Obavy ze soužití psa a miminka

jo jinak hygiena asi trochu taky nebude ideální. Jako dokážu si představit i většího psa v bytě ale krátkosrstého,i když ti samozřejmě taky línají, ovčák mi promin ale sedí spíše na zahradu k baráku. I povahou bych řekla... Počkej až ti prcek poleze po podlaze a bude mít olepené ruce a pusinu chlupama. Ale to by se dalo nějak obejít, častějším úklidem atp. horší aby neublížila dcerce. Zkuste nějakého zvířecího odborníka at vám poradí co dělat a uvidíš. Lepší by byl ten domeček se zahradou.. Ale do té doby zkus se zeptat, někoho, nebo zkusit nějaký cvičák potom.. nevím, jak se to řeší. hodně štěstí !

Promiň, ale jak sis psa vychovala, takového ho máš...chápu, že někteří psi jsou na výchovu horší než jiní (zvláště ti, kteří jsou bezpapíráci z bůhvíjakého prostředí).

Holt pořídit si psa je velká zodpovědnost a člověk musí předem počítat, že s ním stráví spoustu času. Nechápu, proč se proboha ptát veterináře na chování psa - co by asi jako měl poradit lékař? A cvičák - to chce pravdu hodně dobrý cvičák a hodně dobrého trenéra. Ve třech letech už to je samozřejmě ale hodně složitý. Na cvičák se má chodit od tří měsíců štěněte!

A co teď s tím? Zdá se mi, že jsi spíš rozhodnutá, že psa dáš pryč a chceš si to odůvodnit. Kdybych měla malé dítě a psa jako ty, dala bych ho pryč taky. Tys mu tu energii nevěnovala, dokud jste dítě neměli, tak pochybuju, že kolem něj budeš teď s malým mimčem poskakovat. Útulek mi ale přijde hodně krutý, tak psovi přeji, aby to aspoň bylo někam k lidem.

Reaguji na Tiakia: To máš recht, ale nikde se už nepíše o tom proč se tak stalo a já bohužel musím konstatovat, že jsou na vině vždy majitelé. To je prostě holý fakt.
Žádné zvíře neublíží bezdůvodně.

Zažila jsem například jednu takovou situaci.. nedopadla tedy nijak katastrofálně...., ale pes se ohnal po dítěti v rodině a to oprávněně, protože mu neustále ubližovalo. To se tedy netýká zrovna zakladatelky, ta má dítě ještě malé. Nicméně tohle už bylo celkem velké a prostě místo, aby mu hysterická matka jasně vysvětlila jak se chovat ke zvířatům, nechala ho dělat co chce a případně ještě držela psa, aby nemohl utéct.
Počátek to má samozřejmě už když se kluk narodil, protože to bylo pořád, ať k němu ten pes nejde atd.

No to je jedno, prostě pes který je v pohodě tohle jen tak pro nic neudělá, tečka.

Možná pro Tebe je to nesmysl pro nás ne,mimčo bylo v takové té postýlce co má síť-spíš vypadá jako ohrádka,Pejsan nás vždy upozornil,že se vzbudila,když byla vedle v pokoji...neměl k ní přímej přístup.

To chápu,je to celkem přirozený,jelikož jsou to jen zvířata.A my kočárek na zahradě samotný nenechaly nikdy.
To amé,když byly holky větší a šly si hrát ven,vždy tam s nima někdo byl,psíci se jich sice nevšímaly,ale i tak,nikdy nevíš,co dítě napadne...ač žádný z našich psů jim nikdy neublížil,ani nezavrčel.

Reaguji na SOLU: no však právě...OK je to vždy a všude...bohužel jen do chvíle kdy se něco stane...

pes by měl dítě ne jako člena smečky ale jako dalšího vůdce smečky, jinak to může být problém ale podle toho co pisatelka psala mám obavy, že jde od počátku o psa, který není dobře socializovaný a naprosto podřízený a tady může opravdu nastat problém. V prvé řadě musí pes naprosto respektovat a poslouchat všechny členy rodiny, pak je třeba aby pochopil, že taktéž to bude u dítětě a nesmí se k němu bez dovolení např.. ani přiblížit, vše se dá ale je potřeba znalosti a důslednost ale vychovat se dá téměř každý pes ale jde o to, že majitel musí v prvé řadě své vůdcovství neustále utvrzovat ve všech činnostech a neustupovat psovi v ničem, v momentě když vidím jak po sídlišti lítají majitelé psů, které venčí vlastně jejich psi - vidím jak pes lítá kde chce a majitel na vodítku za ním, tak je mi jasné, že tohle prostě spousta lidí nezvládá, když mě vidí se psem a říkají - jé, jakto, že vás tak poslouchá tak vím, že některým bych to v životě nevysvětlila. Opravdu to začíná u krmení a končí u procházky - i tím, že pes musí čekat za dveřmi dokud ho nevyzvu aby vstoupil dovnitř, o tom, že do určitých místností prostě nesmí nekud ho nezavolám a že mu můžu kdykoliv odejmout žrádlo nebo mu vyndat maso z huby, někomu se to zdá jako nesmysly ale pes je prostě jen pes a má dáno následovat vůdce a záleží jestli v domácnosti budete vůdcem vy nebo pes. Pokud zná pes své místo ve smečce tak si nedovolí vyjíždět ani na jiné psy ani lidi, mnoho lidí si to plete s ochranářstvím ale tohle je blbost, je to teritoritální a dominantní chování a tohle je třeba opravdu u psa žijící v domácnosti nedovolit.

tebe pes bere jak vůdce a přítele ne a to už je špatně, měl by vás brát jako vůdce oba dva, hodně lidí se tomu směje a lichotí jim, že je pes tzv. brání a neuvědomují si, že si tím můžou zadělat na problém, pes nesmí vrčet na nikoho z rodiny jinak je něco vždy špatně a je třeba to řešit

tak je to jistě i o tom vychovávat dítě k tomu aby psovi neubližovalo ale stát by se to i tak nemělo, pes by se měl raději uklidit, je spousta věcí, které musím psovi udělat v rámci hygieny, tahání klíštěte ze zadku atd. a není mu to příjemné, mnohdy bohužel to může být i bolestivé ale pes se ohnat prostě nesmí na tom trvám, bohužel vidím i na veterině psy, kterým se musí dát sedativa aby se jim mohl udělat sebemenší zákrok popř. ostříhat drápy, bohužel většina majitelů psy opravdu jen milují ale vůbec nevychovávají

Mám doma fenu NO, pravda je trošku mešuge, ale hodná, k dětem opatrná a milá, ale NIKDY bych jí nenechala se pohybovat s dítětem v jednom bytě.
Měla jsem už více psů a více ras, ale zjistila jsem že ovčákům nevěřím - ty musíš moc dobře vědět proč, jestli sis prošla pár cvičáků...
Plus to co jsi zmínila - vrčení, nevypočitatelnost. Dle mého s dítětem v bytě neslučitelné.

S tím souhlasím, ale zdůrazňuji to slovo vychovávat.

Otázkou je, kdo si takovýho psa bude chtít vzít
Reaguji na Sára2: Pěkně napsáno, tak by to mělo být.
On pes může ublížit i úplně nechtěně - třeba do někoho strčí...

Když se chce, všechno jde... Hlavně ji nedávejte do útulku, takových psů, které majitelé odkopli když se jim narodilo dítě je tam milion... Já bych tomu nechala volný průběh, třeba bych fenku naučila aby byla jen v určitých místnostech a aby do některých místností nechodila, uvidíte jak bude na malou reagovat, třeba to bude lepší než si myslíte. Možná by nebylo od věci pořídit taková ty dvířka mezi dveře pro dítě aby pes do místnosti kde je dítě nechodil... Vyřešit to jde, pokud teda nemáte byt 1kk... Říkáte, že plánujete dům se zahradou, potom bude pejsek na zahradě a spokojenost bude na obou stranách...

To by bylo fajn, ale bohužel.

Nechali jsme malou v autosedačce a fenku jsme nechali v klidu si jí očuchat - přítel jí ale samozřejmě přidržoval za obojek, kdyby něco, ale ne nijak křečovitě, hystericky...I teď jí nechávám, ať si jí očichá, neodháním jí, nezavírám, snažím se, aby byla s malou v kontaktu a zvykla si na ní, ne aby jí brala jako neznámého vetřelce.

Tak samozřejmě, že jsem nemyslela, že jsme to začali řešit až teď Na cvičák jsem s ní chodila od mala.

Kdybych psa dávala pryč, odůvodním si to tím, že to dělám proto, aby mi nezakousl dítě, ne proto, že jsem se k tomu dobrala na diskuzi Rozhodnutá pro nic takového nejsem, samozřejmě, že mě ale i taková možnost napadla - lhala bych, kdybych řekla že ne. Ale to považuju za krajní možnost.

Ano, zkusím tomu dát více času, uvidíme do budoucna, třeba se bojím zbytečně. Já ani nemám strach o to, že by fenka dítěti ublížila "jen tak", ale hlavně kvůli té její žárlivosti.

Reaguji na CarolS: myslím že ted je to ještě v klidu, horší to bude až začne dítko běhat...a hlavně až začnou chodit návštěvy, děti běhat, kříčet, prát se...to pak bude mazec...

Vždyť existují tisíce rodin, kde žijí děti se psy. Děti se aspoň naučí, jak se chovat ke zvířatům. Máme v rodině dost ostrou NO fenku, ale své rodině by nikdy v životě neublížila! Když jsem tuto fenku viděla poprvé, tak jsem z ní měla strach, ale jakmile jsme se seznámily a ona pochopila, že patřím k "její rodině", tak jsme největší kámošky. Strčit psa za mříže jakmile se narodí dítě považuju za naprosto krajní řešení. Pes je taky závazek, stejně jako to dítě. Když už si ho pořídím, jsem zodpovědná za jeho život a výchovu.

Ale tou dobou už bude fenka na dítě zvyklá. Už půjde jen o to, aby dítě tomu psovi nějak neublížilo. A teď nemyslím nějaké neškodné plácnutí dětskou slabou ručičkou, které pes ani neucítí, ale už jsem viděla i rentgen rotvíka s pastelkou zaraženou v lebce.