Značkující pes

noranora
Neboj, bude to v pořádku. On brouček potřebuje jenom ještě trochu času na aklimatizaci v novém prostředí, trpělivost a ujištění, že vaše láska k němu nepomine. Máme dvě psí holky z útulku a jsou naprosto báječné. Ta chvilka počáteční trpělivosti se bohatě vyplatila. Hlavně ho nesmíš uhodit, musí získat k tobě důvěru a zbavit se strachu.

noranora

Jinak kastrace nebo ten zmiňovaný čip je podle mne skutečně krajní řešení, do kterého bych osobně z tohoto důvodu nešla...

Naučit dospělého psa čistotě v bytě je skoro snazší než vychovat štěně, tady jsem našla docela dobrý návod:
http://www.vaspes.com/stranka/cistota-v-byte_-zadn y-problem

Mě se osvědčilo, mimo vyčinění, když jsem kdysi některého ze psů načapala při značkování v bytě, i odměňování dobrůtkama a důkladné vychvalování vzápětí, když se vyčůrali venku. Byla jsem sice trochu za cvoka, když jsem dospělýmu psovi venku začala nahlas říkat jakej je to šikulka úžasnej, že pokropil patník, ale funguje to . Prostě cukr a bič v rovnováze...

Věřím, že se to srovná. Někdy se takhle začne chovat pes i po stěhování nebo rekonstrukci, i když to předtím nedělal... Neznám psa, který by se to nedokázal odnaučit... To bude dobrý

toni
Brali jsme si ho loni v listopadu. Kolik mu je, přesně nevím, doktoři se shodli, že to bude něco kolem tří let. My jsme vždycky měli doma nějakého pejska, takže se nepovažuju za začátečníka, ale s tímhle si právě nevím rady. Taky ho chválím, jakou udělal venku "krásnou loužičku", sousedi se při tom mlátěj smíchy. Doma to nejsou nějaký kvanta moči, ale jenom pár kapek, aby si to pojistil.
karamelka
To víš, že mu dáváme najevo, že je náš miláček a neubližujeme mu. Moc věcí už se zlepšilo, ze začátku se třeba strašně bál chlapů a trvalo skoro čtvrt roku, než se přestal klepat hrůzou, když manžel otevřel dveře do bytu. Ze začátku taky baštil úplně všechno, na co přišel (třeba vytáhl z popelnice slupky z brambor), a teď už ví, že má doma jistou plnou misku i pelíšek. Nevím, co všechno chudáček prožil, jenom mi řekli, že byl odebranej pro týrání. Vzhledem k tomu, jak takovéhle věci u nás (ne)fungují, tak si myslím, že už to opravdu muselo být dost drsný.

Ono to někdy docela dlouho trvá, než se pejs trochu srovná... Naše holka útulkačka vyhledávala nejdřív asi měsíc tmavé kouty, pak už i přišla, ale nechtěla se mazlit... Potom se zas tak zafixovala na svůj pelíšek, že se klepala strachy, když jsem ho čistila. Také vůbec nereagovala na jakýkoli povel. Trvalo to dost dlouho, ale teď je to mazel největší a rošťanda a chodit s ní mohu bez problémů na volno, protože i když hůř vidí a slyší, poslechne skoro líp než náš pes, který je s námi od malinka

Aháá, promiň, nechtěla jsem tě "poučovat" ... Myslím, že důslednost a čas pomůžou i ve vašem případě

toni

No jo, náš ušatec si taky hlídá pelíšek. Když přijdeme z procházky domů, tak hned se hned šupajdí podívat, jestli tam pelíšek pořád má a jestli mu někam nezmizel .

Já jsem to nemyslela ve zlém, jenom jsem chtěla říct, že to, co funguje u pejska, kterého máš od štěněte, tak tady u toho naprosto selhává. A vím, že musím postupovat citlivě, na druhou stranu mi každý říká, že když se jednou naučí značkovat, tak už to pak jde hodně těžko odnaučit.

Kakula ahojky...díky za reakci...pejskovi je 7 týdnů, a máme ho necelé tři týdny, takže on je zatím rád, že je tam, kde jsme my...já trávím hodně času v ložnici, v posteli prostě, kde mám notes a pořád něco píšu a čtu a Zac se sápal na postel od první chvíle, on na ní tedy sám nevyleze, ale položí tlapičky nahoru a vrtí ocáskem a kníká a prosí, a tomu se těžko odolává...hned od prvního dne, kdy jsme mu šli nakoupit papu a hračky a kostičky, tak jsme automaticky chtěli vzít i pelíšek, jenže jsme o tom diskutovali, po zkušenostech s kočkama, které pelíšek měly a spinkaly tam málo, také se držely nás a náš poslední kocour, kterého máme už hodně dlouho, tak spí v prostě tam, kde se mu zachce, u nás posteli, u holky v posteli, tam se uchyluje, když jde malá do školy, čeká, až práskne dveřma a je tam, spí na balkoně na křesílku, když je teplo, usne na zemi v obýváku - zkrátka všude a my jsme si mysleli, že tak to bude mít i pejsek, donesli jsme ho v košíku a nechtěl tam být, spinkal deset minut a hned lezl ven, v posteli spal několik hodin a tisknul se k nám, přeci jen přišel k nám dřív, než měl, ještě asi měl být u své maminky....není problém koupit pelíšek, stejně se stěhujeme a tam mu asi pořídit budeme muset, jelikož nechci, aby spinkal na sedačce a na zemi taky ne, je tam dlažba v celém patře, kde bude, do patra ho pouštět nechci, tam jsou koberce a nechci je ničit loužičkama ...i majitelka toho domu svého velkého psa moc nahoru nepouští, i když by rád spal v ložnicích nahoře, asi tam chodí, ale místo má dole - obrovský kupovaný pelech....venku za potřebu chválíme, to je jasná věc, většinou ji udělá hned do pár vtěřin a za chvilinku i bobky....pak jde hned spinkat, pokud je to v noci, ale často si hned lehne i přes den...u nás je problém i takový, že on zásadně nepije k jídlu....nají se, já ho strkám k vodě, nechce....chvilku počkám a jdeme ven...abych byla přesnější, vyspinkáme - ihned jdeme, vrátíme se - papá, zase jdeme ven, on totiž po spinkání, když ho nesu do kuchyně, tak jídlo nechce, protože moc potřebuje, občas se stane, že si vezme, když to není akutní, ale málokdy...no a dojdeme domů a on se vrhne na pití a do 20 minut, pokud neusne, tak je loužička a za chvíli další....proto se ho snažím po venčení a pití zabavit, hrát si a on usne..ale jak je kočka v blízkosti, tak se perou a to jsou ty situace s loužičkama....během noci dnešní až do rána jsem ho venčila třikrát, dvakrát, když se probudil a jednou po prvním jídle, pak si hrál a usnul mi na ruce, tak jsem ho položila, ale hned byl čilý a zas blbnul a za chvíli zas nehoda...kdyby spal, tak je v pohodě..i když v tu noc, jak jsem psala, se počural ve spaní, protože byl trochu mokrý na boku, když ho muž hned bral ven....

Cože, vy jste si ho brali 4-týdenního? To má být přece ještě u maminky a začínat se učit baštit pevnou stravu! Které prase (s prominutím) vám ho takhle malinkatého prodalo? Nebo to je nějaký nalezeneček?

Aida
To máš pravdu,ale jasně psala ,že pejsánka mají z útulku,tudíž jedině dobře,že se o něj postarají.
Snad se to pejsánek časem odnaučí.Nám veterinář řekl,ať místo,kde udělal náš pejsan loužičku,posypeme pepřem,on pak teda fakt šíleně prskal

to teda, taky koukám.. my si našeho přivezli ve dvou měsících-takže 8 týdnech! a i tak to bylo takový prťavý nedochůdče
nepřepsala si se?

co se týče toho hrabání se za tebou do postele-to je jasný, že škemrá, supluješ mu mámu navíc jestli máš pejska, bude inklinovat o malinko víc k tobě než k partnerovi ) i tak ale zvyknout pejska na to-že vaše postel je jeho pelech a místo.. já jsem si dala jeho pelíšek k posteli, a když se probudil a začal se škrábat ke mně, vrátila jsem ho zpátky a položila jsem si na něj ruku a hladila ho, brzo usnul a já mohla odkrvenou ruku nakrvit, abych celý proces ještě dostkrát zopákla ))) kočky jsou něco uplně jinýho než hafuša-o jaké rase se vlastně spolu bavíme?

Natýska snad pejska z útulku nemá, a tam by jí 4-týdenní štěňátko ani nevydali.

Aida
Ahoj,
chtěla jsem poprosit o radu: máme pejska z útulku a bohužel si značkuje rohy i v bytě.

No,píše,že je z útulku.

Zanet96
Zanet, ale tady se jedná o dva pejsky. Noranora má psa z útulku, který značkuje rohy, a Natýska má malinkaté štěňátko, které zákonitě dělá doma hodně loužiček.

Dneska jsem byla s hafíkem u veterináře, má zánět v uchu. Ale "náš" doktor měl dovču a zastupoval ho kolega. Hned jsem se ho ptala taky na to značkování a dostala jsem kontakt na nějakou paní doktorku z Brna, která se specializuje na poruchy chování pejsků. Napíšu jí a pak dám vědět, co mi poradila a jestli to zabralo. Zatím díky všem.

Aida máš pravdu Ty, není z útulku, je darovaný a je to takto....můj muž se zná s paní majitelkou a ona má afgánského chrta dospělého a k tomu měla matku našeho Zaca, jaká ona je rasa, nevím, ale ona ho bere do zahradní restaurace u nás za domem, kde můj muž zajde často na pokec, zná se s majiteli objektu dobře, chodí tam i děti, neboť tam má pro ně prolézačky, bazén a tak...a tato paní tam donáší naložené ryby, takto jsme se s ní seznámili...a paní nabídla začátkem července, jestli nechceme pejska, já moc nechtěla, ale můj nad tím uvažoval, pak řekl rasu - americký staford a já šla do kolen, protože jsme kdysi s takovým plemenem přišla do styku a byla to jen potíž...takže jsem rezolutně odmítla a můj muž přede mnou paní zatelefonoval, že tedy ne, že bych se ho bála...a ona povídá, že není třeba, že jsou to rozmazlenci a jedná se o křížence ovčáka a staforda - i tak jsem nechtěla...jenže uplynul týden a ona mu toho nejhezčího, který ovšem je podobný ovčákovi a ze staforda vzhledově podle mne nic nemá, přinesla v košíku do restaurace a prostě se líbil a můj ho donesl po pár pivech domů...že prý na zkoušku, přišel s ním večer a já šílela, jenže on je tak nádhernej, že jsem si řekla, co to je - na zkoušku na týden, to jako, že ho potom vrátíme, když nebudeme spokojeni??...holky to nejde, hned ten večer jsem mu vybrala jméno, ráno se jelo nakoupit pro něj, zatím večer jedl s kocourem a už byl v posteli...vůbec jsme něvěděli o tom psovi nic, jen jsme znali tu matku, která byla docela fajn a přátelská k lidem...když byl pejsek doma asi týden, teprve jsme se dozvěděli datum narození, s tím, že kolem dvou měsíců naočkovat...paní na tom hodně záleželo, ona bydlí v bytě a tu matku se štěňaty musela umístit k jedné paní, nevím, do jakých podmínek, a tak je tlačil čas, aby si pejsky někdo vzal - je darovaný, nic jsme neplatili, náš soused uvažuje, že si vezme sestřičku...v podstatě hledali někoho, kdo dá dobrou péči a nebude koukat na peníze a kdo má dobré srdce a tak můj chlap byl na ráně....toto je ta historie našeho Zaca...předevčírem jsem viděla jeho sourozence, tam u jednoho je podoba na staforda a druhý je ovčák, ale není moc pěkný - náš je doslova rozkošný a lidi se z něj mohou pominout, takže asi chápete, že i my doma jsme podlehli....no, hned mi bylo jasné, že pejsek měl být u maminky, že je to brzo - odebírá se v 6 - 8 týdnech, co jsem se tak dočetla...dětičky matce museli odebrat a vzít domů, ona nyní po nich začala startovat u kýble s jídlem, bála se o jídlo - takže problém....prostě oni sami měli problém a tak ho museli řešit, jsou to obyčejní lidi a živit ty pejsky asi moc nejde, paní, u které nyní byli, taky asi na ně kvaltovala, aby je co nejdřív udali, tak jsme pomohli aspoň tím jedním, i když si uvědomuji, že to bylo brzo a už s tím nešlo nic dělat...nemohla jsme říct, milostivá, přiložte ho ještě na dva týdny k mamince, pak ho vezmeme...já byla postavena před hotovou věc a tak ho máme, jsme za něj rádi, jen to čurání je problém a musíme si dát záležet na výchově a tak denně sbírám informace, abych byla v obraze....

Aida
Tak to se Ti moc omlouvám,přehlídla jsem se,já reagovala na noranora