Jak z úvodu vypovídá jsem nešťastný člověk. Už od mala jsem zakřiknutý člověk bez sebevědomí. Nikdy jsem nebyla nijak zvlášť oblíbená a vím, že mě někteří přátelé trpěli jen ze slušnosti. Taky jsem si prošla šikanou. Psychickým deptáním prvního přítele a také způsobil to, že se bojím sexu a mám psychický blok najít si někoho jiného. Bojím se, že zemřu sama a bezdětná. Taky kdo by mě chtěl, každý by utekl a vysmál se mi. Pořád to s sebou všechno táhnu. Pár přátel mám, ale pořád mi připadá, že je děsně obtěžuju. Je mi blbý po někom něco chtít a poprosit, když něco potřebuju. Společnost mám i přes amotářskou povahu ráda. Akorát se neumím vmísit do hovoru, když je někde parta lidí.
Jsem přecitlivělý člověk takže si všechno moc beru a všechno rozebírám, vracím se do minulosti a pitvám se v tom. Bojím se smrti to taky moc rozebírám.
Nejspíš jsem úděsný člověk. Fakt se nesnáším.Poraďte co bych měla udělat
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Jsem nešťastná
Myslím, že bys měla vyhledat odbornou pomoc. Není to nic za co by ses musela stydět a může ti to pomoci. Úděsný člověk určitě nejsi když máš kolem sebe přátele.
Hlavu vzhůru, život je krásnej, nesmíš vše vidět tolik černě.
Zkus si třeba zavést deníček, kde se vypíšeš každý den ze svých pocitů a na konec si napíšeš něco co se ti za ten den povedlo. I kdyby jen - namazala jsem si chleba, upadl mi, ale namazanou stranou nahoru 
Hledej to pěkný, to pozitivní.
1) Nauč se žít život v přítomnosti ani ne v minulosti, protože tu změnit nemůžeš a akorát je ti z toho psychicky zle. Věř, že každý z nás najde v minulosti něco špatného.
2) Nauč se žít život v přítomnosti a ne v budoucnosti, protože budoucnost není teď. Budoucnost je daleko a i když si plánujeme budoucnost ne vždy to vyjde podle našich plánů
3) Nauč se nestydět se za to jaká jsi
4) Nauč se myslet tak, že je ti jedno, kdo si co o tobě myslí, protože ač se zachováš jakkoli, vždy se najdou lidé, kterým se nezavděčíš ať věci uděláš tak a nebo jinak
5) Pokud budeš chtít vyhledat odbornou pomoc, tak si najdi nějakou konzultaci a nenech si předepisovat antidepresiva, která tyto stavy méněcennosti apod. akorát prohlubují
6) Nauč se mít ráda
Hodně štěstí
Cituji EleanorWoods: 1) Nauč se žít život v přítomnosti ani ne v minulosti, protože tu změnit nemůžeš a akorát je ti z toho psychicky zle. Věř, že každý z nás najde v minulosti něco špatného. 2) Nauč se žít život v přítomnosti a ne v budoucnosti, protože budoucnost není teď. Budoucnost je daleko a i když si plánujeme budoucnost ne vždy to vyjde podle našich plánů3) Nauč se nestydět se za to jaká jsi 4) Nauč se myslet tak, že je ti jedno, kdo si co o tobě myslí, protože ač se zachováš jakkoli, vždy se najdou lidé, kterým se nezavděčíš ať věci uděláš tak a nebo jinak5) Pokud budeš chtít vyhledat odbornou pomoc, tak si najdi nějakou konzultaci a nenech si předepisovat antidepresiva, která tyto stavy méněcennosti apod. akorát prohlubují6) Nauč se mít ráda
Pod to se podepisuji a ještě přidám za 7) Přečti si nějakou knížku typu Tajemství nebo Miluj svůj život. 
Poslat SZděkuju za rady. a co s těma chlapama? táhne mi na 30 chci děti, ale mám ten blok a jsem už dlouhatánsky sama kvůli prvnímu. měla jsem jen dva. ten druhej na mě tlačil i když to věděl o tom prvním a ještě mě dorazili zarámovaný fotky s jeho bývalými přítelkyněmi tak jsem od něho utekla....
kostka: tak to je skutečně rada nad zlato pro někoho, kdo tady píše o svém trápení kvůli bloku vůči chlapům a seznamování.
Jinak teda k věci - zkus se nezabývat minulostí, nemyslet na ni, nepřipomínat si ty blbečky kteří ti ublížili, nechodit na místa která ti je připomínají. Vymazat to z hlavy nejde, šrámy na duši zůstanou navždy, ale musíš to co nejvíc vytlačovat z hlavy. Eleanor to všechno vystihla perfektně. Pochybuju že přátele obtěžuješ - předpokládám, že jsou zhruba tvého věku a takový třicátník by se snad ozval, kdyby ho někdo obtěžoval, nemyslíš? Najdi si aktivitu, která tě baví a budeš v ní dobrá, vyfikni se, usmívej se, měj se ráda, dělej si radost s maličkostmi... Myslet na smrt - ty jo neblbni, do tý doby toho ještě zažiješ.. 
Já radím knížku Moc přítomného okamžiku od Eckharta Tolle - nevím, jestli může všechno vyřešit, ale rozhodně neublíží a například mě moc ovlivnila.
méně než
10 příspěvků
Zvláštní, jako bych to psala já sama...Doma mám všechny tyto knižky, mám plnou knihovnu. Jeden čas mi knížka Miluj svůj život hrozně moc pomohla a přivedla mi do života toho nejúžasnějšího chlapa pod sluncem, který mě ale po měsící opustil, protože jsem tomu nemohla uvěřit...je to už skoro rok a já ho strašně moc miluju, nemůžu na něj přestat myslet, pořád sem si namlouvala, že na mě taky určitě myslí, jen se bojí, že mu zase nějaká zlomí srdce...dokonce sme se asi před měsícem potkali a skončili v posteli...A teď jsem se dozvěděla, že někoho má.....hrozně mě to zasáhlo...navíc je ze stejné party lidí, takže Silvestra budeme trávit spolu...to asi nepřežiju....nic mě nebaví, nemám chuť k jídlo a přátelé taky skoro žádné nemám.....mám pocit jako bych ani nežila...nejhorší je asi to, že sem teď byla pořád zavřená doma, protože sem musela dopsat rychle závěrečnou práci do školy, takže sem měla dost času myslet na špatné věci...vím, že má člověk myslet pozitivně, ale nějak mi to nejde. Musím se na to hodně soustředit, ale vydržím to chvíli.
