Jaro je kritické období! Přehled vitamínů a minerálů pro posílení imunity

Kyselina listová

Zvětšit

Kyselina listová patří do skupiny vitamínů B, které jsou navíc i rozpustné ve vodě. Už podle jejího názvu lze odhadnout, v jakým potravinách se přirozeně nachází. Vyskytuje se především v čerstvé listové zelenině jako špenát, brokolice, chřest, růžičková kapusta, dále zelí, kořenová zelenina a rajčata. Kromě zeleniny jsou jejím významným zdrojem luštěniny, ovesné vločky, sušené datle a fíky, oříšky, lesní plody či například celozrnné pečivo. Kyselina listová má největší význam při podávání v těhotenství, jelikož hraje důležitou roli při krvetvorbě a jako součást vzniku nukleových kyselin. Údajně také ovlivňuje růst buněk imunitního systému.

Něco navíc: Denní příjem kyseliny listové by měl být mezi 600 až 1000 mikrogramy. V době těhotenství je vhodná kombinace doplňků stravy a čerstvé zeleniny.

Vitamín B12

I tento vitamín patří do skupiny vitamínů B a je rozpustný ve vodě. Mezi jeho nejběžnější zdroje patří játra a ledviny, ryby, vejce, sýry a řasa spirulina. Nejznámějším problémem z nedostatku vitamínu B12 je chudokrevnost, přičemž nejohroženější skupinou nedostatečného příjmu vitamínu B12 jsou vegani. Pokud se stravujete čistě rostlinně, příjem tohoto vitamínu si hlídejte. Ačkoliv je množství vitamínu B12, které potřebujeme, poměrně malé, při jeho nedostatku se mohou projevit duševní poruchy, změny nálad, zhoršená paměť, utlumené reflexy či dokonce problémy s chůzi.

Naopak dostatek vitamínů B12 má příznivý vliv na mentální funkce a emoční zdraví, pozitivně působí na zdraví nervových buněk a přispívají i k normální funkci imunitního systému.

Selen

Selen je účinný antioxidant, který působí proti volným radikálům z okolního prostředí a tím snižuje možnost vzniku rakoviny. Významný je i z hlediska správného fungování imunitního systému. V přirozené podobě ho nejvíce přijmete při konzumaci kvalitních para ořechů, ve kterých může být až 120 mikrogramů selenu. Pozor na nadměrnou konzumaci! Stačí sníst 1 až 2 para ořechy za den. Dobrým zdrojem jsou také ovesné vločky, celozrnné pečivo, brokolice a luštěniny (fazole).

Vitamín A

Vitamín A se v přírodě vyskytuje ve dvou formách, přičemž známější z nich je retinol (vitamín A1), méně známá forma je 3-dehydroretinol (vitamín A2). V širším slova smyslu se k nim přiřazují tzv. karotenoidy, ze kterých se vitamín A v našem organismu vytváří, a to zejména v tenkém střevě a v játrech. Karotenoidy se jako celek řadí mezi antioxidanty a mají blahodárný vliv na imunitní systém. Důležitý význam má vitamín A pro oči. Určitě si vzpomenete, jak vám rodiče či prarodiče říkali, abyste jedli syrovou mrkvičku, abyste měli zdravé oči. Není to však pouze mrkev, ve které tento vitamín v přirozené podobě najdete.

Vitamín A se nachází také ve špenátu, kapustě, petrželové a kedlubnové nati, melounu, meruňce, zelí, brokolici, kukuřici, dýni, máslu, vaječném žloutku či v rybím tuku a játrech. Karotenoidy jsou pak obsaženy hlavně v zelenině a ovoci.

Vitamín C

Zvětšit

Vitamín C (kyselina askorbová) je jedním z nejsilnějších antioxidantů a přispívá k normální funkci imunitního systému. Kromě toho zvyšuje vstřebávání železa a přispívá k lepší psychické kondici a ke snížení míry únavy a vyčerpání. Průměrná doporučená denní dávka u zdravého dospělého člověka se pohybuje od 60 do 100 mg. U některých skupin může být potřeba vitamínu C zvýšená (až 250 mg). Vitamín C lze suplementovat i přijímat z potravin, přičemž jeho nejvýznamnějšími zdroji jsou papriky všech barev, dále brokolice, květák, kedlubna, růžičková kapusta, černý rybíz a nakonec populární citrusy.

Zajímavost: Tušili jste, že citrusy jsou s obsahem vitamínu C na docela nízkých příčkách? Žlutá, oranžová a červená paprika obsahuje až 130 mg vitamínu C, kdežto pomeranč pouze okolo 50 mg, mandarinky mají dokonce jen asi 27 mg vitamínu C.

Železo

Železo je pro lidský organismus nezbytné a při jeho dlouhodobém nedostatku může být příčinou poškození imunitního systému. Ve větším množství se železo nachází například v těchto potravinách: játra a ledviny, ovesné vločky a sušené meruňky. Železo obsahují také hrozinky, švestky, žloutky, fazole, zelená listová zelenina, mák, fíky, červené víno, oříšky a semínka (dýně, slunečnice), čočka, ryby, sušené švestky, květák, fazolové lusky, křen, houby, rybíz a maliny, pivovarské kvasnice, banány, brusinky, hrozny, broskve, jahody, meruňky, rybíz, šípky či višně. Důležité je jíst tyto potraviny vůbec či minimálně tepelně upravená.

Pozn.: Článek není náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů navštivte svého ošetřujícího lékaře.