Ráda s jinochy flirtuju, je to pro mě přirozená věc, často si to ani neuvědomuju. Ale vždy jen v přítomnosti jiných lidí, kamarádek... Jakmile jsem s nějakým měla jít sama, např. do kina, nikdy jsem nešla, ani když mě přesvědčovali, že o nic nejde. Za žádných okolností jsem nechtěla vztah a nic tomu předcházejícího.
Teď konkrétněji. Se spolužákem jsem si začala povídat, psát si, bylo mi s ním dobře. Pak jsme spolu protrsali taneční, nechávala jsem ho se mě dotýkat i na jiných místech než v pase, jak to při tanci bývá.Věděla jsem že má o mě zájem, svěřil se kamarádovi a ten mi to řekl. Bylo to čím dál očividnější, chodil za mnou ve volných chvílích, sledoval mě "svůdným" pohledem, pořád mi psal.
Věděl, že se nerada vážu, ale řekl mi, že by se mnou chtěl mít vztah. Já se lekla, řekla mu, že na vztah nejsem připravená, začala jsem se mu vyhýbat, na zprávy mu odpovídala míň. Párkrát mě ještě pozval ven, když to udělal naposledy, asi po roce, víceméně jsem mu řekla, že na vztah to ani teď nevidím, ať se zkusí poohlédnout po jiné holce. Odpověděl mi, že jinou nechce, že bude trpělivý a počká si na mě dokud nesvolím.
Tak týden nato si vážně našel holku. O dva roky mladší, nebyla jeho typ (pokud mi říkal pravdu) ani vzhledově, ani povahově. Nejdřív jsem byla překvapená, pak jsem byla ráda, za sebe i za něj, věděla jsem, že jsem si s ním nemohla hrát věčně. Když jsem je spolu viděla na začátku vztahu, vždycky se od ní snažil distancovat. Teď už to nedělá. Každopádně, stalo se z něj zakázané ovoce a já jsem po čase začala žárlit. Nevěděla jsem, jestli kdyby se s ní rozešel, bych s ním chodila, ale namlouvala jsem si že ano. Začali jsme se spolu zase bavit, psát si víc než kdy dřív.
Pak jsme jeli na výlet, trochu jsme se napili a byli se projít. Na nebi svítily hvězdičky, bylo teplo, velká romantika. V jednu dobu mi říkal že chce být s Markétou, že by ji nikdy nepodvedl. Hned na to mě políbil. Byla jsem naštvaná. Na sebe i na něj. Dál už jsme se o tom nebavili, dělali jsme, že se nic nestalo.
Jejich vztah trvá asi tři měsíce, občas mám pocit že už jsme jen přátelé, občas ho chci zase pro sebe. Dál si píšeme, velmi důvěrně. Dnes s ním jdu dokonce do kina.
Vlastně nevím co teď čekám, možná chci abyste mi daly facku a řekly mi, že jsem mrcha, mám je nechat plavat, možná mi dáte jinou radu nebo řeknete svůj názor co to znamená pro něj. Možná jsem se potřebovala vypsat. Každopádně děkuju, že/jestli jste to přečetly až sem, bylo to určitě vyčerpávající