Ahoj, přítel je můj první partner se vším všudy, jsme spolu rok, je mi 19 a jemu 20. Začali jsme spolu spát až po půl roce, musel si počkat a tím mě přesvědčil, že je ten pravý na to, aby mě o to mohl připravit. Bylo to docela bolestivé, ale jemu se to prý líbilo a časem jsme spolu pak spávali a vypadal spokojený a mně se to taky začínalo líbit, jenže jsem měla problém se během toho uvolnit i když jsme měli předehru a přítel se pořád snažil a ptal se jestli se mi to líbí a chtěl ať z toho taky něco mám, ale jak to pro mě bylo něco nového, jsem se pořád u toho tak různě ucukávala, svírala nohy, takže se do mě pořádně nemohl dostat a kolikrát to byl boj, i když jsem to chtěla a miluju ho. Vždycky ale iniciativu přebíral on. Jednou ji převzal hodně spontánně ajá se vůbec neuvolnila a bála jsem se, že někdo přijde do místnosti a i když se snažil mě navnadit a já to chtěla,nemohl se do mě vůbec dostat, jako by to bylo pro mě poprvé, po pár marných pokusech už to z něj opadlo a nic se nezkoušelo no a večer jsme se trochu opili a on mi v alkoholové upřímnosti řekl, že se mu pořád cukám a vypadá to jako že to s ním nechci a nutím se do toho a že jeho to pak nebaví něco začínat a nevzrušuje ho to když to vypadá že mě do toho nutí a jako bych to nechtěla a já si to vzala hrozně k srdci, rozberečela se a on mě utěšoval a choval se ke mně i dny potom hrozně krásně, to jo, jen se prostě přestal pokoušet o sex. Myslím, že ho vzrušuju, jen nechce nic začínat. Když jsme u něj a on po práci kterou dělá chvíli a není na ni ještě zvyklý, usne třeba okolo deváté, tak já koukám do zdi a přemejšlím co dělám špatně. Vím že nevěrný mi není, to jsem s ním taky probírala a řekl, že ne a věřím mu to, není takový. Občas jsem dělala i scény a brečela, připadala jsem si nechtěná a on mi řekl, že jestli chci sex, mám si taky někdy sama říct a třeba brzo, ne v jednu ráno, což asi pravda je.Párkrát jsem teď sex začala já a šlo to bez problému a jemu se to taky líbilo, naposled jsme o tom mluvili v noci, když skoro spal a já tam do něj hustila a řekl mi, že neví co by mi řekl, že to podstatný prostě vím, že nemá chuť něco zkoušet když to vypadá že to nechci a nepustím ho k sobě, další den jsem ale převzala trochu iniciativu a pak už to šlo samo. Od té doby se máme vidět ve čtvrtek a on tu bude spát, ale já se zase bojím, že o mě nebude stát, že usne hrozně brzo nebo nebude se mnou vůbec chtít spát a budu muset začínat já, to je pro mě ponižující, ale nevím co s tím. Chci s ním sex, teď se snažím už zlepšit, necukám se jak předtím a každý sex se mi líbí čím dál víc a chci to, jen ho do toho nenchci pořád ,,nutit" a svádět ,ale zároveň brečet do polštáře, až on zase usne, chci nějaké triky jak myslíte, abych mu nějak tu chuť do toho vrátila a sváděla ho pokaždé jinak a nebyla to nějaká rutina. Chci mu dokázat, že už se nemusí bát mě svádět a říct si o sex, že už nejsem ta holka na začátku, co ho k sobě nechtěla pustit. Snad rozumíte co tím chci říct a pomůžete mi. Děkuji