Jsem teď ve fázi, kdy nevím co dělat.Žiji s přítelem a dcerou (není jeho) v krásném velkém rodinném domě, má to ale jednu vadu na kráse-tchýni.
Máme s přítelem krásný vztah, moc se miluje, miluje i mou dceru a chová se, jako by byla jeho.Je to hodný člověk, obětavý, nesobecký, myslím si, že by pro nás udělal téměř cokoliv.Jenže žijeme s jeho mámou a to je pro mně obrovský problém, protože mně ničí a bojím se, že zničí i to krásné, co mezi mnou a přítelem je.
Tchýně s námi bydlí protože nemá kam jít.Je to přítelův dům (nechci vypadat jak nevděčná) ale do domu dala také spoustu peněz.Bohužel jí zemřel manžel a byt sama by neutáhla.Nemá stálou práci a ve svém věku ji těžko najde.Tak ji přítel vzal sem, ještě než jsme se potkali.
Já jí mám ale plné zuby, myslela si, že když jse mladá, že ji budu na slovo poslouchat a skákat podle toho, jak píská.Ona si to tu udělala k obrazu svému, všude samé serepetičky, které úplně nesnáším, určila kde co bude, jak se co bude dělat, který hadr je na co, kdy se bude zapínat myčka, kdy se zatopí, kdy se přestane topit.Prostě na palici.Ze začátku jsem si nechala ..... na hlavu a v lednu jsem řekla dost, pohádali jsme se a já jsem jí řekla, že mi nebde do ničeho mluvit, že jsem dospělá a svéprávná.Chvilku to vydržela a pak to bylo zas to samé.Před pár dny jsem příteli řekla, že to nevydržím, složila jsem se.On při mně stojí, zastává se mně jak může, opakuje jeho mámě, ať mně nechá být, ale je to marný.Cokoliv uvařím, tak zkritizuje, ohrnuje nad tím nos (zajímavé, že má vybíravá dcera ode mně jídlo jí a přidává si, příteli chutná a švagrovy také).Má svůj pokoj do kterého se začala zouvat (to nikdy nedělala)-Vím co mi tím naznačuje, že špatně uklízím.Je mi z toho nazvracení, bojím se tu cokoliv udělat, raději jsem mimo domov.
A to je jen jedna část, také nemáme absolutně žádné soukromí, leze nám do ložnice, do všeho mluví, disponuje s přítelovýma penězma (ona vybírá jeho výplatu, platí mu z toho složenky)Já ani nevím kolik bere.To jsem mu také říkala, že takhle teda ne, zatím s tím nic neudělal.Myslím si, že se jí bojí.Často ho shazuje, hned ho za všechno seřve.
Mluvila jsem o otm s mámou a mou kamarádkou.Obě mi navrhli řešení-prodat dům, koupit dva byty a bylo by.Jenže já nevím jak to příteli navrhnout.Vím že mně miluje, že miluje dceru, před pár ny mi klečel u nohou a říkal mi, že nás nechce ztratit, že jsme to nejlepší co ho v životě potkalo.Ani já bych si nemohla přát lepšího chlapa a lepčího otce pro dceru.Problém je v tom, že dům budouval několik let, strašně se tu nadřel.nevím jestli to po něm mohu chtít a ani nevím jak mu to navrhnout.Nejsem suverén.Nedokážu mnu to říct na férovku.Nevím jestli mu to mám nějak naznačit (není to typický chlap,naznačování chápe).Vím že bych mu asi měla říct, jestli mu je milejší dům, nebo my, ale na to nemám.
Vím že je to chlap, se kterým chci být, se kterým chci druhé dítě,strašně si ho vážím, ale život s takovou tchýní a bez soukromí a se strachem cokoliv uvařit, cokoliv udělat mně nebaví.Mám pořád sevřený žaludek, zhubla jsem, jím jen občas abych sebou někde nesekla.Často brečím a přítel o tom ani neví.Vážně nevím jak tohle řešit.
)
Poslat SZ
POZOR
. Jen říkám jak to tak nějak bývá
