Strach ze tmy

Jsem na tom podobně. Sice musím mít rozsvíceno "jen" v místnosti, kde zrovna jsem, ale i tak. Když pak přecházím do jiné místnosti, první "vejde" ruka, rozsvítí a pak až jdu já A když se stane, že jsem sama i přes noc, musím usínat při světle a také se budím. Taky mě zajímají jakékoliv rady Pro mě je i hrozné být ve vaně, když v bytě nikdo není!

Reaguji na Sessi: Čoho sa konkrétne bojíš? Že niečo v tme uvidíš?

Mám 2 mačky, ktoré sedia pri vani, keď sa kúpem

Rada - kúp si psa alebo mačku

Reaguji na Katarínka85:

Mám králíčka ale ten by mě asi neochránil Já třeba ani nevím, čeho se bojím, mám jen strašný pocit strachu a úzkosti

Raz som sa sprchovala a nepočula som, že prišiel priateľ z práce domov a zrazu sa mi otvorili dvere na sprcháči. Ver, že som nemala ďaleko k infarktu

Ja by som navštívila psychológa. Ale záleží, či Ti to znepríjemňuje moc život alebo sa s tým dá v pohode žiť ďalej.

Reaguji na Katarínka85:

Nepříjemné to je, to určitě. Já mám ještě víc podobných problémů, často je toho na mě moc. Nad psychologem jsem přemýšlela, ale to se hodně platí, ne? Nevím, jak to v takových případech chodí, nechci žádné prášky nebo léčbu, sama vím, že by mi moc pomohlo všechno někomu říct a vyslechnout si odborné rady a případně s tím člověkem pak různé problémy řešit. Ale co jsem koukala na kineziology, tak ty návštěvy jsou pro mě moc drahé

to věřím já bych ten infrarkt asi dostala

Já jsem na tom stejně akorát já mám problém i jít v noci na záchod ...to pak musím rozsvítit chodbu, záchod a koupelnu a pak mám dilema jak se co nejrychleji dostat do postele a všude stihnout pozhasínat

Ano, přesně tak, že mi někdo vleze do bytu.. Když se např. dlouho dívám do místnosti kde je tma, donutí mě to vstanout a jít to zkontrolovat, rozsvítit.

Pejska mám

S tou vanou je to podobné, musím mít zcela otevřené dveře, když jsem zkoušela mít je zavřené, neustále jsem sledovala kliku a bála se, kdy se pohne.

Reaguji na Gill175:

Jo, to s tím záchodem taky dělám

Pes by tě varoval takže toho,že bys někoho nenadále potkala v bytě se bát moc nemusíš.Pes by byl první kdo by se běžel hlasitě podívat co se děje.

Hlavně se nedívat na horory a podobné slátaniny,pak člověka zbytečně děsí představy.

jsem na tom podobně, už od dětství se bojím strašně tmy, rodiče chodívali vždy v pátek do hospody s přáteli a v 11 se vraceli domů, jakmile nebyli doma v 11:10 tak jsem už šílela,brečela, volala jim. Neumím vlastně ani říct čeho se bojím nebo to snad ani není strach,ale spíš ta úzkost, bydlíme ve velkém baráku u lesa a potoka. Je mi 18 a pořád tmu nemám ráda, dřív jsem se dívala na různé kriminálky a horory, teď se nedívám na žádné kriminálky, horory ani televizní noviny (jsou tam pořád nějaké vraždy),nečtu žádné článku na netu s vraždama atd. a usíná se mi hned líp, taky je to možná vtipné, ale když jsem byla malá a bála jsem se, tak mi mamka udělala na peřině taký uzlík na rohu peřiny a říkala mi, že když ho budu držet, tak se mi nic nemůže stát, s rohem peřiny v ruce usínám doteď

bydlím sama už skoro pět let, ale přesto se občas cítím doma nejistá..od tý doby, co mám psisko, to je snad ještě horší vycítí, když jsem nervózní, takže znervózní taky a začne vrčet - což ve mně samozřejmě podnítí pocit, že existuje k nervozitě důvod takže mnohdy to zvíře nezachrání ale určitě je supr, že někdo člověku doma dělá společnost

Sessi, čeho se bojíš? Proč Tě tma děsí?