Podkopnuté nohy

Jestli je to přítel, s kterým plánuješ rodinu, tak proč se o tebe nepostará nějak on a neřešíte situaci spolu? Nemůžeš čekat, že se o tebe budou stále starat vzdálení příbuzní...zvlášť jestli spolu moc dobře nevycházíte. Není jejich povinost se o tebe starat. Přijde mi tvoje jednání dost sobecký, asi na začátku bylo něco domluvenýho, ty sis změnila plány a oni se mají přizpůsobovat? Nemůžu hodnotit je, jaký jsou to lidi, ale je to jejich život a ty odsuzuješ lidi, který jsi ráda využívala.

Jsem téhož názoru. Přeci jen spolu něco plánujete, takže by se k tomu měl nějak postavit i on.
Po přečtení deníčku, mě v první chvíli napadlo, že se strýc chová jak d.b.l, ale je fakt, viz příspěvek výše, že není jejich povinnost se o tebe starat, a pakliže německy už umíš, práci si taky najdeš, tak vlastně už jejich pomoc nepotřebuješ. Oni chtějí taky žít svůj život. Je smůla, že máš konec školy až za tři měsíce, ale tak se to někdy stává. Holt musíte s přítelem rychle vymyslet řešení. K tomu platu jen dodám, že od letošního roku, není minijob za 400 euro, ale za 450. Není to moc rozdíl, ale každý peníz dobrý, tak co říct šéfovi, ať aktualizuje smlouvu

Tak já si o zakladatlece rozhodně nemyslím,že je sobec. Sama uvádí, že teta pro ni byla něco jako máma. Píše, že hodlá bydlet s přítelem, že se bude stěhovat, dokončuje školu, dokonce má již zajištěnou práci, hodlá jít na další kurz aby mohla studovat VŠ. Zbývají ji pouze 3 měsíce...slečna zakladatelka není příživník, pracovala a platila si školu sama.
Já z celého příběhu mám pocit,že asi vše musí být podle toho strýce a jakmile někdo odmítne (jako zakladatelka jeho nabídku práce v nemocnici) tak se ho to dotkne. Nejspíš je zvyklí,že co řekne on je svaté a všichni musí poslouchat a nesmí odmítnout.....
I kdybych byla na místě strýce tak bych tohle svému příbuznému neudělala leda, že bych byla stejně nadutá jako její strýc...ve stylu "tak já ji seženu místo a ona to odmítne...tak ať si tedy jde když ji to není dost dobré" . Ono je to velmi jednoduché když tam slečna nikoho nemá (krom tedy toho přítele)...Mimo jiné přestěhování ji navrhli oni (píše na jejich popud) a nebyla žádná domluva o tom,že ji strýc bude shánět práci....Dohodli se, že ji pomohou nežli se postaví na vlastní nohy což má slečna na dosah...Kdo nedodržel pravidla? Hm?
Calisto: Pokud je vztah s přítelem tak vážný, že s ním plánuješ budoucnoust a děti pak bych se obrátila na něj....

Reaguji na Jane22:
Promiň, ale nepamatuju se, že bych psala něco o starání se a plány jsem nezměnila. Od začátku bylo domluvené, že po škole se odstěhuju a budu si dělat to svoje a to, že nechci pracovat v nemocnici věděli ještě dřív, než jsem na jejich nabídku kývla. Jednu výšku už jsem při tomhle zaměstnání udělala a nehodlám chodit znovu z noční do školy a z ní na další noční.

Reaguji na LiliPoli:
Jistě že si chtějí žít svůj život, v tom jim taky nikdo nebránil. Nabídli mi to, protože ona chtěla pomoct doma, jelikož měla nějaké zdravotní problémy a věděli, že já chci vypadnout z česka.

Reaguji na tarabell:
Přesně takhle to bylo myšleno. A přítel do toho byl samozřejmě zasvěcený od začátku, jenom i pro něj bylo obtížné s tím něco udělat. Taky je cizinec a do Německa přišel jen protože jeho bratranec potřeboval pomoc v restauraci, kterou vlastní, a jeden jeho zaměstnanec se mu vrátil na rok do Řecka na vojnu. A jelikož příteli nějaký čas předtím zemřel táta, nabídl mu to, ať chvilku vypadne a přijde na nové myšlenky. Původně tady nechtěl zůstávat, takže bydlí u toho bratrance.. Proto tam ty 3 měsíce hrály takovou roli. Nicméně už jsem přestěhovaná, on mi doplatil školu, ať mám na nájem a doufám, že už bude vše jen ok, abych mu za tohle mohla udělat nebe na zemi..

Z reakce to vypadá, že nakonec všechno dopadlo dobře.To jsem ráda.

Reaguji na LiliPoli:

Děkuju No.. Dopadlo to, jak to dopadlo.. Když jsem za ním šla, že jsme už něco našli, ale že potřebuju dva dny na přestěhování, byl tak vytočený, že jsem za ním nepřilezla po kolenou a neprosila, že jsem se musela vystěhovat ještě ten den. Takže jsme včera s přítelem ve 2 v noci, když jsme se vrátili z práce, stěhovali mé věci, provizorně k němu, protože : "Do rána to tady nebude!", abychom to zítra mohli opět stěhovat jinam.. Alespoň nemůžeme říct, že se ve vztahu nudíme..

aspoň už víš co od těchto svých příbuzných čekat...

Jinak to není až tak neobvyklá situace. Podobných lidí běhá na světě dost. Já měla hodně podobné zážitky s tím, že když se člověk chová tak jak dotyčný chce, tak je vše ok a jakmile se vzepře, tak se nestačí divit. Měla jsem to hodně se šéfy v zahraničí a kolikrát to bylo taky ze dne na den, že jsem musela vypadnout (např. proto, že jsem s jedním nechtěla spát nebo u jiného zase, že jsem si dovolila říct, že je za měsíc opustím a chtěla bych se vrátit do ČR - tak jsem musela taky hned vypadnout, protože byla uražená jeho ješitnost, že nezůstanu... sice ještě ten večer po dni s náhradou za mne mi říkal, že by mne bral hned zpět, ale samozřejmě jsem měla už koupenou letenku, že... atd).
Příbuzní, nepříbuzní. Blbců je na světě hodně.

Hlavně ať Ti vyjde vztah s přítelem přeju.