Tak pro někoho budu trapná, ale z předchozího mého deníčku vyplynulo, že to s přítelem ukončím a bude dost našemu vztahu, jenže..... on se po několika dnech ohlásil, volal z jiného čísla, abych mu to zvedla (říkal, že svůj mobil má vybitý a volal od ségry). Začal mi vyčítat, jak jsem ho pošpinila u kamarádů (probírala jsem to s naší kamarádkou a kamarádem, kteří mi řekli, že je to kre... a ať se na něj vykašlu), že si myslí, že už mám stejně za něj náhradu nejmíň pěti chlapů. Obracel vše proti mě. Tak jsem mu to řekla do telefonu, co si myslím, že si hraje, že otáčí věci proti mě, že ze sebe dělá chudinku, že je sebestředný a výsledkem bylo to, že mi řekl, že se musíme vidět osobně a trávit spolu víc času. Že mě má rád, myslí na mě, kudy chodí a ví, že je blbec.
Asi jsem vážně divná, ale mě jde o jedno. Pochopit, proč to ten člověk dělá a nenechá to být ? Já už se přes to přenesla, je mi jedno a naopak jsem se zaměřila na sebe. Cvičím, jím zdravě, chodím se bavit, pracuju atd.... To víte, že chlapa hned nehledám, jen sem byla na pár kafíčkách, ale z toho nic nevyleze.
Proč má ten člověk potřebu mě neustále přesvědčovat o tom, že mě vlastně rád má a nechce o mě přijít ? Nenechá mě, se posunout dál úplně.
Teď se chtěl o víkendu vidět a přitom mi řekne, že nemůže, protože musí připravit motorku na sezonu. Tak sem mu řekla, že kdyby jsme byli partneři, tak mě nevadí, když si dělá svoje věci, že já si tak můžu alespoň připravit svoje věci do práce atd. Tak mi řekl, že to je strašně fajn, že to tak beru, že měl strach, že bych byla naštvaná, že se mi nevěnuje. ?? Absolutně toho člověka nepoznávám, to jsem mu taky řekla, že nevím, jestli je tak dobrý herec, ale že teda mu ty čtyři měsíce šly dobře hrát.