Zahrada, bylinky, kytky,... ozdravování duše i těla

Maria
No tak to máš pravdu s těma návštěvama, já v tom pidi bytě sice nebydlím, ale ani tak návštěvy moc nepěstuju.Jen když přijdou děti.Dělám v baru tak jsem ráda, když se za mnou zavřou dveře.A taky mi to přijde jako ztráta času, raděj jdu na net, tam se alespoň něco dozvím a vypnu ho kdy chci, ale to zase považuje za ztrátu času přítel.Tu garsonku koupil přítel, byla to výhodná koupě,jenže je totálně vybydlená. Ještě umakartový jádro a prahistorická linka, takže půjde všechno pryč.

, no to je dobrá myšlenka, ale realizace bude těžší, musela bych to nejdřív namalovat, protože už k tomu žádná dokumentace není a nevím jestli bych to zvládla nemám moc nabušenej počítač.

Holky zítra jdu na chemický peeling Renophase, kosmetička mi slíbila, ža se mi zlepší pleť, tak jsem zvědavá, doufám, že to nebude bolet.

Máca1
Máco-to je můj sen, maličký, ale opravdu maličký domeček s velkou , ale opravdu velkou zahradou. .... To by bylo něco pro tělo i duši...
a k tomu jen návštěvy, které si sama pozvu, když chci... úúúúžasná představa. Kety

dej vědět jak se to provádí a jaký je výsledek.
nejenom zahtada, ale i to ostatní je zajímavé.. K

Kety
jo, ale ještě teráska a kolem ní spoustu kytek a v povzdálí něco zeleného a já bych seděla a koukala do toho zelenýho a nebo do blba a nic neděla a bylo ticho.

Máco, celý den jsem s lidma, řeším technické věci, složité technické nabídky, komplikace, .. Zahrada je nádhera - a to ticho, jen občas nějaký ptáček... ,
mám mamku, která je zase celý den sama - čeká až se vrátíme z práce - a chce si povídat.... ale na druhou stranu, jsem moc ráda, že si s ní ještě povídat můžu. Mám ráda ticho na zahradě i povídání, i práci - vlastně všechno. Všechno je MOC FAJN.
Kety

Kety
mám taky ráda ticho a nesnášela jsem,když ,moje maminka měla řeči,a teď bych dala nevím co za to kdyby je měla,ticho je ticho ale máma je máma a mě teď moc chybí,ale to sem asi nepatří

Sonik, myslím si, že to tady také patří!! A moc.
Dík za utvrzení v tom o čem jsem teď přemýšlela. Také mi občas rodiče šli na nervy, ale po tom jak mi umřel táta, se hodně zamýšlím nad tím, že chci mít sice klid, ale také CHCI být se všemi, které mám ráda. Smrt je hrozná..., ale patří k životu. Bohužel.
Kety

holky-jaro je tady už mi kvetou z oknem sněženky

Kety
mě už zemřely oba rodiče,když náhle odešel táta,bylo to hrozný,ale zůstala máma,a když odešla i ona,tak jako by odešla část mě samotné,mám jenom svoji rodinu a špatně snáším,že se syn bude teď na jaře stěhovat,naštěstí jen na druhý konec města,už toho smutného bylo dost,snad je to počasím,teda jak já se těším na jaro a na sluníčko

Také mi umřel tatínek,ale už v roce 1989.Bylo mu 52 roků.Měl rakovinu a byl to chlap jak hora a během půl roko z něj byl stařeček.Oslepl a vlasy měl úplně bílé.Je to opravdu počasím,že člověk tak smutní.Jak bude sluníčko a pokvetou kytičky nálada se hned zlepší.

holky
nesmutněte
Jaká to bude krása až všechno pokvete

Avi
Už aby to bylo.Venku je ponuro hrůza a děs.

byla jsem se podívat na kytičky-už lezou krokusy,tulipány a něco co poznám až to pokvete,i růže už začínají vyrážet,doufám,že to nepomrzne,rodičům bylo taky málo let,tátovi 58 a mamince 60

Sonik
Už se těším na chatu až budu také okukovat co roste.Manžel už také nemá oba rodiče a nemá ani sourozence a má jen nás a nikoho jiného.

Jsem ještě v práci, celý pracovní týden se na zahradu nedostanu. Tedy dostanu, ale už je vždycky tma.. Těším se na zítřek (s těma kamenama to snad vyjde) a poprocházkuji po zahradě a budu také referovat co už začíná rašit. Kety