Proč je pro nás svatba tak důležitá?

Tak tohle je mi moc líto.
Je to obraz dnešní doby - ano žena je těhotná a muž se do svatby nežene.
Dřív to bylo tak - žena těhotná = svatba co nejdříve.
Co se stalo dnešním mužům,že jim neva těhotná partnerka a nemanželské děti.
Není to hezké,je mi to líto Kathalin a ostaním toužícím po svatbě držím palce,aby ten romantický den D brzy nastal.

Mám úplně stejný názor jako Petrolejkaaa a Kathalin, bohužel pokud budu chtít zůstat se současným přítelem, svatba jen tak nebude. Miminko plánujeme, svatbu ne. Navíc mi včera bylo řečeno, že je to jen šaškárna pro ostatní a vyhozené peníze Takže buď se smířím s tím, že budu svobodná matka a budu slečna napořád, jelikož přítel mi řekl, že se ženit nikdy nechce a k tomu, aby mě měl rád, nepotřebuje papír - no nedokázala jsem mu to vysvětlit Takže tak...

Kdepak muž, ten bys se i hnal, ale žena (v mém případě) nechce stát u oltáře s pupkem. Chci si svatbu užít a jako těhule na sebe dávám dost velký pozor.

Nic trapného na tom teda nevidím a ani se trapně necítím!

To, že jsi svobodná a těhotná, neznamená, že nemáš chlapa, který je otcem tvého dítěte! A rozhodně si nepřipadám jako chudinka, to v žádném případě! Nechci se vdávat kvuli tomu, že musím, ale proto, že chci!

Tohle já bych třeba neskousla, nikdy bych nedala jméno po otci, když já bych je jmenovala jinak. Připadala bych si jako, když k nim nepatřím. Znám plno holek co tohohle litují.

To jasně,to chápu.
klidně jsi mohla být vdaná a pak těhotná....nebo se to stalo náhodou po měsíci vztahu?

Tak já jsem třeba ve 4. měsíci a břicho na mně není ještě vůbec vidět, za necelé 2 týdny se vdávám, takže si nemyslím, že každá těhule musí stát u oltáře s pupkem . Svatbu si určitě užiju i tak, nevidím v tom celkem rozdíl jestli těhotná nebo ne. Šaty jsem si vybrala takové, které bych měla i v "normálním stavu" . Na alkohol jsem nikdy moc nebyla, takže ani to mi nevadí. Po dítěti už přijdou jiné starosti než plánovat svatbu, navíc si myslím, že s dítětem už ta svatba není taková, já bych si ji asi tak s dítětem neužila...Navíc je pro mě důležité, že se dítě narodí do "úplné rodiny"...

Hmmm,má asi štěstí,že narazil na tebe
Se mnou by po tomto hovoru už jaksi neměl co plánovat.Ode mě by slyšel..."Joo,fajn,tak si jdi dítě udělat s jinou husou,svatba ne...tak dítě taky ne...a společného s tebou už nic " načež bych flákla dveřma a bylo by vystaráno. ale já jsem hrdý,tvrdohlavý beran.

Já to stejně nechápu, proč se tomu (většinou teda) muži tolik brání? Já bych asi zkoumala, co ho k tomu vede. Přece když mě má chlap rád, tak to je to nejmenší, co pro mě může udělat. Copak to je taková hrozná oběť od něj?! Chápala bych to, kdyby měl z dětství špatné zkušenosti s rozvodem rodičů nebo jiný vážný důvod, ale pokud si jen postaví hlavu a že se ani po čtyřech, pěti letech soužití nechce ženit, tak to je vážně divné a mám z toho potom pocit, že si nechává otevřená zadní vrátka "co kdyby"....
A pro mě je teda svatba taky důležitá, ne tak že bych z toho nemohla spát, ale je.

Příští rok v červnu se mi vdává kamarádka, jsou spolu 4 roky a už mají ročního syna..Můžu říct, že ona sama je hodně nešťastná, že se jmenuje jinak než její chlapeček.. a taky se těší až její snoubenec bude říkat "moje žena" a ne jenom "moje přítelkyně". Už svatbu postupně zařizuje tak půl roku, touží po ní hrozně. Já jsem se nikdy vdávat nechtěla... a teď i docela chci.. Přijde mi to moc hezké, moc by se mi líbilo být třeba i pět let zasnoubená, než by byla svatba, ale věděla bych, že o mě ten druhý stojí a chce se mnou být a nehledá jinde... pro mě je víc snoubenka než jen přítelkyně

Já se občas ptám, co se stalo s mezilidskými vztahy obecně? Ta rozvodovost je příšerná a vůbec... dřív se lidé vzali mladí a vydrželi spolu celý život...proč to dnes nejde?

Nedivím se, že se lidé svatby bojí... ty rozvody jsou pak příšerné, navíc když si vezmou spolu hypotéku apod., tak jsou to pak problémy. A vidím všude kolem sebe spousty krachujících vztahů, tak se nedivím, že se lidé bojí. Svatba je sice romantika, ten den je pěkný...ale racionálně si nejsem jistá, jestli je to úplně nejlepší tah. Má nějaké klady, ale i zápory (z právní stránky)... nevím, nevím.

Hypotéky má i dost nesezdaných párů a to už vůbec nechápu.

Jinak sama za sebe bych těhotná bez svatby nebyla ani špatným omylem.Beru to tak,že pokud bych byla dobrá k tomu,aby se mnou měl dítě,tak proč bych měla být nevhodná k tomu,aby se mnou nakráčel na radnici.Vím,že dnes to funguje asi jinak,ale pro mě jako ženu by to bylo nepřijatelné.

Já mám právě zkušenost tu, a už jsem to tu psala, že muži jsou svými partnerkami vyloženě uháněni, partneky by je nejraději pořád tahaly po obchodech s prstýnky a svatebních salonech, doma holky nedělají nic jiného, než se baví o svatbě (kdy kde, kolik lidí,...) a ještě si nechápavě stěžují, proč se do toho tomu jejich nechce. Přijde mi, že tím toho chlapa tak akorát zabrzdí. Takovéto - do čeho je člověk nucen, tomu se brání.
A v takovýchto případech se těm mužům vlastně ani nedivím.

Slíbit ti můžu modré z nebe a splnit nemusím nic A to i před příbuzenstvem a v kostele

Dle mého názoru je to otázka každého z nás. Znám mnoho rozvedených a také mnoho spokojených párů, kteří se nevzali a svatbu ke štěstí ani dětem nepotřebují. Na štěstí těch dvou nemá nějaký papír žádný význam, pokud po něm tedy netouží.

Já osobně se vdávat chci a moc se na to těším. Ale to nic nemění na tom, že manželstvím si chlapa ani štěstí nikdo nepojistí.....

Reaguji na Storm:
Taky jsou takové případy, ale myslím, že to co tu holky psaly asi není tenhle případ - třeba Sluncere. Tady mi připadá, že se ten chlap prostě jen staví na hlavu. Spousta mužů očekává, že s partnerkou budou žít třeba 10 let a nebudou do ničeho nuceni. Kdyby nebyly někteří ! nuceni, tak by se nerozhoupali vůbec.
A i kdyby ta ženská občas utrousila nějakou blbou poznámku o svatbě a byla občas nesnesitelná, tak ji takovou prostě zná a má ji rád takovou jaká je. Snad ten měsíc plánování svatební hostiny vydrží,ne? Myslím, že takové hádky a dohady před svatbou jsou úplně normální a pokud to ta ženská opravdu nepřehání a je trochu normální, tak je to jen zbytečné drama ze strany přítele.

Reaguji na Mia_Sofia:
Já tím příkladem myslela partnerky, které ještě nebyly o ruku požádány, ale scénář už v hlavě mají naprosto detailně perfektní a samozřejmě je o všem obeznámen i jejich partner. V tomto případě mi to osobně jako uhánění přijde a tím pádem i chápu, že se do toho chlapovi jaksi nechce.
Nicméně samozřejmě souhlasím s tím, že pokud po x letech vztahu chci jako žena stvrdit naše partnerství, lásku a společné soužití svatbou, pak je přinejmenším podivné, když se proti tomu muž staví. To by se mi samozřejmě nelíbilo a asi bych v tom hledala něco více.