Potřebuju asi vážně pomoc... před půl rokem jsem upadla do deprese, ale neřešila jsem ji, protože jsem měla nemožnou doktorku, doma nikdo nic nepoznal, protože jsem byla zalezlá v pokoji... ale hlavně jsem se vykašlala na školu, prostě měsíc jsem byla nemocná a pak jsem si vzpomněla na moji třídu, která byla děsná a už jsem prostě nenašla sílu tam jít, ta moje situace mi ani nedovolila se něco pořádně naučit... V září tam mám opět nastoupit, sice tu moji třídu už neuvidím, ale mám strach z toho ostatního.. sice si pořád opakuju, že prostě budu všechny ignorovat a soustředit se jenom na školu, ale přesto mám hrozný obavy, protože jsem taková hodně bojácná.. Jo, a když jsem se do té školy už nevrátila, ani jeden člověk ze třídy se neozval.. jako co se mnou je a tak.. nikoho nic nezajímalo..Mám taky strach z učitelů aby neměli hloupý řeči před třídou nebo tak, protože ví, že to bylo psychickýho rázu, proč jsem nechala školy... Nemám ráda když jsem středem pozornosti... Akorát co můžu udělat, je co nejvíc se snažit ve škole a dokázat že na to mám odmaturovat a že nejsem tak ztracenej případ...
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Poslat SZ
Galerie obrázkůa také si nemyslím, že utéct je řešení. Po škole přijde třeba další škola nebo práce a tam to může být to stejné a utíkat se do nekonečna rozhodně nedá. Cecilka neříkala, že by jí někdo nadával nebo ubližoval, podle toho, co píše to opravdu vypadá na sociální fóbii, jak už zmínil někdo v příspěvku přede mnou. Teda rozhodně nechci aby to někomu tady přidalo, že nějak diagnostikuju nebo tak, to rozhodně ne, to bych si netroufla, jen bych cecilce doporučila ať si o ní něco vyhledá a třeba se v ní najde.
ilfinka
On to byl příspěvek, jakožto upozornění, jak moc je nutné opravdu vybrat dobrého psychologa.
U mne to bylo dost složité, ale poznala jsem jich spousty a prohlášení např., že jsem astrální citlivá bytost mi sebevedomí nezvedna,že...
Asi jsem již proto proti psychologum a už vubec psychiatrum. Ono totiž se musí sám člověk hodit do pohody, vážit si sám sebe. Což je dlouhý proces, jemuž jedna návštěva psychologa měsíčně v případě, že chce tady slečna pomoci urgentně přežít ten jeden rok, si myslím nepomuže. Spíše bych řekla, že by bylo fajn, aby začala navštevovat nejaký kroužek, co ji muže bavit. Tam ztráví např. 3 hodky týdně mezi stejně založenými lidmi, s nimiž se muže stýkat i častěji, z čehož nabere více sebevedomí a radosti. Tohle byl muj případ. Je to taková možnost, co by bylo možné vyzkoušet.
ilfinka
Ona píše, že ta její třída byla děsná... takže bych to na pouze sociální fobii nevidela, nebot ona očividně nebyla svou třídou přijatá.
cool
rozhodně je dobré najít si něco, co jí bude bavit, s tím naprosto souhlasím, jen je otázka jestli cecilka najde chuť a odvahu se do nějakého kroužku třeba zapsat
ale to už je její rozhodnutí
cool
Do jakýho kroužku si chodila?
Jinak cool má pravdu, svou třídou jsem nebyla přijatá, ale dalo se to přežít, až do té doby, co jsem se, pokud se to tak dá říct, psychicky zhroutila .... Ale nikdo mi nedokázal pomoct, taky nevěřím psychologům nebo psychiatrům, sezení 1x měsíčně 1 hodinu pro mě vážně nemá význam...
Jaké kroužky byste mi doporučili? Kde bych trávila třeba i víc času...
Cecilka17
Ahoj, já jsem hrála na klarinet, klavír... takže jsem trávila min. 3x týdně večery na zkouškách orchestru, potom jsem začala navštevovat esoterickou školu psychologie, kde jsem bývala o víkendech. Resp. jsem si sehnala sama podklady, jak si pomoci.
V obou jakoby kroužcích byli mi podobní lidé, se kterými jsem si rozuměla a zapomnela na své problémy, odreagovala se. Potom,když mi nebylo nejlépe, vždy jsem se tesila na ty kamarády a bylo mi lépe.
Cecilka17
ahoj, měla jsem něco podobného a dokonce jsem na čtvrták přestoupila na jinou školu. Nebyla jsem vůbec šikanovaná to ne, ale s tou třídou jsem si nesedla, chodila jsem tam jak za trest na nové škole to bylo super!výborná parta, výborní učitelé. Taky bych ti doporučila odborníka. Když usoudí, že je třeba můžeš chodit i dvakrát do týdne. Je na tobě jak se domluvíš, a taky musíš hledat, dokud ti opravdu nebude sedět. Ono ale stejně uvidíš, že ty obavy byly zbytečně přehnané. Učitelé budou v pohodě..a už si dopředu připrav. Jo byla jsem dlouho nemocná. Tečka
