Strach

No dobrý, ale čeho se hlavně bojíš?

Hele a nebylo by lepší dát si tu školu třeba dálkově? Fakt chceš prezenční studium?

Jo, chci si ten rok doklepat...

Čeho se bojím? Hlavně toho, jak se mě všichni budou vyptávat... A učitelů, kteří mě možná budou chtít potopit... Proto jsem si řekla, že se musím fakt učit, aby jim sklapla hu.. Jen budu trávit každej den s děckama a já nevím, jak to budu zvládat, když jsem celou tu dobu odříznutá od všeho...

A nešlo by jít na jinou školu?Tam kde tě nikdo nezná?Třeba na školu stejného zaměření,ale někde jinde.A ta tvoje třída,co s ní bylo?Nešikanovali Tě?

To ne, jen dost pomlouvaly a neměla jsem tam nikoho blízkýho .. Na jinou školu, to nevím... Já už počítám s tímhle, vím co mě čeká, nějaký lidi tam už znám...

Myslím, že tvé představy jsou hrůzostrašnější než by samotná realita byla. Pokud jdeš do nové třídy mezi nové lidi, pak přece o nic moc nejde, a když se budou spolužáci vyptávat, tak přece neuškodí mít své tajemství, prostě řekneš, že jsi na tom byla zdravotně špatně a nechceš o tom moc mluvit. Co se týče učitelů, těch by ses neměla už vůbec bát si myslím, navíc pokud vědí, že tvoje nepřítomnost byla psychického rázu, pak na tebe budou jemní Rozhodně se jimi nenechej položit na lopatky!

Člověk se mnohdy bojí nepoznaného. Uvidíš že je realita někde úplně jinde...

Myslíš si, že všichni učitelé touží Tě chtít potopit? A proč by to proboha dělali, tys jim něco provedla? Pokud jsem Tě dobře pochopil, tak jdeš do maturitního ročníku. Tam před maturitou učitelé trochu straší, ale u zkoušek Ti nakonec pomohou, že se budeš divit...

Cítíš se méněcenná za to, že jsi měla psychické problémy? Podívej, kolik celebrit je má a nikdo se jim nesměje a nikdo se jich nevyptává. Děti umí být někdy kruté, to ano. Jenže pokud s tím Ty sama budeš vyrovnaná, tak Ti nemohou přeci ublížit.

swist¨, oni se bohužel blbci najdou všude...a že jsou toho někteří schopní, to věřím

Cecilka17, souhlasím ale s holkama v tom, že si to možná zbytečně zošklivuješ...třeba to nakonec tak špatný nebude... a navíc, je to "jen" rok....ono to uteče....příprava na maturitní ples, všichni budou vyklepaný z maturity.... A ten rok mi utekl ze všech školních roků nejrychleji, už tím, že se končí v květnu.

Ale ta snaha být dobrá je určitě fajn nápad, učitelé to většinou ocení a myslím, že by na tebe neměli být hnusní, když budeš dobře studovat. Většinou jsou vysazený na flákače a drzouny.

Cecilka17
Holka radím ti, zajdi si za odborníkem, nebo se tvá deprese, tvé obavy budou prohlubovat. Myslím, že jsi zatím se vším v počátku, takže ti pomůže terapie, vypovídat se z toho, poradit, jak se v určité situaci zachovat. Takže najdi si v blízkosti bydliště buď psychologa nebo psychiatra. Tam můžeš i bez doporučení tvého praktického doktora. A neboj např. psychiatr nikam nehlásí, že k němu docházíš. Navíc někteří ani na razítku nemají napsanou odbornost, jen číslo... Myslím,že tě nebudou cpát práškama, že to budou řešit sezením. A nestyď se za psychiatra. Chodí tam plno lidí, ani o tom nevíš... tam se ze všeho můžeš vypovídat a uleví se ti. Takhle, když to budeš držet v sobě, si tak akorát můžeš "na stará kolena" uhnat vředy a může se tvůj stav zhoršovat (ale nepřeju ti to!). Máš podle mne určitou sociální fóbii,která se ale může rozvinout v panickou poruchu (zkus si najít diskusi na tohle téma v Omlázku, tam najdeš hodně podobných případů), a z toho se dostáváš pak hůře a déle.
Jinak učitelé by měli ctít tvé soukromé problémy a pokud mezi nimi není nějaký blb, tak by ti měli jít jakžtakž na ruku. A pokud ti např. psychiatr doporučí nějaká řešení pro zvládání některých situací, může být, že ti i dá nějaké dobrozdání pro učitele, co já vím...
Tak holka do toho, bojuj! si mladá, vše máš před sebou!!

plně souhlasím s agneskou
pokud cecilko pociťuješ úzkost i v jiných situacích(jako například při mluvení před více lidmi, přecpaných místnostech) je rozhodně nutné požádat o pomoc odborníka.
Studuji psychologii a jak se svém oboru tak ve svém okolí jsem se stejnými lidmi, kteří měli podobné problémy mnohokrát setkala. Není se čeho bát pokud se tvé obavy začnou řešit nyní, když ještě nejsou rozvinuté. Tím, že je nebudeš řešit si jen zaděláváš na to, že se v tobě budou obavy a stres rozvíjet a je možné, že za několik měsíců či let by jsi mohla pociťovat úzkost v mnoha dalších situacích.
Rozhodně tě nechci vystrašit nebo něco podobného, ale i strach je jakási nemoc, která se dá v těchto začátcích velmi účinně řešit. Najdi si dobrého psychologa, vašimi sezeními tě zbaví zbytečných obav a za čas uvidíš, že jsi se dlouho jen zbytečně trápila a začneš žít plnohodnotný život.
Pokud máš zájem kontaktuj mne tady zprávou a já ti dál něco poradím
Přeji hodně štěstí

Jj, asi tak... Cecilka mi ani na jeden ze jmenovaných případů nepřipadá...

Camperses
Já ji bohužel chápu. Rodiče mne týrali a to samé i spolužáci a nejvíce muj třídní.
Když jsem byla na dně, tak se stávalo, že si mne třídní pozval na střední do kabinetu a když nás vyrušil nějaký žák,tak mu předemnou narovinu řekl, že mám vážné psychické problémy, at příjde jindy...
Oni ti učitelé jsou taky hovada. Že jsou to učitelé z nich nedělá důvěryhodné lidi.
O mne tehdy normálně šířil s ostatními učitely moje soukromé problémy, jež si ještě dokreslil, takže jsem byla za školního blázna Tady bych jen poradila to nějak přežít a pak hned utéct...

ilfinka
A jestli jde o pomoc odborníků - já je navštevovala, ale efekt žádný, ba naopak mne to poškozovalo na veřejnosti. Nebot odborníci mi řekli, že jsem v pořádku... zato učitelé a rodiče by potřebovali srovnat. To byla veškerá jejich pomoc. Rada: uteč,jak nejdřív to jde. A veřejně před mými problémy zavírali oči...
Ted po 3 letech,co jsem ze střední pryč jsem mela nutkání za jedním takovým odborníkem zajít. Byla jsem tam jednou a ten mi hned řekl, že chyba byla na strane psychologu a psychiatru, nebot jejich povinností byo s ohledem na muj tehdejší vek a problémy takto vše oznámit policii. Takže moje rada zní: když odborník,tak už opravdu odborník!!

cool
přesně nechápu tuto větu: nebot jejich povinností byo s ohledem na muj tehdejší vek a problémy takto vše oznámit policii. Já myslela, že se bavíme o strachu, ne o šikaně nebo o něčem ještě horším. Této dívce, jak sama psala nikdo neubližuje, jen má strach a to že se s ní nikdo nepokusil kontaktovat je také hlavně dáno tím strachem, protože když má obavy, je uzavřená, nervózní, tak mimoděk od sebe ostatní odhání.
Rozhodně neříkám, že kvalita všech psychologů je stejná. Mám zkušenost, že až třetí psycholožka mámě vyhovovala, proto jsem také napsala, že ráda poradím ať už s volbou psychologa nebo podobně.