Vztah s přítelem mě v podstatě ničí.
Když jsme spolu začali téměř před rokem chodit, bylo vše ideální. Byl do mě zaláskovanej, já do něj taky. Do práce chodil sporadicky, bydlel u rodiny, tak peníze tolik nepotřeboval, měli jse na sebe hodně času. Pak si našel jinou práci ve které vydržel asi měsíc a půl, v podstatě jsem mu hodně věcí v té době platila já.
Travili jsme spolu každý den nebo volné hodiny, když jsme nebyli v práci. Potom jsme se spolu sestěhovalia přítel si našel novou práci, ve které tráví celé dny. Když už doma je,je to nudnej, otrávenej a unavenej člověk. Vůbec néé ten veselej, akční a střelenej kluk, kterýho jsem poznala. Co se té práce týče, je především jeho vina, že tolik pracuje. Nedodělal školu, má tedy jen základku a navíc si od šéfa od začátku nechal vše líbit, tomu se to zamlouvá, tak mu nakládá čím dál tím víc práce. Chápu, že je přítel unavený, ale to já jsem z práce taky. On má třeba tři dny z týdne volno, já jen dva. Do toho má volno, když já jsem v práci, takže já se vrátím v šest večer a on měl čas na to celý den spát a pak chtít trávit čas nějak hezky se mnou. jenže já nedostanu pusu, neobejme mě, chce jen čučet na televizi a nic jiného nedělat.
Do toho spolu málo spíme.
Asi před týdnem navrhl pauzu a za tři hodiny přišel s prosíkem, že to byla kravina.
Já ho o nějaký oddych od sebe požádala včera a naprosto to odmítá akceptovat.
Prostě od A do ZET je náš vztah v háji.
Proč s ním zůstávám ?
Mám ho přesto všechno ráda, je to hodnej kluk, máme stejný humor.
A taky bydlení, které bych sama špatně utáhla a nemám kam jinam jít.
Holky - nevím co mám dělat, Pořád si říkám, že se to musí nějak urovnat.
Jenže já už mám nervy v pytli, jsem pořád totálně smutná nebo naštvaná, brečim skoro denně.
Tohle neni život.
Zároven vim, jaký to bylo mezi náma dřív a chci, aby se to vrátilo.
Ani nevíte, jak moc se snažim ve všech ohledech.
Jenže on se nesnaží...nechává vše plynout.
Nemá mě rád ? Nevím...pokud ne, proč proboha nepřistoupí na rozchod o který jsem ho žádala ?
Je to přechodný obodobí nebo se to už nezlepší ?
Jak to mám přežít ?
...Jinak, mluvila jsem s nim o tom mockrát. Žádná změna.
...Někdy jsou chvíle nebo dny, kdy je to on...ten milující kluk. Jenže ten se objevíc tak jednou za týden a to je moc málo.
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Spěje náš vztah ke konci?
Cituji 92jaja: Včera jsem mu řekla, že chci oddech, aby odešel, hlavně proto, aby si ON uvědomil co chce. Nijak neprotestoval, ted je na fb, takže je jasný, že u nás doma neni. Myslim, že spíš než ''pauza'' je tohle jasnej konec. Ani lehce se nesnažil pauze zabránit, něco udělat, proto, aby odejít nemusel.
Miluju ho, jen jsem chtěla, aby on měl ode mě odstup, aby si uvědomil, co ke mě cítí.
Jenže on to asi nepotřebuje, asi ví, že ke mě necítí už nic.
Jak mám ted žít, co mám dělat ?
Co jsem udělala blbě, že už mě nemiluje ?
Jak se po tomhle dokážu znova zamilovat ?
tak to vypadá, že mu na vztahu opravdu už tolik nezáleží. Důvod jsi z něho asi nevypáčila, předpokládám.... takže prostě váš vztah jakoby vyšuměl....?
A který pocit teď u Tebe převládá? Je to Tvůj první vztah? Já byla po prvním rozchodu jak praštěná palicí a vzpamatovávala jsem se pěkně dlouho. Ale každý další rozchod byl lehčí a spíš než ten strašlivý smutek a bolest jako po prvním rozchodu jsem cítila vztek a ten byl docela konstruktivní... člověk začal dělat věci, kterým se tolik nevěnoval při vztahu, začínal poznávat nové lidi, cestovat... rozhodně to bylo k něčemu dobré! 
A dnes vidím, že všechny zpackané vztahy, které jsem kdy měla, mne vlastně výborně připravily na vztah současný. 
Jak si vážím společné pohody a "tepla domova"... po všech těch problematických vztazích! Ale i na tomhle vztahu jsme museli makat a to oba. Nemůže se snažit je jeden.
Znova se zamilovat dokážeš, ale dej tomu čas.
Chlap, který neví, jestli Tě miluje, za to nestojí!
Cituji Kaja555: takže prostě váš vztah jakoby vyšuměl
Víš jsem jeho první ve všem v čem to jen jde. Myslím, že si prostě uvědomil, že tohle nechce. Nebo třeba chce, má mě rád, i kdyby jen jako člověka, to vím. Jenže asi se to v něm pere a chtěl by být se mnou, ale zároven si žít naprosto svobodnej život jako když byl single. Ale to jsou jen mé domněnky.
Cituji Kaja555: Důvod jsi z něho asi nevypáčila, předpokládám
Řekl, že je unavený z práce. Jenže to by se choval jak blbec i když jsme s kámošema. Ale to byl milionovej a hned jak jsme osaměli, zase naprostej opak.
Navíc mezi námi, z práce jsme unavený každý a on rozhodně nemá práci, kde by makal rukama ani takovou, kde by musel používat mozek.
Cituji Kaja555: A který pocit teď u Tebe převládá?
Hrozně se mi to mění.
Chvílemi si říkám, že ted vlastně můžu cokoliv, začínám znova, čeká mě spoustu jiných zážitků a určitě někde ten pravej.
Pak mám zase srdce až v krku a bojim se, že lepšího nepotkám a už budu navždy sedět doma na zadku.
Pak jsem zase naštvaná sama na sebe, že jsem do toho vztahu šla, ptze mi mohlo dojít, že to takhle dopadne a nebudu jeho jedna jediná na celý život.
A pak si někdy řikám, že ten kdo ztratil je on a ne já. Že on si časem uvědomí, že se měl chovat lépe a snažit se aspoň z půlky tolik jako já.
Racionálně si říkám, že já udělala maximum a nemám si co vyčítat.
Cituji Kaja555: Je to Tvůj první vztah?
Není..měla jsem jich více..ale on byl ten, kde jsem skutečně poznala, co to slovo láska znamená.
Cituji Kaja555: Ale i na tomhle vztahu jsme museli makat a to oba. Nemůže se snažit je jeden.
To bych zvýraznila podtrhla a dodala aspon 10 vykřičníků. Já se snažila den co den ve všeh ohledech co to jen jde. Život jsem mu unsadnovala jak to jen šlo, snažila se dělat kompromisy. Vše co podělal, jsem se snažila tolerovat s tím, že neví jak to chodí, vysvětlila mu své pocity apod.
On se nesnažil vůbec a nikdy.
Ne proto, že by mě neměl rád. Je to jeho povahový rys. Vždy za něj vše dělali ostatní a vše se mu vždy odpustilo, ptze je to prostě ON.
A vám to vyšlo právš proto, že jste na vztahu makali oba, Hodně štěstí do budoucna.
Cituji 92jaja: Víš jsem jeho první ve všem v čem to jen jde. Myslím, že si prostě uvědomil, že tohle nechce. Nebo třeba chce, má mě rád, i kdyby jen jako člověka, to vím. Jenže asi se to v něm pere a chtěl by být se mnou, ale zároven si žít naprosto svobodnej život jako když byl single. Ale to jsou jen mé domněnky.
možná máš pravdu... mladí kluci jsou opravdu kolikrát ještě ucha a nevědí sami co chtějí.... 
Cituji 92jaja: Pak mám zase srdce až v krku a bojim se, že lepšího nepotkám a už budu navždy sedět doma na zadku.
lepšího potkáš - klidně se s Tebou vsadím.
Cituji 92jaja: To bych zvýraznila podtrhla a dodala aspon 10 vykřičníků. Já se snažila den co den ve všeh ohledech co to jen jde. Život jsem mu unsadnovala jak to jen šlo, snažila se dělat kompromisy. Vše co podělal, jsem se snažila tolerovat s tím, že neví jak to chodí, vysvětlila mu své pocity apod.
On se nesnažil vůbec a nikdy.
Ne proto, že by mě neměl rád. Je to jeho povahový rys. Vždy za něj vše dělali ostatní a vše se mu vždy odpustilo, ptze je to prostě ON.
A vám to vyšlo právš proto, že jste na vztahu makali oba, Hodně štěstí do budoucna.
no tak to je průšvih... jestli se někomu něco pořád usnadňovalo, tak neměl důvod se víc snažit... v čemkoli....
Jinak my měli nedávno krizovku, kdy jsem příteli našla v pc co jsem najít neměla, ale ukázalo se, že to byl asi jen jakýsi humor (nebudu to víc rozpitvávat), ale přítele jsem seřvala a řekla, že s takovým člověkem svou budoucnost dál nevidím. Myslela jsem to vážně (jsem cholerik ) a on se pěkně vylekal, chlapec. 
Prosil o další šanci a dostal ji. Tak se teď snaží jak divý a já si nemůžu vůbec stěžovat. Oběma nám došlo co bychom ztratili a je to teď ještě lepší vztah než předtím...
Ale proč to píšu: kdyby nic nevysvětlil, nesnažil se... už s ním asi nejsem. Myslím, že ten, který opravdu miluje, nějakou snahu projevit musí...
Cituji 92jaja: Racionálně si říkám, že já udělala maximum a nemám si co vyčítat.
ok... teď zkus ubrat co nejvíc to půjde (tu péči...) a schválně co on na to. Ono Ti to dost napoví.
Tak jsme se definitivně rozešli. Vůbec se nesnažil mě získat zpět, tak jsem to ukončila.
Téma Spěje náš vztah ke konci? je vyřešené (ukončené) - nemůžete do něj již přispívat. Tohoto stavu téma obvykle dosáhne, pokud nastane některé z následujících situací:
- Příspěvky (rady, řešení) se v tématu začínají opakovat.
- Příspěvky se začínají stáčet jinam, účastníci diskuse se původního tématu nedrží.
- Téma je příliš široké, nově příchozí mají problémy se v něm orientovat.
