Ahoj, vůbec nevím, co si mám myslet o chování svého přítele. Ani nevím, jestli jsem se já zachovala správně! Jsme spolu rok, žili jsme spolu u něj v bytě, protože ho má velký a krásně zrekonstruovaný. Vsadila jsem na lásku a odstěhovala se za ním do malého města (skoro vesnice). Nic se tam nedělo, nikoho jsem tam neměla, přítel od rána do večera v práci, já dojížděla do své práce hodinu vlakem tam a hodinu zase zpět, 2x přestup. Můj vlastní byt jsem si platila, takže jsem na tom byla finančně hůř, než normálně. To víte, na začátku jsem měla růžové brýle, ale nebyla jsem u přítele šťastná a tak jsem se odstěhovala zpět, i když mi to bylo strašně líto, protože jsem si na něj moc zvykla a máme spolu krásné splynutí. S nikým jsem si tak nerozuměla a nenasmála. A proto jsme se dohodli, že si najdeme větší byt u mě ve městě, ať jsme zase spolu.
A teď to začíná: byty jsem na internetu hledala jenom já, obvolávala, domlouvala prohlídky, přítel se nijak aktivně nezapojoval. Řekla jsem si, nevadí, každý má něco, nevybírej, ať nepřebereš, když je mi už 28 a biologické hodiny tikají.
Našla jsem byt v top lokalitě, měla jsem víkend na rozhodnutí, protože za mnou už byl jiný nedočkavý kupec.
Partner byl z té rychlosti v šoku, prý je to moc brzo, že si představoval, že to bude tak za měsíc, za dva, že si ještě nepočítal finance a neřešil, co s jeho bytem. Byla jsem v šoku a hlavně strašně zklamaná. Dodal: neřekl jsem ne, ještě mám jeden den na rozmyšlenou!! Ale mně stačil výraz v jeho tváři a chování stylem, že mu se to teď nehodí. Řekla jsem mu, že by měl mít radost, že s takovou s ním nechci být, že mu nevěřím. Předtím mi tvrdil, jak se těší na náš společný život, že budeme chodit tam a dělat tamto a spoustu krásných řečí i miminko bylo zmíněno.
Nemám v něm oporu, co dál? Byt jsem odvolala. Nějak si nedokážu představit, jak s ním mám být dál, když není, co plánovat.
A největší šok přišel 2 dny na to, kdy mi moje nejlepší kamarádka, která chodí s jeho kamarádem řekla, že mě přítel chtěl požádat o ruku na naše výročí, že měl koupený prstýnek.
Je mi to tak líto, ale ani nevím jestli tomu mám věřit, když mě vypekl s bydlením. Je mi 28, jsem sama a přitom jsem si myslela, že mám vše na dosah ruky. Ex se ale nesnaží dostat mě zpátky (je to sice 3 dny). Ale dostala jsem sms, že už má plné zuby toho, jak ho do všeho tlačím, že jsem se s ním rozešla já, ne on se mnou, že nic neudělal a že nevěří on mně, protože mám profil na Badoo (kde nechodím). a samé takové kraviny.
Co byste dělaly vy? Čekat? Odpustit? Kontaktovaly byste ho? Nebo ho vypustit z hlavy a hledat jinde?
Děkuji za názory, rady.