Závislost na příteli

Já nechápu, proč se nemůžete někdy mezi svátky vidět?

Já ti tedy asi neporadím, protože jsem nikdy v takové situaci nebyla, nicméně jsem ti jen chtěla napsat, že jestli je ti 16 let, tak mi tedy připadáš jako velice vyspělá a inteligentní slečna a to se dnes jen tak nevidí. Klobouk dolů, tvůj písemný projev mě vážně dostal. Hodně štěstí s řešením tvého trápení.

Zeptám se na to samé co diamond_. Nedomluvili jste se na tom, že byste se mezi svátky, ten týden před Silvestrem někde sjeli třeba na půl cesty a udělali si tak spolu třeba někam výlet?
Je to těžké, je vidět, že jsi do něj opravdu zblázněná. Holt kluci to maj trochu jinak. Ber to s nadhledem, jste ještě hodně mladí. I když zase se říká, že když chlap miluje, tak udělá vše, aby byl s tou svou. Moje středoškolská láska za mnou o víkendu chodila pěšky přes dvě dědiny (taky nebyly mobily). Jak je to s city z jeho strany? Takhle to vypadá, že zblázněná jsi Ty a on asi ani moc ne. Ale zas je to mládě, však se taky říká a je to pravda, že kluci dospívají později a on je prostě ještě kluk-dítě.

Je pravda že kluci většinou svoje pocity nedávají tak moc najevo jako holky. Výjimka byl můj ex, kde byl ve vztahu holka spíše on...

Ber to z té lepší stránky, jak říká tvůj přítel aspoň se na sebe budete více těšit a budete si vzácnější. Kdyby jste se vídali každý den, mohlo by vás to časem omrzet.

Reaguji na diamond_: Mezi svátky.. Ano, o tom jsem už taky přemýšlela, jenže oba máme fůru příbuzných, znáte to - takové to popojíždění po známých a rodině a je toho moc a kdysi jsme už spolu chtěli strávit i Silvestr, ale tento nápad jsem spíš zavrhla já, jelikož si myslím, že je ještě brzo na to, abychom jeden nebo druhý poznali naše rodiče, víte jak to myslím. Jsme spolu zatím tři měsíce a kdo ví, jak se to bude vyvíjet dál, samozřejmě doufám, že co nejlépe, takže tak.
Je to složitější, také jsem nad touto možností přemýšlela, ale bohužel rodina je rodina

Reaguji na Iso-bel: Děkuju Spousta lidí říká, že na můj věk jsem pomale jako dospělá ženská někdy těmi názory
Ještě jednou děkuju, i za to, že jste se ozvala

Reaguji na LaArdilla: Právě proto, že jsme dost mladí, mě udivují moje reakce na mnohé věci. On je vlastně můj druhý kluk a já jeho první slečna, s těmi city.. Není to tak, že by to nějak neprožíval, kolikrát si zavoláme a začne první on, že mu chybím apod. a s tím věkem.. Škoda, že ho nemůžete poznat! Spousta lidí, kteří ho vážně poznají o něm říká, že na svůj věk je až abnormálně sebevědomí, ví, o čem mluví, co dělá.. Je to docela dost zvláštní. I když, musím teda říct, že v tom vztahu jsem po citové stránce leader já
A s těmi "mezi-svátky" jsem reagovala už slečně diamond_

Reaguji na Janča21: Právěže! Na internátu jsme spolu dennodenně, i když chodí na tréninky, vždycky si na sebe najdeme hoďku dvě čas mezi učením a tréninky. Taky si myslím, že tahle moje závislost bude způsobená tím, že s ním trávím strašně moc času a takové delší odloučení jako je tohle mě prostě deptá a skoro z toho upadám až do mdlob (tohle jsem teda napsala s velkou nadsázkou )
Můj první přítel právě taky! Jenže tam ta jeho přehnaná typicky "holčičí" starost (navzdory tomu, že to byl kluk) přerostla až v chorobnou žárlivost, hlídal mě na každém kroku, po každé sebemenší výměně názorů omdlel a vyústilo to i tak, že ho několikrát odvezla rychlá přímo ze školy.. Nemám na to hezké vzpomínky, kdysi jsem z toho byla hodně špatná, ale dost mě to vyškolilo.. A pak největší ironie celého vztahu - Tenkrát se můj bývalý hrozně strachoval, abych ho nepodvedla a co myslíte Právě on byl ten, který mě podvedl a vše svedl na to, že byl opilý. A na jeho výmluvu nezapomenu: "Když jsi opilá, máš chutě"..
Idiot. A to jsem si kdysi dávno myslela, že nepije a nekouří, nemám totiž ráda takové typy, sama jsem nekuřačka a nepiju. Ještě aby, vzhledem k mým letem
PS Maličko jsem se rozepsala, omlouvám se, hlavně to sem moc nepatří, když řešíme mého současného přítele

Já si myslím, že řešíš věci jako normální zdravá šestnáctiletá holka. Ono to k tomu věku tak patří, bláznivá zamilovanost, to utrpení, když nemůžete být spolu... čekání na telefon... Ono je to svým způsobem takový romanticky pěkný, ta intenzita toho prožitku.
Nejprve jsem myslela podle nadpisu, že bude psát nějaká zoufalkyně, jak visí na přítelovi a nemá žádný jiný život, ale to není tvůj případ, mně připadá fajn, jak přemýšlíš a jak píšeš a přeju ti hodně štěstí.
Jo a když už jsem nedala žádnou radu, tak jedna malá na závěr: Užívej si to, se vším, co k tomu patří

Zrovna nedávno jsem nad tímto přemýšlela taky
Jsem o 7 let starší a mám to úplně stejně. Jenže u mě to přišlo až teď (haha).
Dospěla jsem k názoru, že to je opravdu tím, jak často jsme spolu, a že jsme spolu každý den (bydlíme spolu). Tudíž je to pro mě pak takové nepřirozené, když tráví čas s někým jiným.
Ale co, jen ať si vyrazí, hlavně, že ví, kam se vracet

Prostě si svátky užij po svém a uvidíš, aspoň si pak můžete vyprávět a těšit se.

tenhle vtah nevydrží, hledej jinde