Jde o to,že vnitřně přemyšlím o přítelovo ex...nevím proč...např.když jdeme do společnosti jeho přátel,tak hned přemýšlím co si asi o mě myslí, jestli mě srovnávají s jeho minulejma...kolikrát se mi stalo,že když někdo jiný dovedl svou holku,tak tam potom padaly různé názory, zdali si polepšil či nikoliv - určitě víte co tím mám na mysli...a já to nechci, chci být pro něj teď a tady ta nej jenže se mi to nedaří.Samosebou to nevzniklo uplně náhodou,vím, že nejsem moc komunikativní,viz muj předchozí deníček...ale právě na tom to stojí..byli jsme na jedné akci,já se nějak extra nezapojovala a potom ti lidi se ptali mého partnera jestli bylo všechno ok...když jsem moc nepovídala,tak si mysleli,že se mi tam nelibilo,byla jsem naštvaná apod.Ježe to byla parta přátel,která se už znala,něco spolu prožili a o tom si povídali,tak jsem postě jen poslouchala...No a teď,když se jde někam,kam by mě rád jako svou partnerku vzal-prac.akce apod.,tak mi řekne,že jde raději sám,protože tam potřebuje někoho kdo se s těma lidma bude bavit, bude je bavit,bude veselej a ne že tam bude sedět jen tak a oni za ním budou chodit a ptát se co jí je...Celkem to chapu ale přijde mito líto a tím spíš jsem uzavřenější do sebe...Jednou asi když byl rozhorčen,tak mi řekl,že někam přivedl svou holku a chlapi z ní byli úplně paf,bezprostřední,ukecana,krásná a kdo ví co ještě,tak se mě to dotklo,nechci slyšet,že jsem divná a že se nebavím..ale na druhou stranu nevim co s tím....
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Porovnáváni se s partnerovými ex
To, co jsem napsala v prvním deníčku, platí i v tom druhém ....
Navíc je to od tvého přítele docela podpásové, řeči typu : " měl jsem jednu, jo, tak ta byla .... " do vztahu oboustranně nepatří. Řešit minulost nemá smysl, kdo se neustále otáčí dozadu, ten nabourá.
To musíš vědet ty, jestli ti stojí za to vztah, kde máš potřebu - nebo přítel má potřebu předělávat tě na to, co nejsi a navíc se ještě užíráš kvůli nesmyslům. Vztah má být dle možnosti pro radost a ne pro deptání se.
Poslat SZ
Takže tě teď nechává doma když někam jde? Tohle by mi asi vadilo 
Znám pocit když se člověk špatně ukáže před něčí partou, jednou jsem byla na oslavě narozenin kamaráda, měl tam svou partu a já ten den měla dost špatnou náladu, skrze VŠ, ne že bych na lidi byla vysloveně nějak zlá, ale prostě jsem neměla náladu se s nikým moc vybavovat. Od tý doby jsem tam zaškatulkovaná jako nějaká hysterka co kazí každou srandu 
Zkusila bych si s ním o tom pořádně promluvit, ale jestli tě nebude nikam brát se slovy, že potřebuje někoho kdo bude bavit společnost, tak to asi nebude moc dobrý vztah.
Bože tak snad je taky na partnerovi, aby se tě snažil do konverzací zapojit a začlenit tě 
Ne, že to neudělá a pak ti řekne, že potřebuje někoho, kdo se bude s lidma bavit. Co je tohle za chování? Tak to je snad jasné, že pokud jsi stydlivější, nebudeš hned s jeho přáteli jedna ruka.
Reaguji na montaana219: má!...je zlatej,milej pozornej..nejsem uplná blbka abych s někým byla, jen abych nebyla sama...jen prostě jsem neprůbojná, držím se zpátky, zbytečně se pak hlídám a to se odraží i do sexu,kdy bych chtěl více aktivity z mé strany..jenže já si prostě něvěřím..tak nedělám nic...
Bere mě sebou,už jsem se trochu někde otrkala,ale jsou záležitosti kdy jde raději sám...
Galerie obrázkůCituji Peitho: ale jsou záležitosti kdy jde raději sám.
Zřejmě si potřebuje okořenit život nějakými průbojnějšími děvčaty.
Navíc já jsem nemožná v tom,že u každýho chlapa pátrám po jeho minulosti..prostě hledam na netu fotky a pak jsme z toho akorát na depku..
Reaguji na Peitho:
Pokud tohle nezměníš, žádný vztah ti nebude fungovat. Takže to změň! Buď to zvládneš sama, nebo zkus odborníka, se kterým probereš svoje problémy se sebeúctou a sebevědomím....Není problém v příteli, ale v tobě...
"Jednou asi když byl rozhorčen,tak mi řekl,že někam přivedl svou holku a chlapi z ní byli úplně paf,bezprostřední,ukecana,krásná a kdo ví co ještě,tak se mě to dotklo,nechci slyšet,že jsem divná a že se nebavím..ale na druhou stranu nevim co s tím...."
dokud se partneří neberou takoví tací jací jsou, především co se týče vrozeného založení jako extrovert/introvert, tak to fakt nebude fungovat. Předhazováním bývalek se ničemu nepomůže. Na to má žena sloní paměť a mrzí to.
"Ježe to byla parta přátel,která se už znala,něco spolu prožili a o tom si povídali,tak jsem postě jen poslouchala..."
jasný. co na to říct, když vzpomínají na to, co spolu zažili a Ty ne. 
Já třeba na sraz s bývalými spolužáky taky neberu partnera z podobného důvodu. Ale i tak si dokážu představit, že by to byla MOJE povinnost ho vtáhnout do rozhovoru a ne že by se nám tam sám musel vmíchávat násilím do našeho vzpomínání.
Cituji Peitho: a to se odraží i do sexu,kdy bych chtěl více aktivity z mé strany..jenže já si prostě něvěřím..tak nedělám nic...
na uvolnění žena potřebuje být přijímána partnerem taková jaké je
já taky s každým partnerem nebyla v posteli stejná. To se logicky docela dost liší.
Taky jsem introvert, ale někdy to jde stranou.
a máš nějakou partu přátel, bývalých spolužáků apod? že bys ho vzala tam a vy se tam bavili a vzpomínali....?
"na druhou stranu nevim co s tím...."
No, to je právě to - že ty nevíš nejen co s tím, ale hlavně co se sebou. Nevyhovuješ sama sobě, chtěla bys být jiná než jsi, působit jinak než působíš. Takže nejsi spontánní a přirozená, neumíš se uvolnit ani mezi čtyřma nohama a nejen tam, furt se hlídáš, s někým srovnáváš, chceš vyhovět nějakým představám tzv. dokonalosti. Každý je svým způsobem dokonalej a úžasnej, ale jednak ne pro každýho a jednak tak hlavně musí připadat sám sobě - pak si může věřit a nepotřebuje nikoho napodobovat a na nikoho žárlit.
Takže nezkoumej partnerovy ex, ale zkoumej sebe a svoji osobu a jedinečnost, ať máš důvod si sama sebe vážit a mít dost sebedůvěry být svá a chovat se přirozeně, nesvázaně.
