Zamilovaná do lékaře

ufff tak to je celkem síla, ale chápu že láska si nevybírá a i tohle se může stát...za prvé by mě zajímalo jestli má manželku?? a pokud ne tak bych si vymyslela nějakou hroznou nemoc a využila jeho pozornosti ( i když lékařské) a pozvala bych ho na na kafe

to mi povídej, sama jsem tím víc než zaskočená, ale jak píšeš, láska si nevybírá a amor lásky vystřelil svůj šíp s mým srdcem sakra špatným směrem

ta manželka.. to by zajímalo i mě. prstýnek nemá, ale možná si ho na práci sundává. Přijde mi zase divné, že by muž v jeho věku nebyl ženatý.

noo nejsi daleko od skutečnosti.. nic jsem si nevymyslela, ale jak jsem pořád nad ním přemýšlela, tak jsem si snad něco vsugerovala a vážně jsem začala mít menší zdravotní problémy. Ukázalo se, že je to v podřádku, jen jsem měla malinko zvýšené určité hodnoty, takže díky bohu jdu tento týden na kontrolu. A říkám si, že kdo ví, kdy přijde další šance se vidět, takže bych chtěla vědět, na čem jsem (nebo možná nechtěla..? ..)

kdyby byl věkově aspoň méně vzdálený, už bych to udělala, ale bojím se, že když pozvu muže o 35 let staršího, že si pomyslí, že jsem snad úchyl nebo minimálně hooodně divná a budu muset hledat nového doktora, protože bych se před ním propadla hanbou (kdyby neměl zájem).

Já mám něco podobného s mým bývalým učitelem, starším o 12 let, akorát moje "láska" není tak silná, jako ta tvoje..vídám ho každou středu na chodbě (teď mě učí už někdo jiný) a dvakrát jsme s ním celá naše skupina byli pít, takže jsem měla možnost něco naznačit, ale jsem jako ty (ledová královna) a prostě "čekám". Ten můj je dost citlivý, je sám, žije sám..a taky mám pocit, nebo si to spíš vsugerovávám, že taky tak pokukuje..bavili jsme se spolu mimo výuku v té hospodě, pamatoval si věci, které jsem řekla někdy před čtvrt rokem atd..když ho teď potkávám, sklápí oči..občas se zastaví na chvilku na kus řeči..ale nic významného. Potkám ho asi až na další akci, která bude na konci semestru..tak třeba tam..nicméně co ti poradit nevím, já osobně bych se tedy k tomu oslovení a pozvání neodhodlala, nepřežila bych odmítnutí a fakt, že ho musím vídat dál..jinak přeju hodně štěstí.

Ahoj Naprosto rozumím všemu, co píšeš. Stalo se mi to samé zhruba před rokem. Myslela jsem na něj pořád, na internetu jsem hledala články na témata zamilovaná do lékaře apod Před každou návštěvou mi bušilo srdce jako zvon. Byl starší o zhruba, mým odhadem 10 let. Mně bylo v té době 19. Cítila jsem, že city jsou bohužel jednostranné. Obdivovala jsem ho naprosto ve všem. Jak vypadal, jak se choval, každou větu, co pronesl. Všechno jsem si zpětně přehrávala, snažila jsem se na něj udělat dojem, ale nic. Po půl roce jsem potkala nynějšího partnera - není sice lékař, ale je stejně - ne-li více vnímavý, laskavý, chápavý, milý a modré z nebe by mi snesl. Víš, uvědomila jsem si, že i kdybych s ním byla, šťastná bych nebyla. Moc žárlivá nejsem, ale pocit, že je v nemocnici mezi 20 sestřičkama by mi nepřidávala, byla bych nepříjemná a vztah by nefungoval. A nemysli si, i lékaři jsou jenom lidi. Jak můžeš vědět, jaký je, když se vrátí domů?Víš, z vlastní zkušenosti, vím, že mě to drželo cca půl roku. Sejde z očí, sejde z mysli. Teď už se jen pousměju nad tím, jak jsem byla bláhová, naivní a kde bylo mé myšlení tehdy a kde je teď. Věř, že on není jediný chlap na světě, který má takové vlastnosti. Víš, nedělej žádnou blbost, abys mu třeba rozvrátila manželství. Raději si počkej na toho pravého, který tě bude milovat celým svým srdcem. A hlavně mladšího. Ve všem tě chápu, prošla jsem si tím, brečela jsem. Ale to přejde, teď zpětně je to vážně k pousmání Držím pěsti moc

Jestli je to tak vážné, tak bych možná i něco zkusila ten letmý dotek nebo tak...kdyžtak dělat jakože se to stalo omylem
Ovšem mě osobně tohle vždycky přešlo, u osob, který jsem nemohla mít...pokaždý jsem si říkala, že u tohohle mě to nepřejde, z tohohle budu v háji do konce života a pak to vyšumělo všechno stejně...

Reaguji na Iso-bel: Když se zamyslím nad sebou, tak mi naráz 12 let přijde jako nic. Myslím, že určitě nejsi bez šance! Jen by to chtělo dát mu to alespoň trošku najevo. Ale taky naprosto chápu, že se bojíš něco naznačit, protože ta představa, že se pak potkáváte a on tě odmítl, není příjemná. Každopádně máš ale asoň dobře našlápnuto - povídate si občas na chodbě, vídáte se i mimo školu - chodíte spolu pít, můžete se bavit o normálních věcech (probírání mého krevního tlaku není zrovna sbližující téma ). Využij toho a rozveď rozhovor i do osobnější roviny, až zase budete mít akci na konci semestru Držím pěsti

Reaguji na Michaela07: Je super číst, že mi někdo rozumí a stalo se mu něco podobného Dokonce taky s lékařem. Je to úsměvné, ale taky jsem na internetu hledala články na téma zamilovaná do lékaře Srdce mi taky vždycky buší jako o závod a stejně jako ty si každou návštěvu zpětně přehrávám. Je mi líto, že to bylo u tebe jednostranné, ale nakonec se ukázalo, že to bylo nejspíš dobře - potkala jsi přítele, který má stejné ne-li větší kvality

to je možná i to, proč si ho tak idealizuju. Protože ho znám jen z jedné stránky - jako pacientka. Kdybych věděla, že je to ve skutečnosti hajzlík, hned by se mi na něj líp zapomnělo. Jenže takto žiju v tom, že je zkrátka úžasný..

to si taky říkám, na druhou stranu si ale myslím, že i čistě jako pacient - lékař máme pěkný vztah, mám k němu důvěru a věřím mu, a to by tak u jiného lékaře být nemuselo :-/

tak na to se vážně těším, až na to budu s úsměvem na tváři jen vzpomínat

jj, já vlastně ani nevím, co chci, protože my bysme spolu nikdy plnohodnotný vztah vzhledem k tomu věku nejspíš mít nemohli. Nedokážu si představit, jak rodičům říkám: "mami, tati, to je můj přítel..joo je o nějaký ten rok starší než vy, ale je prostě úžasný" Rodiče nejsou staromódní, ale ani bych se jim nedivila, kdyby měli problém to vydýchat.

děkuju, moc mi pomohlo, že nejsem jediná, které se to stalo A i tobě přeju hodně štěstí a spokojenosti v životě

Řekla jsem si, že pokud se tento týden nestane nic neobyčejného, že se smířím s tím, že prostě nemám naději a zapomenu na něj. Mně totiž někdy přijde, že se ke mně chová nadstandardně a proto si dělám naděje. Proto na něho myslím, proto ho mám ráda, protože mi přijde až neuvěřitelně přátelský, vnímavý, milý..

Sice nejsem nejodvážnější, ale nějaký dotek, který by mohl vyznít i neutrálně bych mohla zkusit. Pokud by chtěl, chytne se toho, pokud ne, mohu třeba říct "pardon" a zahrát to, jakože jsem se ho dotkla vážně omylem. Kdybych viděla jen náznak toho, že zájem opravdu nemá, tak bych od něj dala ruce pryč. Kdyby měl prstýnek, to samé. Ale takto si pořád říkám, co by mohlo být..

Nemyslím to teď vůbec na tebe, tady je to opravdu extrém, ale automaticky se mi vybavil tenhle film: dívka se zamiluje do lékaře, protože se k ní krásně chová, je přesvědčena, že je to vzájemné, ale lékař je prostě jen milý a má svůj vlastní šťastný život. Ve filmu z toho slečně trošku přeskočí a zápletka je hodně drsná, ale ta pointa, je ohleduplný = možná mě miluje, se mi hned vybavila, zkus si to pustit pro odlehčení . A jinak, pokud by mezi vámi opravdu byla vzájemná jiskra, upřímně držím moc palce!!

a nešlo by ho spíš potkat někde jinde, třeba náhodou? Že bys třeba venčila psa před střediskem, až půjde z práce nebo tak něco? Když se budeš týden připravovat na náhodný letmý dotek, rozhodně to nebude náhodně letmý a bude z toho ostuda. A co sestra, nemá tam někde sestru? To by tomu uplně nasadilo korunu.
Prostě vyčíhnout si ho někde mimo práci, přeci jenom v ordinaci musí dodržovat lékařskou etiku... Ale jako námět do slaďáku nebo do porna by to nebylo špatný, lékař a pacientka... letmý dotyk... polibek.... a pak buď láska na celý život nebo drsný sex, podle toho o jaký žánr by se jednalo
Nemyslím to nijak špatně, jen si prostě zkoušim tu situaci představit...

Reaguji na MartinkaT: Film jsem viděla už několikrát dřív, patří k mým oblíbeným a moc se mi líbil, ale nikdy mě nenapadla spojistost mezi mnou a tím filmem Myslím, že slečna z filmu už trpěla vážně nějakou poruchou, já se doufám do její situace nedostanu, snad ještě relalitu rozeznám Ale máš pravdu, že vycházela z toho, že lékař je k ní milý = miluje ji. To já si samozřejmě nemyslím, pořád počítám víc s tím, že je prostě jen přátelský a milý lékař, co s pacienty dobře vychází.

děkuju

to nevím, nikdy jsme se nikde nepotkali, v ordinaci končí podle toho, do kdy má objednané pacienty, takže bych musela psa, kterého nemám , venčit před nemocnicí alespoň půl dne A on by pak ještě mohl vyjít jiným východem.

ale zkusím tak něco vymyslet

tak já se nechystám přípravovat jen se doma psychycky odhodlám, dotek (pokud bych se k němu odhodlala i na kontrole) bych udělala nějak přirozeně, rozhodně si ho nechystám doma přesně natrénovat Sestra má naštěstí trošku oddělenou místnost, takže s tou si hlavu dělat nemusím.

tak to mě pobavilo námět do porna třeba si to tu přečte nějaký režisér a bude aspoň ten slaďák

jasně, jsem ráda, že jste mi to tu trošku odlehčily, aspoň se pobavím

Jsem ráda, že jsem ti mohla aspoň trochu pomoct Moc ti přeju, aby se ta bolítka, kteoru máš a vím, jak se cítíš, aby byla co nejrychleji pryč. Osobně jsem v tomto opravdu zastánce Sejede z očí, sejde z mysli. A to jsem si říkala, že na něho nikdy nezapomenu... houby Víš, není to jediný chlap na světě. Babička říkávala: Když dáš všechny chlapy do pytle, zatřeseš s ním a otevřeš ho, vytáhneš zase jenom chlapa Takže tak Ať se daří

Tak jsem byla včera na kontrole. K žádnému doteku nedošlo, nebyla ani ta nejmenší příležitost a zase nemůžu po něm vystartovat Jeden pokrok jsem udělala - usmívala jsem se jako sluníčko na nebi a popřála mu hezký den, takže ledová královna už nejsem. Jak nad tím od včerejška přemýšlím, tak jsem si to ale moc idealizovala. Vnímavý je, protože je dobrý lékař a má zájem o pacienta. Milý je, ale milých lidí je plno, moje zubařka je taky milá a nemyslím si, že by po mně jela Příjde mi jako muž s velkým M, který není srab a jak to teď tak v hlavě analyzuju, kdyby o mě měl zájem, asi by něco naznačil. I když je pravda, že já jsem se vždycky tvářila jak ta ledová královna a zároveň miss jeptiška, když jsem mu měla něco ukázat, neodhalila jsem ani o centimetr víc, než bylo nutné. Myslím si, že se mnou má trochu vřelejší vztah než s většinou pacientů, ale je to pořád v normě, asi jsem mu sympatická, možná se mu i jako žena líbím, ale to je asi vše. Jak jsem si ho dneska prohlížela, uvědomila jsem si, že i když vypadá mladší, než je, pořád má víc než předaleko k mému věku a nedokážu si představit, že jakýkoliv jiný muž v jeho věku by mě zaujal. Už jsem byla skoro rozhodnutá, že na něj zapomenu a budu se řídit

ale on mi řekl, že mám za 4 týdny dojít zase na kontrolu, a to mi k mému odhodlání na něj zapomenout nepomůže, protože když vím, že se za 4 týdny uvidíme, budu zase myslet na to, co by kdyby

asi bych potřebovala potkat někoho jako je on, akorát v mé věkové kategorii. Teda může být starší, ale víc jak o 10 let ne.

To je výstižné Je to pravda Děkuju, i tobě ať se daří