Prarodiče kteří /omlouvám se za chybu/mě nemají rádiAhoj holky...trápí mě jedna věc. Mám babičku s dědou, kteří se ke mě a k ségrám nechovají dobře. Moje mamka mi říkala,že takoví jsou odjakživa, ale my jsme to poznali až když se naši rozešli..a od té doby se to stupňuje čím dál víc! Jsou to rodiče od táty, kteří dávají mojí mamce velkou vinu toho rozvodu! ale nejvíc jsme to odnesly my, já a ségry Děda se o nás vůbec nezájímá, když tam přijdeme, tak se nás vůbec nezeptá jak se máme...vůbec nic ho nezajímá. Navíc ještě trpí šílenou chamtivostí, nechal by si pro korunu koleno vrtat..takže jeho věčné téma o kterém před námi mluví je, že si pořídili kuchyň a udělali novou zahradu, koupili si auto, televizi...a že dělali novou koupelnu a kolik stálo to a to..a kolik plánuje ještě utratit za to a za to...Jak kdyby chtěl říct, že kdyby se naši nerozvedli, mohli jsme to mít od nich taky...nebo vážně nevím, jak si to mám vysvětlit. Babička nám zase pořád říká, že tam za nima nechodíme a že je nemáme rádi...pořád si na tohle téma stěžuje. Pořád řeší samé blbosti...fakt nevím, jestli je tohle normální. Mě kolikrát přijde, že je zajímá jenom jejich život a ostatní jsou jim ukradení a vymýšlejí jen, jak jim ztěžovat život. Před měsícem mi zemřela babička, kterou jsem milovala, která pro mě byla vším..s kterou jsem si dokázala hodiny povídat, která mi se vším pomohla a pro kterou můj sebemenší úspěch znamenal všechno! a o to víc mě mrzí, jak se k nám chovají tyhle dva. Táta/ jejich syn/ s ní už tolikrát promlouval, protože to bylo takových nepříjemností, které jsme s nimi řešili...ale prostě tvrdí, že takoví jsou a jiní nebudou. Že je musíme brát takové jací jsou...Ale já teď poslední dobou přemýšlím, jestli je takhle chci brát! Myslíte, že bych se s nima vůbec měla pořád stýkat?vůbec tam nechodíme rádi, vždy tam chodíme jenom z povinnosti s tátou, a nebo se strachem, že nás zase s něčím budou otravovat..nebo jsem jenom moc přecitlivělá a vážně bych je takhle měla brát? co myslíte? máte s tím nějaké zkušenosti někdo? já už opravdu nevím

no víš co, je toho tolik, že jsem to napsala asi hloupě...že to takhle mohlo vyznít ale to je takových věcí...že bych popsala tolik stránek...snažila jsem se to tak nějak shrnout, ale asi se nepovedlo

Cituji mmiisshheell: Babička nám zase pořád říká, že tam za nima nechodíme a že je nemáme rádi...pořád si na tohle téma stěžuje. Pořád řeší samé blbosti..

tak já nevím..ale to je normální ne? Z toho soudíš, že tě nemá ráda? Nechápu...

Cituji mmiisshheell: ak kdyby chtěl říct, že kdyby se naši nerozvedli, mohli jsme to mít od nich taky...nebo vážně nevím, jak si to mám vysvětlit.

Tohle nemám ráda....to je jak moje mamka, vždycky si vymýšlí nějaké své scénáře... hned všude vidí problém, lež, naschvál (no dobře ne ve všem, ale dělá to často)

Takhle, nevidím žádný problém, možná si to jen blbě napsala, nebo to přeháníš

Cituji mmiisshheell: snažila jsem se to tak nějak shrnout, ale asi se nepovedlo

aha....noo, nepovedlo

Nebo teda, aspoň já nějaký extra problém nevidím, ale tak ok, možná si něco důležitého vypustila ...

arrow
profile_image
kivus
od 27. 3. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

já jsem se s rodiči od taťky přestala bavit, když jsem se vdala. zjistila jsem, že mě mají na háku, tak jsem se na ně vykašlala.to, že jsme jedné krve neznamená, že musím s nima udržovat vztahy. nikdy mi s ničím nepomohli, nikdy se o nic nezajímali a s dětou jsem vlastně ani nikdy nevedla hovor. od babiny jsem jen celé hodiny poslouchala, jak jsou super mé sestřenky, jak skvělé partnery si našly, jak jsou chytré a tak. Zhnusili se mi tím, jak na mě a ségry kašlali, jen kvůli tomu, že jsme měli na baráku svou druhou babičku. Přímo řekli, že se o nás starat nebudou, protože je nepotřebujem. tak teď když jsem dospělá jim dávám za pravdu - FAKT JE NEPOTŘEBUJEM .

Cituji mmiisshheell: Babička nám zase pořád říká, že tam za nima nechodíme a že je nemáme rádi...pořád si na tohle téma stěžuje.

Aha, tak to vás asi fakt nemá ráda

arrow
profile_image
whisper mojeid
od 4. 11. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

100%
234    0
Číst hodnocení

Staří lidé mohou být někdy zvláštní, ale je potřeba brát je tak a nepřemýšlet nad tím. Jsou pořád sami a když k nim přijedete, tak vám třeba chtějí říct, co mají nového, neviděla bych v tom, že tě nemají rádi. A to, že se nezeptají, jak se máš? Od toho máš třeba kamarádky a rodiče, nejezdíš tam přece jen kvůli tomu. Nevím, ale z tvého příspěvku bych neřekla, že mají nějaký problém. Možná si to špatně napsala, možná si všechno moc bereš? Znám pár lidí, kteří v každém slově vidí hned to špatné a berou si to moc osobně.

arrow
profile_image
Cherish
od 22. 9. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Mám taky zkušenost - s prarodiči od otce. Dědu jsem nikdy nepoznala, nikdy o mě se sestrou ani neprojevil zájem. S babičkou to bylo podobné, k ní jsme jezdili jen o Vánocích a o narozeninách spíš z povinnosti, ale taky se o nás nikdy moc nezajímala. Vrchol byl asi před šesti lety na Vánoce - ani si nevzala dárek co jsme jí koupili a pomalu nás vystrkovala ze dveří a od té doby jsem ji neviděla. Nemá zájem - nebudu se vnucovat. S prarodiči od mamky jsem měla naopak skvělý vztah, bydleli s námi, ale bohužel oba před dvěma roky zemřeli

Cituji kivus: to, že jsme jedné krve neznamená, že musím s nima udržovat vztahy.

Přesně tak.
Reaguji na mmiisshheell: Pokud ti jsou návštěvy nepříjemné, tak k nim nechoď. Ale rozhodně se nezmění.

arrow
profile_image
terinecka
od 15. 7. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

No,buď ráda,že máš jen prarodiče takové.Stejní jsou i moji rodiče a tohle bych nepřála nikomu.Snobi prakticky od narození,utrácí nejen co sami vydělali,ale i to co dostanou od prababičky( starají se o ni a dostali pěkných pár set tisíc a každý měsíc i většinu jejího důchodu).Pořád něco kupují a zařizují,ale na své děti byli vždycky jako na cizí.S tím nic nenaděláš,buď to přetrpíš,nebo k nim nechoď.Nic jiného s tím nejspíš dělat nejde.

arrow
profile_image
Michaela18
od 2. 1. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Mám dědu - taťkového taťku - je to věčný bručoun. Před čtyřmi lety zemřela babička - jeho žena - a celá rodina pocítila, že děda je opravdu extra bručoun. Neustále si na něco stěžuje, když za ním přijdu a snažím se s ním mluvit, končí to vždy tak, že na otázku jak se má, mi řekne: "Jak bych se asi mohl mít?" - když se s ním bavím pak o čemkoli - jeho pes, co dělal přes celý den, co je u něj nového, jestli nepotřebuje s něčím pomoct, jen pokrčí ramena, popřípadě vůbec nemluví nebo si teda zanadává na všechny. K narozeninám mi od smrti babičky ani nepodal ruku, ikdyž je máme v podstatě ve stejný den a já mu vždy přeju. Další věc je, že se o sebe celkem obtížně už stará a jeho dvě dcery na něj celkem slušně kašlou, taťka žije na Slovensku, ale snaží se za ním jezdit co nejčastěji, já se za ním stavuju o víkendu. Každá návštěva u něj je hodně vyčerpávající, ale beru to tak, že je starý, prošel si spoustou krušných chvil. Ráda bych mu nějak pomohla, ale vlastně nevím jak.
Myslím, že bys měla své prarodiče přijmout takové, jací jsou - s chybama, protože ani ty nejsi bez chyb.

arrow
profile_image
tarabell
od 13. 10. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Reaguji na mmiisshheell:
Pokud se v jejich přítomnosti necítíš dobře a ani se k vám dobře nechovají tak bych k nim nejezdila/nechodila....proč? Protože jsou příbuzní? Nikde není napsáno, že se příbuzenstvo musí milovat....člověk by se měl na návštěvu těšit a ne k někomu chodit z povinnosti, protože to je rodina (babička, strýc apod)....

Cituji tarabell: Nikde není napsáno, že se příbuzenstvo musí milovat....člověk by se měl na návštěvu těšit a ne k někomu chodit z povinnosti, protože to je rodina (babička, strýc apod)....

To si myslím taky právě už mě to tak vyčerpává, že už se mi tam ani nechce a chodím tam z odporem

arrow
profile_image
zelenasmoulinka
od 8. 5. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Vítej do klubu. Co na to říct, příbuzný si prostě nevybereš. Třeba moje babička je, troufám si říct podle tvého popisu, mnohem lakomější, než tvoje, protože by peníze do oprav bytu nikdy neinvestovala. Pro ni je totiž investice, o které mluví roky i to, když si koupí ledničku, když se jí stará definitivně porouchá. Je člověk, kterému dělá radost peníze shromažďovat a přepočítávat, i když je k ničemu nepotřebuje a za nic je neutrácí. To se ani nedá jednoduše popsat. Prostě, kdo nezažije, nepochopí.... Jinak o mě zájem jeví, bohužel. Bohužel proto, že jen z toho důvodu, protože se v důchodě nudí a snaží se ze mě dostat jen zajímavé informace, které by mohla využít například k tomu, aby o mě mohla roznášet drby nebo je proti mě jinak využila. Když jsem byla malá a ona chodila ještě do práce, tak o mě zájem nikdy neměla, třeba mě pohlídat, jít se mnu do Zoo, prostě nic. Dobrá jsem jí až teď, když na stará kolena potřebuje, aby se o ní někdo staral.

Prostě k ní chodím na návštěvy také z povinnosti. Snažím se chovat zdvořile, aby o mě nikdo nemohl říct, že se k ní chovám špatně. Neposlouchat, co říká, protože její řeči nemá vůbec smysl řešit. Udělám, co je potřeba, a jdu. O víc se nemá smysl snažit.

AAno uznávám...napsala jsem to přímo hloupě! o to víc mě to teď štve, protože je to pro mě věc, která mě trápí a když čtu nějaké reakce...je mi z toho tak divně Jako promiňte, ale babička, která mi napíše smsku k narozeninám, a já ji NEUMYSLNĚ zapomněla odepsat, udělala z toho šílenou scénu, volala tátovi, jak jsem nevychovaná a že jiným odepíšu a jí ne...ať mě srovná atd...já píšu lidem, které mám ráda smsku k narozkám, ne proto, aby mi děkovali a byli za to vděční, ale proto, že jim prostě chci popřát a nečekám od toho nějaké děkovné sms...nevím jak ostatní. Nebo na rodinné oslavě nezačnu probírat to, jak je moje máma hrozná, že nás navádí, abysme tam nechodili..už hodněkrát jsem tam odtamtud odcházela s brekem a to ani nemluvím, co s ní měly ségry za problémy.ségře jednou dala ve vzteku facku!děda ten mi řekl, že až se budu vdávat tak mi na svatbě řekne, něco o mojí mamce, co o ní nevím...tenkrát mi bylo 15 a od té doby si to pamatuju a ještě teď mě z toho jeho vzteku mrazí v zádech. Je mi 22. Oni nám prostě zařídili hrozný chvíle strávený tam u nich...šílený vzpomínky na to, jak si na nás vylévali zlost, když se naše rozváděli. Nechápu, proč jsme to odnesli my, když za to nemůžeme...Chtěla jsem vědět, jestli to někdo máte podobně..protože já přemýšlím, že je uplně vymažu ze života. Protože nevidím ani z jedné strany upřímnost!a myslím,ž e to je k ničemu...

Cituji zelenasmoulinka: Prostě k ní chodím na návštěvy také z povinnosti. Snažím se chovat zdvořile, aby o mě nikdo nemohl říct, že se k ní chovám špatně. Neposlouchat, co říká, protože její řeči nemá vůbec smysl řešit. Udělám, co je potřeba, a jdu. O víc se nemá smysl snažit

To dělám prostě taky! uplně přesně!! Ještě s tím, že týden před tím než se tam chystám se nervuju, jaký to tam zase bude...dávám předem ségrám instrukce aby hlavně nepadlo slovo o naší mamce, protože to by zase byloa teď mi řekni k čemu tohle je...možná tak kvůli tomu, aby taťka chudák nemusel poslouchat, že jsme se na ni totálně vykašlali...

A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.

 
PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy otevřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené