Smazat

Přestěhování "narychlo"

Zdravím všechny uživatele / uživatelky

Ve stručnosti bych ráda popsala svou situaci. Jsem mladá, letos jsem dokončila střední školu a hned po maturitě se mi velmi zadařilo - našla jsem si práci, která není vůbec špatně placená, baví mě a je z mého oboru (střední jsem měla elektrotechnickou se zaměřením na IT). Za dva týdny mi skončí zkušebka a dle vyjádření nadřízených jsou se mnou velmi spokojeni.

Problém je ale v tom, že má rodina je poněkud nepřející. Vůbec se jim nezamlouvalo mé studium na technické škole (měla jsem jít na gympl, což jsem odmítla) a tedy když už nějak "přežili" mou střední, ani náhodou nepřicházelo v úvahu, abych neměla inženýrský titul. Jenomže jsem během střední pochopila, že nejsem studijní typ a navíc mě táhlo spíše ten druh práce, který je třeba se naučit praxí a ne hodinovým šprtáním z knih. Navíc jsem ani nenašla školu, která by mi vyhovovala a přišlo mi, že studovat něco jen kvůli titulu dalších pět let je pěkná pitomost.

Jenomže tím, že jsem si našla práci jsem doslova kopla do vosího hnízda. Někteří příbuzní se nad tím doteď nepřenesli, rodiče, u kterých momentálně žiji také moc ne. Nemluvili se mnou téměř týden po tom, co jsem jim oznámila, že mám práci.

Během necelých tří měsíců se to sice doma mírně uklidnilo, ale prostě nejsem doma šťastná a to už několik let. Jsem prostě asi na úplně jiném frekvenčním spektru než rodiče. Já jsem klidný introvert, který má rád svůj klid a povahově jsem tak trošku jako chlap a celkově mám odlišné zájmy a názory. Naopak rodina je přespříliš ambiciozní, titul na prvním místě, hlavně ať se je čím chlubit. Doma často musím poslouchat scény o tom, jak sourozenec má červený titul a já nic. Zkrátka, v práci se leckdy cítím lépe než doma.

Po jednom takovém výlevu jsem si měla chuť sbalit svých pár švestek a jít pryč... Mého přítele mě bylo líto a chtěl mi pomoct. On taktéž si našel svou první práci, takže příjmy na uživení máme, ale na koupi bytu ještě ne. Ale dostala jsem nabídku od jeho rodičů - bydlí ve větším rodinném domě, kde bychom mohli mít dva pokoje a žít tam společně do doby, dokud si nenašetříme na vlastní bydlení. S nabídkou jsem souhlasila, během následujících pár týdnů bych ráda stěhování realizovala. S přítelem se známe cca 5 let a partneři jsem rok.

Zatím jsem však nic nesdělila rodičům jelikož vím, že to bude další rána. Mám strach, že budu mít kvůli toho peklo, ale na druhou stranu vím, že dokud zůstanu tady, nebudu šťastná asi nikdy.

Můj dotaz tedy zní: co byste dělali vy na mém místě? A jak to co "nejmírněji" podat aby přestěhování mohlo proběhnout s co největším klidem?

Předem děkuji




 
arrow
profile_image
Phaeton
od 14. 1. 2014
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji Gentoo: Můj dotaz tedy zní: co byste dělali vy na mém místě?

Šla bych do pronájmu.

Cituji Gentoo: nabídku od jeho rodičů - bydlí ve větším rodinném domě, kde bychom mohli mít dva pokoje a žít tam společně

Jen pokoje? Koupelna a kuchyně by byla společná? Tohle nebude nikdy dělat dobrotu, proto bych šla raději do pronájmu.

Cituji Gentoo: dokud si nenašetříme na vlastní bydlení

Myslíš jako něco koupit? Za jak dlouho byste to tak zvládli? Pokud to není v řádu měsíců, takže by bydlení u rodičů bylo opravdu jen na chvilku, tak bych o tom v žádném případě neuvažovala. Já sama mám skvělé rodiče, stejně tak přítel, ale za žádnou cenu bych s nima nechtěla delší dobu bydlet, zákonitě přijdou spory.

Cituji Gentoo: A jak to co "nejmírněji" podat aby přestěhování mohlo proběhnout s co největším klidem?

Proč vůbec rodiče chtějí, abys s nimi stále bydlela, i když už máš po maturitě a vyděláváš? Já bych to prostě oznámila, sbalila se a šla, vždyť rodina zůstanete i nadále A jakmile spolu nebudete bydlet, i vztahy se zlepší

arrow
profile_image
Tanja77
od 1. 7. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Jeví se to sympaticky.
Hodně štěstí, jděte do osamostatnění! I kdyby ses s mužem rozešla, posuneš se vpřed.

arrow
Neprodává v Bazaru

Ahoj, děkuji moc za odpověď.

Ano, kuchyň/koupelna by byly sdílené. A také to považuji řešení na pár měsíců, než se něco našetří...

Jinak s tím našetřením jsem to spíše myslela tak, že si našetříme na nějaký ten pronájem, ale abychom si to mohli i nějak zařídit. Prostě taková ta investice na začátek, aby byl byt vůbec obyvatelný a nespali tam na zemi...

Je mi jasné, že v jednem baráku si lidé můžou začíst lézt na nervy ať jsou jakýkoliv, ale v mém případě je to opravdu jen nouzovka...

Jinak proč se tak ptám... No protože mě doma mají za malé tvrdohlavé děcko, věčně mě obvolávají když se nějakou dobu neozvu apod. Přitom jsem byla ať už v dětství či dospívání docela bezproblémová a nikdy nic většího nevyvedla. Teda krom toho, že si chci rozhodovat o svém životě sama a to se nikomu u nás nelíbí...

Každopádně moc děkuji za názor, moc si toho cením

arrow
Neprodává v Bazaru

Tanja77:
Taky moc děkuji za názor, každá rada je pro mě důležitá :)

arrow
profile_image
zusaf
od 28. 8. 2015
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Já si myslím, že nejlepší řešení by pro vás byl nějaký pronájem, nabídky na internetu jsou různé a dá se mnohdy sehnat i něco od soukromníka bez kauce, takže by ta vstupní investice nemusela být nějaká šílená... všechno je to na domluvě s konkrétním člověkem. Držím palce, ať to co nejrychleji vyřešíš a jsi v klidu

arrow
profile_image
sarlotka1
od 31. 7. 2013
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Držím pěsti. Zní to šíleně. Zvládla jsi technický obor, ač střední, máš fajn práci a místo hrdosti rodičů ti dělají zle. Asi nejlíp víš, jak s nimi jednat. Určitě děláš dobře, ale určitě bych řešila spíš něco samostatnýho.

arrow
Neprodává v Bazaru

moderátorka

Hele, já bych do ybdlení u jeho rodičů nechodila. Jednak to bude vždy jiné než když budete sami, jednak to dle mého i Tví rodiče hůř zkousnou. Lépe se pochopí, když řeknete,e že chcete už žít sami, než když se přestěhuješ k jeho rodičům......

Byty na pronájem se dnes už dají najít zařízené a nebos e dá jít na nějakou dobu do spolubydlení a pak si heldat vlastní byt.....

arrow
profile_image
farmakolozka
od 21. 8. 2015
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

méně než
10 příspěvků

Určitě bych se co nejdřív odstěhovala k přítelovi, 2 pokoje jsou na pár měsíců dostačující, i když delší dobu bych tam taky bydlet nechtěla, jednoznačně by přišly nějaké konflikty- třeba jen maličkosti.A obdivuju, že jsi ,,měla koule´´ jít na elektrotechnickou školu, i když s tím rodiče nesouhlasili, až se odstěhuješ, hodně se Ti uleví.

arrow
profile_image
Beetlejuice
od 19. 4. 2014
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Oni možná jen tví rodiče vidí, že jsi chytrá holka a přijde jim to jako škoda nejít na VŠ. Jinak si ale myslím, že když uvidí, že si takto spokojená, tak se to uklidní. Nicméně k přítelovým rodičům bych se nestěhovala za žádnou cenu, to mi nepřijde vůči tvým rodičům fér (navíc věř, že by to nebylo ideální spolu-bydlení). Běžte do pronájmu nebo vydrž ještě chvíli doma a šetři

PS: VŠ přeci jen zvaž, třeba jen dálkově, v dnešní době má titul každý šestý mladý člověk do 30 let, tj. není od věci ho mít v takových podmínkách taky

arrow
profile_image
Alya
od 5. 10. 2014
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

V tom tvém oboru se stejně asi kouká hlavně na praxi a reálné dovednosti, ne? Takže titul "jen pro ten papír", bych asi taky neřešila. Brácha dělá v IT, programování a já nevím, co všechno, titul má a stojí si za tím, že mu ta VŠ byla k ničemu, že to, co je v praxi potřeba umět, se stejně musel naučit sám. Hlavně v tomhle oboru je asi tak rychlý vývoj, že to, že člověk třeba před 6 lety získal titul, absolutně nedokazuje, že umí dělat současné nové věci. A k bydlení, jak už tu bylo řečeno, krásně se dá sehnat už zařízený podnájem, takže dočasné stěhování k jeho rodičům je spíš hloupost.

arrow
profile_image
Athenae
od 21. 8. 2015
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

méně než
10 příspěvků

Neudporúčam ti presťahovať sa k mame tvojho priateľa. Ja som to pred dvoma mesiacmi spravila a nie je to dobré...choďte do podnájmu a neskôr investuj do vlastnej nehnuteľnosti. Čo sa týka rodiny, je určite ťažké keď nemáš ich podporu a neakceptujú ta, ale netreba sa tomu poddávať. Ono sa to časom utrasie- možno. Držím palce!

arrow
Neprodává v Bazaru

Cituji Alya: V tom tvém oboru se stejně asi kouká hlavně na praxi a reálné dovednosti, ne? Takže titul "jen pro ten papír", bych asi taky neřešila

Ano, myslím si, že ano. U pohovoru mě drtili asi hodinu, jen aby si ověřili mé znalosti. V tu dobu jsem ještě neměla ani maturitu, vysvědčení jsem donesla až pár dnů po nástupu.

Cituji Beetlejuice: PS: VŠ přeci jen zvaž, třeba jen dálkově, v dnešní době má titul každý šestý mladý člověk do 30 let, tj. není od věci ho mít v takových podmínkách taky

Děkuji za názor. Zvažovala jsem, ale opravdu mi to přijde jako ztracených 5 let a upřímně si moc nedokážu představit studovat při zaměstnání. Nedokážu si ani číst knihu při zapnuté hodbě, natož pracovat při studiu upřímně

Všem ostatním každopádně děkuji z rady a názory, budu nad tím ještě přemýšlet

Jako další z důvodu, proč se hned nepřestěhovat do "svojeho" vidím i to, že přítel má za sebou ani ne 1/3 zkušebky jelikož měnil zaměstnání... Tudíž sám ještě neví, jestli má práci jistou a z jednoho platu bychom přecijen vyžívali o něco hůř než ze dvou.... Ale doma je to fakt na zbláznění

 

Téma Přestěhování "narychlo" je vyřešené (ukončené) - nemůžete do něj již přispívat. Tohoto stavu téma obvykle dosáhne, pokud nastane některé z následujících situací:

  • Příspěvky (rady, řešení) se v tématu začínají opakovat.
  • Příspěvky se začínají stáčet jinam, účastníci diskuse se původního tématu nedrží.
  • Téma je příliš široké, nově příchozí mají problémy se v něm orientovat.
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy otevřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené