Ahoj,
je to druhý den, co jsem byla na rande s mužem, který mě oslovil v kavárně a vzal si na mě kontakt. Dali jsme si spolu schůzku, všechno bylo moc fajn. Ukázalo se, že je to opravdu milý, chytrý kluk a ví, co se sluší a patří. Nic osobnějšího ale neproběhlo (polibek, držení za ruce apod.) , což bych zas tak nehrotila-každý je v tomhle jiný. Ale vzhledem k tomu, že pořád nepíše, tak už si moc naděje nedělám.
Nevím proč mě to tak sebralo, možná proto, že se mi opravdu líbí, předtím když mě vytahoval na schůzku tak se mi tak hezky dvořil a bylo vidět, že ze mě má celkem respekt, proto jsem se snažila být trochu taková "haha hihi" abych uvolnila situaci, což se mi zřejmě moc nevyplatilo :/ . Říkám si, co jsem udělala špatně, nejsem typ, co by se mu nějak podbízel apodobně a zároveň jsem měla pocit, že se mě pořád na něco vyptával a zajímal se, tak nevím... Myslím, že nejsem úplně společensky "blbá" , ale začínám si říkat, že čím míň toho dotyčná na sebe řekne, tím líp
Zajímalo by mě. jak tohle snášíte vy zkušenější. Asi to přeháním, ale je mi z toho do breku a hrozně mi to ubírá na sebevědomí. Říkám si, že až mě zas někdo někam pozve a dopadne to stejně...