takou ponorkovou chorobou, alebo rôznymi pochybnosťami sa vrátia k žene, ak vidia, že vie byť aj samostatná a nezávislá. Ja viem, že je to ťažké, ale zaberá to na 99 percent. Ukáž mu, že máš aj vlastné záujmy, vieš sa baviť aj bez neho, a nie len prosiť ho, a plakať za ním do vankúša. Veľa šťastia

Dle mého je to jen ponorka. Dej mu čas. Vystěhuj jeho nebo sebe, nekontaktuj ho a já se vsadim o co chceš že do měsíce ho máš zpět.