Prodej domu kvůli tchýni

Mě třeba mamka od mládí učila, že dvě ženy v jedné domácnosti být nemůžou, to je jak dva kohouti na jednom smetišti. Poznala to třeba i moje kamarádka se svojí vlastní matkou. Jako už dospělá žena, inženýrka, byla doma stále mamkou honěná jako malá. Nakonec odešla pracovat do Prahy, domů jezdí jen víkendy a říkala mi, že se to zlepšilo. Každá si prostě vedeme domácnost po svým a máme svou pravdu.
Nesouhlasím s některými věcmi u Tiakia, že rodiče chtějí pro své dítě to nejlepší, a že když je šťastné, tak je to pro ně nejdůležitější. Zažila jsem to sama se svými tchány. Dalo by se říct, že jsem "ideální snacha" (vlastní dům, vzdělání, zaměstnání, přitom pocházím z vesnice, takže co se týče práce kolem domu a zahrady neschopná nejsem) - taky mě nejdřív měli rádi, ale když si začali všímat, že jejich téměř 35tiletý syn chce žít po svém, že jede v létě se mnou na 11dní na dovolenou a že jim doma nebude každý den makat a já že se tam neodstěhuju, tak otočili - podotýkám, že v jeho prvním zaměstnání, což byla spíše brigáda v jeho 25ti, ho táta často z práce odvolával, aby mu s něčím pomohl, až se do toho musel vložit zaměstnavatel. Pro něj je důležitější to, jestli má doma koho komandovat, než to, že je jeho syn šťastný. Naštěstí se to začíná zlepšovat. Takže neodsuzovala bych hned zakladatelku, že ona je ta špatná. Opravdu nevíme, jaká její tchýně je. A ano, měla si na začátku pořádně rozmyslet, do čeho jde. Zajímalo by mě, kde bydlela předtím.

Normální rodiče ano to jsou ti,kteří zdravě milují své dítě,ale v klidu zvládnou jeho odchod z "hnízda" protože mají vedle výchovy i svůj vĺastní život.Jsou stále připraveni pomoct,ale nijak se dospělému dítěti nepletou do života pokud o to samo nepožádá.
Dospělé děti si potřebují občas namlátit ústa a rodiče je musí nechat.
Já budu ta tchýně,která klidně pozve na oběd,případně na požádání zabalí sebou domů kastrůlky,aby si nevěsta ulehčila práci,ale rozhodně nebudu hlídací babička protože na to asi nebudu mít čas ani nervy.Dám o co budu požádána,ale vnucovat se nebudu.Takže budu vzácnou návštěvou 2x ročně

Včera jsme se ještě s nastávající bavili o tom, že není problém s přijmutím zeťů, ale u snach je to horší a došli jsme k závěru, že je to možná tím, že si ženy své syny vychovávají jako svého "vysněného prince" (obzvlášť pokud se jim nedaří v manželství), a proto potom možná ty napjaté vztahy se snachami.

Reaguji na Tiakia: Normální rodiče ano.... (nejde mi citovat). To je právě ono. Rodiče mého přítele moc normální nejsou, tedy spíše tchán a podle toho, co napsala zakladatelka, tak její tchyně také ne - nezdravě upnutá na syna. Bohužel zakladatelčina chyba je, že si nejdříve nezjistila poměry v přítelově domácnosti - např. ta výplata - to je hodně velký vykřičník a pravděpodobně asi ani neví, jak je to s vlastnictvím toho domu, jestli tam není např. to věcné břemeno dožití (toto přesně má můj tchán se svou matkou). Ani nevíme, jak dlouho se předtím znali a kde ona bydlela předtím. Pokud s tím mužem chce zůstat co stůj, tak řešení vidím pouze v tom, že přítel zamezí matce přístupu k jeho penězům, a že přebudují dům na dvě samostatné jednotky, i kdyby to mělo být 1+1 a 2+1.

Děkuji za všechny příspěvky, budu se snažit odpovědět všeobecně pro všechny.
Dům je přítelův.Spořil si na něj x let a pak začal stavět.Jeho rodiče mu tehdy dali peníéze ze spoření, aby měl celou částku plus nějaké peníze získal z dědictví.Tchýně tu žít neměla, ale bohužel se dostala do situace, kdy ji sem přítel vzal (ještě než jsme se seznámili).A za to, že tchýně dala část peněz příteli na dům se jí odvděčuje a teď už odvděčujeme tím, že nemusí přispívat na elektřinu, vodu, topení, popelnice atd.
Ono nejde o to, že tu tchýně žije, jsem hodně tolerantní a přizpůsobivý člověk.Spíše jde o to, jaká tchýně je a že nedokáže pochopit, že její syn je dospělí a má svůj vlastní život.Ze začátku nám to tu vše klapalo, ale později jsem vystřízlivěla a zjistila jsem, že ona to tu řídí jako generál.Musím podotknout, že jsem byla vždy hodně samostatná, v 19 jsem odešla od rodičů, ve 22 přišlo dítě.SAMA jsem se starala o domácnost a myslím že dobře.Vždy jsem měla doma naklizeno, navařeno, napečeno, postaráno o dceru, atd.Tchyně přítele vychovávala v duchu "uhni lemple já to raději udělám".A tak jí to vydrželo dodnes.Když tu není všechno tu klape, jsme v pohodě, přítel sám od sebe dělá vše možné, pracuje na zahradě, doma, to samé já.Pak přijde (tchýně) a už peskuje co je špatně-POZOR ono to není špatně, jen to není dle jejích představ.Dokáže mně vydeptat i tím proč jsem si vzala tuhle mísu a ne tuhle (mísy jsou velikostně stejné), prostě vše musí být jen dle ní.Co se týče vaření, vařím si mysl

omylem jsem odeswlal odeslat, budu pokračovat zde:
co se týče vaření, myslím si že vařím dobře, zatím ode mně každému chutnalo, když jsem uvařila našim, přidávali si, přítel to zblajzne a je schopný vylízat talíř.Takže to určitě nebude tak,. že bych vařit neuměla.Tchyně pořád nadává, že málo solím, ano solím málo, kvůli dceři.Dosolit si může každý dle chuti na talíři, ale pro ní je to hrozný problém.A je toho spousta, že bych se tu rozepisovala půl dne.Soukromí jí absolutně nezajímá.Pošta která není doručená na její jméno by jí zajímat neměla, ovšem ona chce přehled o všem.Proč mi třeba dvacetkrát zapípal telefon?To je také moje věc.Ona to nechápe.V televizi běželo jen to co ona chtěla (má televizi i u sebe), ale ona se chtěla prostě dívat v obýváku a že nás nezajímá kozlik šikula ani ordinace je vlastně náš problém.Včera jsme byli s přítelem a dcerou na nákupu.Kupili jsme nějaké sladkosti i pro ní a že by řekla alespoň bů?Koupila jsem jí jablka, které má ráda a ona místo toho bů řekla, hm, si jich mohla vzít víc??!! Prostě se jí čověk ničím nezavděčí, nic pro ní není dost dobré.tedy vlastně já pro ni nejsem dost dobrá.Tuhle konečně vyfoukla nafouklá ústa a říá."Všimla jsi si, kvetou petrklíče" a já na to "vážně, ty jsou pěkné, už jsem si říkala, že by mohlo něco začít kvést" a víte co mi odvětila?Zas nafoukla pusu a řekla "na to aby něco kvetlo je brzo".Prostě vše co řeknu je taky špatně.Je to tak se vším.nechci aby si někdo myslel, že chci tchýni nějak vyštípat, to v žádném případě, na to nemám povahu.To "donucení přítele" bylo myšleno jinak než to vypadá.Spíše mi šlo o ot, že by to bylo nejlepší řešení, kdyby se dům prodal, koupili by se dva byty a tchýně by měla své, doma by si to dělala po svém a my také.Přítele také štve že je to tak jak to je a že mu maminka do všeho zasahuje.On jí sice řekne něco v tom smyslu ať se do toho neplete, ale maminka dokáže hučet týden, aby bylo po ní.Je to hodně těžké i pro něj.I když je pravda, že by se měl k věcem stavit více jako chlap.

Jak dlouho s ním jsi?

Jo tak mi to tak máme doma úplně stejně..ale jde o moje rodiče. Žijeme v dvougeneračním době a nechápu, jak někdo mohl takovou pitomost vymyslet. Mamka si musela projít úplně tím stejným, co ty tu popisuješ i horšíma věcima, ještě po ní chodila a uklízela, vytírala, vše. Byla taky sama, protože její manžel (můj děda) ji opustil a od 30-ti let je po těžké havárce v invalidním důchodě. Takže to je nejhorší takový starý ženský, co nemají chlapa, nuděj se a dělají naschvály, aby bylo aspoň nějaký vzrůšo. Naštěstí, ale máme dvě kuchyně, je to udělaný na dvě bytový jednotky. Tak se dost dlouho spolu nebavili, já vyrostla a jí stále chybělo to šmírování, lezení za zadkem,atd. Tak to začla dělat mně a mamce dala pokoj. Když jsem to babizně řekla a vysvětlila jí pravidla, tak je taky nerespektovala. Tak jsme se zhádali a dodnes se s ní nebavím (už to budou dva roky).
Moje mamka to neměla několik let lehký s tchýní (mou babi), mamku strašně nesnášela a to je moje mamka zlatej člověk, pro každýho by se rozdala. Ať se snažila jak chtěla, nic to nepomohlo. Taťka je taky mazánek, protože je to jedinej syn, taky uvažovali že barák prodají a koupěj dva, ale taťka se bál jen zmínit stím své mamce, protože barák taky financovala. Takže dodnes rodiče žijí i s tchýní (taťkovou mamkou), dělají, že je vše ok, usmívají se na sebe a hotovo.
Obávám se, že nebudeš mít na vybranou, budete si na sebe muset časem zvyknout. Vůbec ti to nezávidím, protože já bydlet ze svou tchýní, tak buď bych zabila ji nebo radši sebe.

nene není na domě vecné břemeno.

ona právě vlastní život nemá.Její zájmy?křížovky a zahrada.Kamarádky?to jí obtěžuje kdyby měla kámošky a chodila mezi lidi, také by to bylo jiné, ale chápu že je třeba taková, že lidi kolem sebe nepotřebuje.proto se asi zaměřuje na svého syna a teď už i na mně.My jsme teď její hobby

No můj názor je ten, že dříve spolu v jednom baráku žily třeba 3 generace a nějak to fungovalo. Je pravda, že je to určitá zhýčkanost, kdy každý chce mít vlastní domácnost, ale já zase budu v životě reagovat podle zkušenosti mé matky a to je, že když budu chtít s někým žít a zakládat rodinu nenastěhuji se do baráku/bytu s tchýní. Nikdy. Co zažívala moje máma za útrapy, kdy se ještě její manžel za ní nepostavil, tak to bych nepřála nikomu, protože takové psychické týrání člověka poznamená. ( každou chvíli chodila mámu kontrolovat co dělá a když něco máma dělala, tak se jí ptala a proč to dělá a pak mluvila na mě, že moje máma je blázen jen proto, že cvičí například, někdo volal a ona se chodila pořád ptát, kdo to volal a co chtěl, když máma brečela, tak za ní chodila a řvala na ní svoje moudra přes dveře koupelny, ..) Moje babička je citově chladný magor. Neznáme dotyčnou tchýni, ale je vidět, že to zakladatelka také nezvládá a asi by se tchýně jen tak zbavit nechtěla, když souhlasila s tím, že se tam nastěhuje i s tím, že věděla, že tam dotyčná je, tak asi bude přizpůsobivá a pokud je situace tak vážná, že se ona necítí šťastná, tak se hold musí něco udělat. Buď slovně domluvit tak, že tchýně couvne a nebo půjde pryč..

No tak to tě chápu. To nemá celý den co dělat než vás pozorovat a hodnotit..

Hm to není dobré. To tě chápu..nemá tě ráda, tak proč ty bys měla mít ráda jí a trpět jí tam. Tohle je podobné tomu co měla moje máma. S tím se nedá žít. Se třeba s tátou hádala a babička tam přišla proč se hádají co je za problém a nakonec to dopadlo, že se hádaly ony dvě a táta se díval na televizi..

Hm... to teda nevím kde. Třeba na vesnici šli staří dříve do výminku.

A třeba v domcích na vesnici, kde žijí dvě rodiny, tak aspoň z toho co vidím kolem sebe já, tak zůstane doma dcera, takže nežije s tchýní, ale se svou matkou. Ani to není ideální, a to má každá rodina pro sebe jedno patro.

Přesně to cos popsala mi vyprávěla moje tchýně, že jí to dělala její tchýně. Ta moje zas dělá jiné věci, evidentně si neuvědomuje, že to ok není, ale kdyby jí to dělala její tchýně, tak se jí to taky nelíbí...

Nějaké novinky?