Smazat

Přítel potřebuje prostor

Přítel potřebuje prostor na rozmyšlení, pokud chce v našem vztahu dál pokračovat. Přišlo to jako blesk z čistého nebe, minulý týden bylo vše naprosto v pořádku...

Jsme spolu necelé čtyři roky, z toho ty poslední dva se vidíme jen o víkendech, protože jsme každý přes týden byli v jiném městě. Já teď jdu za ním do Prahy, v lednu bychom spolu měli začít bydlet. Je to strašně hodný chlap, milý, pozorný, citlivý. Je to zároveň můj nejlepší přítel. Já jsem urážlivá, respektive když je problém, tak to dlouho nechám být, ale když to ve mě naroste moc, tak se prostě naštvu. Čas od času jsme se pohádali, respektive já jsem se hádala, protože jsem chtěla něco změnit. Ale nikdo nekřičel, nebyli jsme na sebe sprostí, nic. Na jaře jsem měla mraky starostí, strašných povinností, když jsme náhodou byli spolu tak jsme oba jen pracovali (museli jsme). Já pak měla pocit že už k němu nic necítím. Sice jsem s ním byla pořád ráda, ale nic jsem necítila. A jak se nakupili starosti, málo času, chyběli mi ty pocity, byla jsem na něj asi dva měsíce opravdu nepříjemná, urážela jsem se kvůli křivému pohledu, no prostě hrůza. Když to pominulo tak jsem se mu samozřejmě za všechno omluvila. Postupně se ve mně ta jiskřička rozhořela a já ho opět miluji jako ten první rok. Bohužel přítel letos začíná s bakalářkou, nemá zrovna jednoduchou školu, teď ještě dohání nějaké resty, má finanční potíže, potíže v rodině... Nějak se mu to nakupilo a nemá toho zrovna málo. Takže je to na něm docela znát, asi jako na každém. Poslední dva až tři měsíce máme opět opravdu hezký vztah, povídáme si, smějeme se spolu, spíme spolu jako už dlouho ne. Já jsem štastná moc a opravdu si myslím, respektive myslela jsem si že i on. Minulý týden jsem za ním přijela do Prahy, měli jsme moc hezký večer. Druhý den jsme si každý šli zařídit své povinnosti. Mě byla strašná zima a navíc pršelo, ale nějak jsme to do bytu doběhli. Pak jsme měli jít na vlak a předtím ještě něco koupit, brzy potom co jsme se vrátili a já ho požádala aby vzal děštník, že už takhle jsem docela mokrá a je mi strašná zima a vážně nechci nastydnout. On říkal že se mu to obrovské paraple pak nechce táhnout s sebou vlakem, že se mu nikam nevejde... Tak jsem ho prosila a přemlouvala ale nakonec jsme šli bez něj. Než jsme došli k metru tak mi byla vážně už strašná zima a začala jsem být protivná, že už nikam jít nechci, že chci rovnou jet. On to bral s humorem, smál se jak jsem nabručená.. Pak jsme dojeli na to nádraží, a šli jsme si každý koupit lístek. A já si řekla, že ho taky trochu naštvu. Takže jsem odešla a courala jsem tam po tom nádraží. Původní plán byl že se vyvztekám a vrátím se za ním a třeba se jěště někde stavíme než pojedeme. Ale mezitím on mi napsal že sedí ve vlaku a kde jsem já. A já mu na to napsala že jsem jela na ten nákup. Takže on odjel a já stála jak úplná blbka na nádraží, břečela jak želva a nadávala si, jak jsem to zase po***. On mi pak napsal jestli na mě má doma počkat, a já řekla že ne, ať si klidně jede domů. Pak jsme se dva dny neviděli, moc jsme si nepsali. Já jsem přikládala větší vinu jemu, protože on odjel domů a už se nevrátil, ačkoli mi bylo zle. Bože jak jsem byla pitomá! Každopádně jsem se nechtěla vidět. On mi napsal že když něco provede tak to vyžehlí, ale teď to nejde protože to není jeho vina... A mě to pak došlo. Omluvila jsem se mu, snažila se to vysvětlit, prosila jestli nemlžu přijet ráno... Nakonec přijel on odpoledne a řekl, že už to takhle dál nechce. Že nechce aby to mezi námi bylo ještě horší a v podstatě že se chce rozejít. Pak jsme se domluvili že si vezme chvíli na rozmyšlenou, tak nějak všechno to zvážit ale dál si budeme psát. Po prvním dnu mi přestal posílat pusy, prý odvykačka pro mě v rámci vyššího dobra. Pak z něj vypadlo, že to není kvůli tomu pondělku, a že být se mnou je mu pořád moc příjemné, ale že si myslí, že v současné době postrádá potřebné emoce. Já jsem mu řekla, že podobně jsem to cítila na jaře a že se to zlomilo, a jestli chce opravdu všechno zahodit kvůli téhle krizi, jestli opravdu nechce zjistit zda je tohle jen překonatelná krize nebo už konečná. Psala jsem mu zprávy typu že jsem s ním byla ten minulý týden, viděla že je se mnou štastný, šlysela jsem jak mi říká miluji tě a že to přece nemůže být vše ztraceno. A on že můžu mít pravdu, ale nemusím. A když se ho ptám, jestli se už vážně nechce vedle mě probouzet, smát se mnou a vše ostatní... A on že teď nechce myslet na takové věci a že od toho potřebuje pauzu. Co to znamená a co mám dělat já? Mám mu přestat psát takovéhle zprávy a zůstat jen u normálního psaní a čekat jak se rozhodne, nebo se mu mám dál snažit ukázat že přeci za jeden týden se toho tolik změnit nemohlo a že stojíme za tu zkoušku? Teď přes rok jsme měli dost stereotypní období, bydlíme na malém městě a není tu moc co dělat, navíc jsme museli každý víkend alespoň trochu pracovat... Takže tomu vztahu trošku ublížilo i to, ale teď jdeme oba do Prahy, konečně se posouváme dopředu... Já si prostě nemyslím že by kvůli tomu měl tak krásný vztah bez boje skončit. Ale nepletu se náhodou?




 
arrow
0%
0    0
Nebyla hodnocena

Já bych mu s tím vším chtěla pomoct, ulehčit mu od toho všeho, od toho tu přeci jsem. A myslím si že on takhle jedná jako následek toho stresu. Že nemá zájem řešit další problémy se mnou. Ale já se mu snažím ukázat že problémy už téměř zmizeli a že mě to pondělí moc mrzí, ale že se to stalo poprvé za dost dlouho. Bojím se jestli mu to svým psaní ale ještě nekomplikuji a tím ho od sebe ještě víc neodstrkuji. Jestli prostě se nemám chovat normálně a než se rozhodne tak o tom moc nemluvit, být tu pro něj na popovídání po dlouhém dni... Mele se to ve mě a já nevím co s tím..

arrow
profile_image
Seksima
od 13. 2. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Já tyhle stavy "přítel potřebuje prostor, pauzu atd." nechápu a nezuznávám. Tak buď se mnou chce být a nebo nechce. Přece teď nebudeš třeba měsíc čekat na to, jestli se pán uráčí tě vzít na milost. Vztah je o kompromisech a lidi se v něm musí umět domluvit a né si vyhrožovat rozchodem pokaždé, co to zaskřípe.

arrow
profile_image
Lynna1000
od 17. 8. 2013
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Jak chce někdo prostor, tak je konec. Jak někdo souhlasí s rozmýšlením, tak ze sebe udělá akorát vola.

Reaguji na Vanilka29:
Jste spolu poslední dva roky pouze o víkendech, tudíž bych předpokládala, že se na sebe budete spíše těšit a vyhledávat se a ne si dávat pauzu.Pauzy všeobecně moc nechápu a pokud ano, tak snad u párů, kdy jsou spolu 24 hodin denně.

arrow
0%
0    0
Nebyla hodnocena

Já to také nechápu. Každopádně už je to týden, mě je mizerně a myslím se, že k rozchodu není důvod, tedy pokud v tom není nikdo třetí. Takže dnes si s ním prostě promluvím, buď to nějak vyřešíme, a když nebude chtít... Nemůžu ho nijak donutit zůstat.

Cituji Vanilka29: Nemůžu ho nijak donutit zůstat.

To samozřejmě nemůžeš, ale máš právo chtít vědět, co se vlastně děje, vždyť jste dlouholetí partneři.
Jen upozorňuji, že mnozí muži jsou srabíci a nedovedou se rozejít na rovinu a doufají, že v průběhu "pauzy" to nějak vyšumí.

arrow
0%
0    0
Nebyla hodnocena

Cituji Lusinda2: máš právo chtít vědět, co se vlastně děje

Bez toho se mě nezbaví.

Reaguji na Vanilka29: A nemůže za tím být strach z toho sestěhování?Chlap v tom vidí další posunutí vztahu, kdy pak logicky následuje svatba atd..Třeba mu právě došlo, že budete spolu i přes týden a začal se kvůli tomu chovat lehce iracionálně a couvá.

arrow
0%
0    0
Nebyla hodnocena

Reaguji na Lusinda2: Já nevím, je to jedna z možností nad kterými uvažuju. Ale tak o tom si můžeme přeci promluvit a nějak se dohodnout... Před deseti dny říkal jak se na to těší, sice se toho trochu bojí, ale těší že konečně budeme spolu trochu víc a konečně budeme mít nějaké svoje místo. Ale nevím, to mi připadá jako pitomý důvod Ovšem bůh ví co se mu honí vhlavě

arrow
profile_image
Barbra007
od 11. 3. 2012
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Souhlasím s holkama..Nedělej ze sebe kravku..Promiň,ale říct ti,že postrádá potřebné emoce,to by na mě bylo trochu moc..Co s tím máš jako dělat?Chápu,že tě to mrzí,ale tyhle kompromisy typu "já na tebe počkám,jak se rozhodneš" nikam nevedou..Dokonce bych řekla,že chlapy i odrazují..Píšeš,že na jaře jsi měla taky podobnou krizi,ale neřeklas mu,že k němu nic necítíš,on ti to víceméně řekl- to mi od něj přijde sprostý a myslím,že bys měla mít trochu hrdosti..Být tebou se naštvu místo toho,abych se ho snažila přesvědčovat..

arrow
0%
0    0
Nebyla hodnocena

Cituji Barbra007: Být tebou se naštvu místo toho,abych se ho snažila přesvědčovat..

Tím se ale nic nevyřeší

Cituji Barbra007: .Být tebou se naštvu místo toho,abych se ho snažila přesvědčovat..

Ale ona ho přesvědčovat nechce, pokud jsem to dobře pochopila, jen má nárok chtít vědět, co teď zamýšlí s tím vztahem dál.Když se naštve, tak vyřeší p.rd, maximálně mu, pokud by ji opravdu chtěl opustit, značně ulehčí situaci.
Třeba má opravdu jen strach ze závazků.To já pochopit dokážů, sama jsem chtěla odkládat svatbu, člověk občas zkratuje, blbne a jedná iracionálně.A občas to ani nemusí souviset s věkem, inteligencí nebo vyspělostí.

arrow
profile_image
lolo1
od 25. 7. 2013
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji Vanilka29: Tím se ale nic nevyřeší

Taky je dost možný, že přesvědčováním se to vyřeší v tvůj neprospěch... budeš vypadat, že na něm hrozně visíš a toho se ještě víc lekne...

Na tvým místě bych mu ukázala, že si na něm nezávislá žena... že je sice pěkný, že si chce dát prostor a zároveň si psát, ale že taky všechno nemůže bejt podle jeho představ... ani by mě nenapadlo psát mu první, dále bych mu neodepisovala hned, prostě až se mi to bude hodit a žádný dlouhý psaníčko by se taky nekonalo...

Obecně mě strašně štve, když si panáček řekne holce že chce pauzu, potřebuje čas aby si všechno urovnal, kecy kecy kecy, a holky ještě dělaj všechno pro to, aby ho přesvědčili ať s nima zůstane....

arrow
profile_image
Barbra007
od 11. 3. 2012
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

No já teda nevím,ale když chce prostor,tak ať si ho má ..Asi vyznělo blbě to jak jsem psala,že bych se naštvala,ale prostě bych se mu teď neozývala..Ať se chlapec zamyslí nad tím,co si k Tobě může a nemůže dovolit..

 

Téma Přítel potřebuje prostor je vyřešené (ukončené) - nemůžete do něj již přispívat. Tohoto stavu téma obvykle dosáhne, pokud nastane některé z následujících situací:

  • Příspěvky (rady, řešení) se v tématu začínají opakovat.
  • Příspěvky se začínají stáčet jinam, účastníci diskuse se původního tématu nedrží.
  • Téma je příliš široké, nově příchozí mají problémy se v něm orientovat.
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy otevřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené