arrow
profile_image
Maria
od 9. 12. 2006
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Já si deník píšu a vím, co jsem dělala a myslela jsi třeba 7.7.1977. A synovi jsem napsala k 18 -tinám "knihu", s citacemi z deníku, takže vím, kdy přesně řekl mamama poprvé. Jistěže jsou to informace pro lidstvo bezvýznamné, ale jinak moc fajn, člověk zapomíná. Navíc si člověk uleví, když vypíše své trápení a potom vidím, že většinou se týrá kvůli hloupostem.
M.

arrow
profile_image
Maria
od 9. 12. 2006
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji pussydeluxe: . Vždycky si ho četla matka

číst deník dítěte- to je takzvaná emoční sebevražda, jak píše MUDr. Plzák. Nepřípustné, dělá to jen pitomec. Když, tak alespoň držím pusu.
M.

arrow
Neprodává v Bazaru

Camperses
někdy je hlava nejlepší denik

arrow
Neprodává v Bazaru

Helena
Ahojky, tak s tím blogem je to dobrý nápad. Ten livejournal a insanejournal je nějaká zahraniční stránka viď? V tomhle se já vůbec nevyznám. Nevíš, jestli to jde i u českých blogů skrýt některé věci před ostatními a nebo sdílet pouze se svými přáteli?

arrow
profile_image
allase
od 4. 11. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Ja jsem do deníku psávala dost když jsem byla mladší. Jenomže jen když mi bylo mizerně a jen ty špatné věci. Kdyby si to teď někdo přečetl tak má pocit, že si čte deník zdeprimovaného maniáka se sebevražednými sklony

arrow
0%
0    0
Nebyla hodnocena

VIP

Psala, byla to sranda, hlavně ty zápisy kolem paté třídy, pak první lásky, druhý, třetí, ... Máma si psala zase o nás, když jsme byli malý a co jsme dělali. Sranda Teď nepíšu, protože není nějak kdy. Vždycky si koupím blok nadepíšu a tim skončím.

arrow
profile_image
john
od 30. 4. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

méně než
10 příspěvků

Písal (samozrejme len občas) od 16 do 20 rokov. Pomáhal som si s ním pri určovaní presného dátumu. Nakoniec som ho zničil.

arrow
Neprodává v Bazaru

allase

arrow
profile_image
butterflygirl
od 30. 7. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Já jsem si psala deník od útlého věku až do puberty. Potom mě začaly přepadat depky, že ho někdo najde a přečte si řádky o mých pubertálních láskách, tak jsem deníky zničila... Dnes toho lituji, ráda bych si zpětně připomenula bezstarostná léta

Zkoušela jsem to, ale mám ušňupaný rodiče, vše mi prohlíželi a všude šmírovali, takže tohle to jsem rozhodně neměla zapotřebí...

arrow
profile_image
24ka
od 17. 1. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

666666
Mám naprosto totožnou zkušenost, nejsme ségry?

arrow
Neprodává v Bazaru

24ka
no asi jo Rodiče máme asi úplně stejné. Takže je načase odejít s hnízda říkáš?

arrow
profile_image
24ka
od 17. 1. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

666666
Já už odešla, hned po maturitě. Ale nikdy jsem nebydlela sama a mám takové trauma z toho jak byl můj deník kdysi přečtený někým jiným, že už jsem opět psát nikdy nezačla.
Mrzí mě to, měla jsem popsané -teda co si tak pamatuju- tři deníky v tvrdých deskách, od cca 10ti do nějakých 16ti let. Pak jsem je všechny spálila v krbu. Dnes mě to hrozně mrzí, v tom prvním bych si přečetla svoje první básnické a literární pokusy, v tom posledním svoje pocity z prvních lásek a vnímání sebe sama.. Myslím že by to byl užitečný střípek do mozaiky sebepoznání. Už to nevrátím, škoda.

arrow
profile_image
Orterix
od 14. 7. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji buffy: Píšete (nebo psaly jste si) někdy deník? Jaký je váš názor na to? Jak dlouho vám to vydrželo a co vám to přineslo?

Psala jsem si jako malá zhruba v sedmi osmi letech a zapisovala nejhlubší a nejniternější pocity, které pro mě v té době byly velmi emocionálně silné. Když jsem si to v 18ti znovu pročítala, bylo to směšné, dodnes je pro mě záhadou, jak jsem mohla prožívat tak silné emoce u tak nepodstatných a běžných věcí, dnes se mi nedaří se vcítit zpět do těch pocitů, ale chápu zase více dětskou duši, že může trpět věcmi, které jsou pro nás běžné a snadné.

Pak jsem si psala zhruba 3 roky od mých 19ti, pomáhalo mi to k sebereflexi, člověk to píše pod tíhou té situace a nedokáže se nad to povznést, při čtení zpětně pak vidíš ten nadhled a to mi hodně pomáhalo si uvědomit jak funguji, kde mám slabé stránky a jaké mám špatné sklony a postupně je odstranit. Nebo najít řešení, které se dalo uplatnit, jakmile byl člověk psychicky "lapený" do podobé situace. Dneska už si nic nepíši a věci z dětství jsem spálila

arrow
Neprodává v Bazaru

24ka
jo no taky lituji že jsem ho roztrhala...ale udělala bych to i teď kdybych zjistila že mi ho čte...v tom afektu.
No já ještě maturitu nemám, ale až ji udělám (teď jsem dokončila 3 ročník) tak mě vezmeš k sobě jo? Ale musíme si slíbit že si deníky číst nebudem ju?

A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.

 
PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy otevřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené