Smazat

Můj složitý vztah s mámou

Potřebovala bych prosím poradit a poslechnout si nezaujatý názor, jak se v současné situaci postavit a chovat ke svojí mámě. Máme hodně zvláštní, až komplikovaný vztah.

Mám vzpomínky už z dětství, že mi vždycky z její strany chyběla láska a něha a chovala se ke mně docela chladně. Mám staršího bratra, který byl vždy vychvalován pro svoji inteligenci, úspěchy ve škole, potom na vysoké, teď úžasnou práci a vysokou pozici. To tak nějak stále trvá. Já byla považována za tu hloupější, bývala docela dost bita a kritizována za každou chybu nebo špatnou známku. Takže ze mě vyrostl docela labilní člověk, který si v životě moc nevěří. V pubertě jsme měly s mámou vyloženě nepřátelský vztah což vedlo k tomu, že jsem se musela ve 22 letech odstěhovat, abych vůbec byla schopná dodělat vysokou. Byla jsem z ní, a její kritiky, která dost často přejde až v pichlavou jedovatost a naprostou netoleranci, psychicky docela na dně. Pak jsem odjela do zahraničí, kde jsem byla 3 roky. Máma se mnou přerušila na téměř rok kontakty, protože byla uražená, že se už nevrátím. Nechala se zapírat na skypu, neodpovídala na emaily. Mě to samozřejmě mrzelo a snažila jsem se to urovnat, ale když se ona urazí, je to opravdu dlouhodobá záležitost. Po návratu to vypadalo, že se náš vztah zlepšil. Vdala jsem se za dlouholetého přítele,kterého má ráda, začaly jsme se víc vídat, a i když mě neustále kritizovala, tak jsem se to naučila přecházet. Poslední rok se zdál téměř ideální, dokonce jsme si obden volaly, vídaly se o víkendech, zvala nás pořád na obědy, a přestože k vyhroceným situacím stále občas docházelo, já jsem se snažila to přecházet a prostě se ji naučit brát takovou jaká je, protože ji změnit nedokážu. Máme naprosto rozdílné názory ohledně životního stylu (máma silná kuřačka, mentálně lehce zabředlá někde v socialismu, neuznává názory jiných, když jsem začala jíst zdravě a cvičit, tak se to u ní sešlo jen s posměchem atd.). Máme rozdílný názor asi úplně na všechno. Jenže pak jsem otěhotněla, z čehož měla máma velkou radost. Přišlo mi, že nás to hodně sblížilo. Zdálo se mi, že mi vždycky lásku vynahrazovala spíš materiálně a to se opět potvrdilo. Nakoupila mi na malou hromadu krásných věcí (samozřejmě naprosto zkritizovala vše, co jsem si pořídila sama) a zajímala se po každé prohlídce, jestli je vše v pořádku. No a před 14 dny jsme u ní byli na návštěvě a táta udělal nějakou hloupou, ale naprosto nevinnou srandu, že ho máma někam nepustí, já k tomu cosi dodala, zasmáli jsme se a máma se urazila. Ještě musím podotknout, že ona je neuvěřitelně dominantní a můj otec je opravdu podpantoflák, který si nemůže sám říct téměř nic. Přesto se máma neustále dokáže tvářit jako ta největší oběť. Po téhle návštěvě, během které se potom zavřela v kuchyni, jsem jí druhý den volala a nezvedla mi telefon. Volala jsem jí i další den, psala do práce email, poslala fotku z výletu a opět bez odezvy. Teď je to cca 14dní a já už nemám sílu se o něco pokoušet. Strašně mě zklamala. Připadalo mi, že si konečně začínáme být bližší a ona mě teď, pár dní před mým porodem, díky své ješitnosti zase takhle vytěsní. Od té doby jsem absolvovala 2 kontroly u doktorky a ona se ani neozvala. Místo toho,a by mi jako správná máma byla v těhle nejcitlivějších dnech oporou, tak mě prostě ignoruje. A mě zase moje hrdost nedovolí se jí vtírat a dělat dobře jejímu egu. Doma jsem to už několikrát hystericky obrečela. Kdyby se teď malá narodila, ani bych neměla chuť jí tu zprávu sdělovat, přestože jinak by byla samozřejmě první, kdo by to věděl a malou viděl. Mám chuť jí napsat opravdu hnusný email a vyložit jí, jak mě opět v jednom z nejnáročnějším období, kdy bych její podporu potřebovala nejvíc, zase zklamala. Pokud bych za ní jela, tak to skončí mým hysterickým pláčem a jejím povýšeným pohledem a na to teď fakt nemám. Od emailu mě ale zrazuje muž s tím, že ona je opravdu schopná s námi přetrhat vazby na dlouhou dobu, protože ze svých výšin nikdy nesestoupí. Tak co teď? Mám to nechat "vyhnít", doufat, že se ozve sama a že to bude ještě před mým porodem (termín mám za necelých 14dní), protože pokud se tohle nevyřeší před porodem, tak jí to zase já neodpustím do konce života? Je mi to tak líto, že celé dny nemůžu myslet na nic jiného a mojí psychice to opravdu neprospívá.




 

Já na tvým místě bych to asi řešila následovně... Do porodu bych ju nechala být, buď se sama ozve nebo ne... když ne, tak její smůla... tak bych ji pak napsala smsku ohledně narození dítka a nechala to na ni jak se zařídí... pokud hodlá dělat uraženou, tak ať je uražená.... zbytečně se kvůli ni nenervuj

arrow
profile_image
Maria
od 9. 12. 2006
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Nezatěžuj si svědomí, hnusný mail nepiš, vyčkej času. Narození dítka jí oznam, je to babička. Přijdeš na jiné myšlenky tak jako tak. Držím Ti palce

arrow
profile_image
Pajia
od 11. 1. 2012
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Reaguji na Cherry_: naprosto souhlasím, udělala bych to stejně

arrow
profile_image
Fuzzy Bee
od 4. 6. 2014
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Email jsem sice napsala a nakonec neodeslala. No a večer mluvil muž s mým tátou a řekl mu, že první krok teď opravdu musí udělat máma, protože já jsem se snažila, ale teď už jsem za hranicí jakéhokoli kompromisu, jsem naštvaná a navíc rozhozená hormonama. A pak máma zavolala. Manžel totiž tátovi řekl, že jsem odhodlaná jí o narození vnučky nedát vědět, když je taková, což ji nejspíš vyděsilo, že se takhle překonala. Samozřejmě se ani neomluvila (vlastně ještě nikdy v životě se mi za nic neomluvila), dělala jako by nic a hlavně mě prosila, ať dám vědět, kdyby se malá narodila. Byl to docela divný rozhovor a já se pořád nedokážu přes to její chování přenést, ale snad je to začátek. Je mi jasné, že ji přesvědčil táta, sama by to nechala vyhrotit klidně do několika měsíčního mlčení, ale to jsou zase asi věci, které musím zkousnout já. Holky, máte-li dcery, nenechte váš vztah s nimi nikdy zajít do takového extrému. I já se budu vší silou snažit mít se svojí holčičkou úplně jiný vztah...

Cituji Fuzzy Bee: sama by to nechala vyhrotit klidně do několika měsíčního mlčení, ale to jsou zase asi věci, které musím zkousnout já

víš, nemyslím si, že by měl kdokoliv cokoliv "zkousávat"... vztahy jsou o respektu a toleranci, kompromisech.. a pokud ne, je to pouze vztah manipulátor versus oběť.. ty oběť nejsi, ona je sice tvá máma, ale měla by se taky naučit, jak ve svém chování nezacházet za čáru... myslím, že to, kdyby ses jí přestala po nějakém jejím extempore ozývat i kdyby pár měsíců, poučila by se z toho...

S rodiči je to těžké....mnohdy si neuvědomují, že svým chováním nás ovlivňují na celý život a mohou s námi dost zamávat...znám takových případů z okolí hodně...většinou se jako blbec chová otec....
Moje rada? Dělá se to těžko, ale odpustit, smířit se s tím, že ten člověk je nějaký a jiný nebude....nechat jít...nejdůležitější pro tebe je to prostě nechat to být a nenechat si to zasahovat do vlastního života, na to se zaměř....ona se nezmění, i když se chová tak, jak tobě to nevyhovuje, ona to jinak neumí....aspoň víš, na co si dát při výchově vlastního dítěte pozor a čemu se vyhnout....držím palce

arrow
profile_image
Fuzzy Bee
od 4. 6. 2014
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji Christal: myslím, že to, kdyby ses jí přestala po nějakém jejím extempore ozývat i kdyby pár měsíců, poučila by se z toho...

No to právě nevím, jestli riskovat. Jak jsem psala v úvodu, když jsem žila v zahraničí a ona si myslela, že už se vracím a já jí pak řekla, že zůstanu ještě o rok déle, tak se urazila a bojkotovala mě rok. A táta ji ještě kryl a omlouval ("víš, ona je máma unavená a leží, tak nemůže ke skypu, ona by ti určitě napsala email, ale má toho moc v práci, tak nemá čas"...atd..) No a riskovat opakování takovéhle situace teď, když bydlí kousek od nás a ještě bude na světě nový člen rodiny, to mám fakt strach a radši její chování zkousnu (když se ona bude aspoň trochu snažit) a budu vděčná za ty chvilky, kdy se chová aspoň trochu normálně.

arrow
profile_image
mau-mau
od 14. 3. 2012
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Reaguji na Christal:
Já si myslím v podstatě to samé: každý je nějaký a člověk by měl toho druhého respektovat a snažit se ho takového brát. Jasně, že to vždycky není lehký. Ale nějaká unáhlená, uražená reakce by tě jednou mohla mrzet. Tvoje máma ti asi ubližovat nechce, ani tě nechce nějak psychicky týrat, zřejmě to prostě jinak neumí.
Já mám momentálně s mojí mámou taky poněkud vyhrocenější vztah. V podstatě se spolu teď buď prakticky nebavíme, nebo se hádáme. Taky bych jí občas nejradši vpálila do obličeje spoustu výčitek, a to i ohledně minulosti. Jenže pak si vždycky řeknu, že jí do hlavy nevidím, že nemůžu fakt spravedlivě posoudit, co se jí děje v mozku a co cítí. A taky mi dochází, že jsme prostě každá úplně jiná (nebo ve většině věcí a názorů) a že si prostě občas vůbec nerozumíme a asi se nedokážeme vždycky pochopit. Jsme každá úplně někde jinde. Ale být jiný není něco odsouzeníhodnýho, ta její jinakost ti může i něco dát. Záleží, jak se k tomu postavíš. (Mmch, i když mi máma občas připadá z mého pohledu jako exot, tak je mi zároveň jasný, že ona mě vidí stejně - jako cvoka s pro ni nepochopitelnými životními názory - možná kdyby znala Oml., tak tu založí deníček o složitém vztahu se svojí divnou dcerou...)
Teď se hlavně soustřeď na mimimo, připravuj se na porod a pak uvidíš. Nech to zatím odpočívat.

Cituji mau-mau: Ale nějaká unáhlená, uražená reakce by tě jednou mohla mrzet. Tvoje máma ti asi ubližovat nechce, ani tě nechce nějak psychicky týrat, zřejmě to prostě jinak neumí.

ale tady je to řekněme celoživotní, od dětství, něco by tu matku prostě mělo přinutit přehodnotit své chování, dát jí najevo, že jedná nevhodně, pokud nechci celý život ustupovat jejím náladám a víme všichni, že lidi stárnou, jaká bude v důchodu? pokud ustupovat chci, tak to je pak jiná diskuze, nebo respektive není třeba diskutovat

arrow
profile_image
Fuzzy Bee
od 4. 6. 2014
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji Christal: pokud ustupovat chci, tak to je pak jiná diskuze, nebo respektive není třeba diskutovat

Já právě nechci pořád ustupovat, ale jsem ochotná jít na půl cesty. Jsem ochotná občas snést jedovatou poznámku o tom, jaký jsem vybrala škaredý kočárek, jak moje břicho není tak pěkné, jako bylo v těhotenství její, jak jsem měla ve svatebních šatech malá prsa apod. Jsem ochotná tyhle poznámky nějak přejít, protože jí to prostě nedochází, že mě tím zraňuje. Co přecházet nechci je, když mě odřízne kvůli nějaké hlouposti, urazí se kvůli věci, kterou by jiní lidé přešli, případně by si o ní s tím člověkem promluvili. Kolikrát ani nevím proč je máma uražená, protože ona nikdy nic nechce řešit, ale jen se uzavře a nekomunikuje. No a mě to pak mrzí, protože některé společné chvíle, kdy ji něco osvítí a je normální, jsou docela fajn a těch se zase vzdát nechci. Přece jen je to máma, i když ne ta kamarádská, pohodová a otevřená ženská, jakou bych za mámu chtěla....

arrow
profile_image
Icy Rose
od 4. 4. 2013
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Já mám se svou matkou dost podobný "vztah". Nikdy jsem necítila že by mě měla ráda, jako matka se chovala jen když chtěla být tou, co má navrch. Když jsem potřebovala podporu, nikdy tu pro mě nebyla, všechno jí bylo jedno. Věřit jsem jí nemohla nikdy. Kvůli tomu mám problém dávat najevo city a někomu věřit, což mi dost komplikuje život... Já jsem taková, že ten hnusný mail bych jí asi napsala. (s mojí matkou na rovinu a z očí do očí se mluvit nedá), ale ty to asi nedělej. Teď se zkus moc nestresovat, buď v klidu a v pohodě, už jen kvůli porodu a miminku, stresovaná matka stresuje o dítě. Dej jí vědět že je malá na světě a uvidíš co bude. Držím palce

arrow
profile_image
MissDior
od 7. 1. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Zkus si na internetu najít 30 znaků manipulátora. Pokud, a já se domnívám, že ano, najdeš hodně shodných znaků, tak si zároveň vyhledej, jak s manipulativní osobností "zacházet". Důležité je si uvědomit, že pro tebe je tento vztah velmi sebezničující, ovšem na druhé straně tvá matka pravděpodobně ani netuší, co ti svým jednáním způsobuje. Vycházet s takovou osobností je veliký problém, ovšem na druhé straně, pokud to zvládneš, dokážeš se dostat z emočního otroctví, a to bude skvělé! Každopádně, nyní tě čeká velmi emočně křehké období, proto si dej opravdu veliký pozor na to, aby ti tvá matka (opět) neublížila (opakuji, že pravděpodobně ani netuší, co ti způsobuje - a zároveň absolutně nebude akceptovat to, že se něčeho takového dopouští i při přímé konfrontaci a při předložení jakéhokoli důkazu). S manipulátorem se dá koexistovat, ovšem zároveň platí, že je třeba si uvědomit, že s ním nelze navázat opravdu fungující (harmonický) vztah.

arrow
profile_image
Fuzzy Bee
od 4. 6. 2014
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Reaguji na MissDior:
Děkuji, to zní naprosto logicky a určitě si ty informace vyhledám

arrow
profile_image
mau-mau
od 14. 3. 2012
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Reaguji na MissDior:
Ono ale jde o to, že člověk se často cítí ublížený a proto si neuvědomí, že spousta konfliktů má co do činění taky s jeho vlastním postojem. Čímž vůbec nechci FB něco podsouvat. Ale na druhou stranu, kdo je tak dokonalý a bezchybný, aby mohl říct, že někdo se k němu chová tak nebo onak bezdůvodně?
Jako já ji fakt chápu (jak jsem psala, taky teď zažívám podobný pocity), ale zase jsem taky nezaznamenala v tom popisu jediný náznak pochopení matky z její strany, jen spoustu výčitek. Když sama nemám pochopení, proč bych měla očekávat, že ho budou mít jiný vůči mé osobě? Třeba ta matka má taky spoustu výhrad. Jak jsem psala, každý je jiný, a ne každý to dokáže akceptovat.
Já vím, že jsem asi teď trochu OT, omlouvám se. Ale ono tohle je fakt důležitý - aby člověk dokázal respektovat to, že ne každý se chová dle jeho představ. Pak jsou jenom dvě možnosti: buď se s takovým člověkem nebudu stýkat, protože je to pro mě nepřijatelný, anebo budu jeho chyby tolerovat, protože ho nechci ztratit.
Já si třeba nemyslím, že FB nemá její máma ráda. Ale jestli je pro FB její chování nepřijatelný, tak ať se s ní prostě nestýká. Jenže když si o tom zakládá deník, tak se zdá, že by ji to asi současně i mrzelo...

 

Váš příspěvek

Můj složitý vztah s mámou

:-) ;) ;) ;) :-( :-)   text tučně text kurzívou podtržený text pěkný odkaz YouTube video   Přidat obrázky 

Nápověda 

Jak vložit obrázek Vkládání obrázků do příspěvku Klikněte na tlačítko Přidat obrázky a v dialogovém okně si ve svém počítači vyberte obrázek, který chcete poslat. Neměl by být příliš velký, neupravený obrázek z digitálního fotoaparátu se vám odeslat nepodaří. Do jednoho příspěvku můžete najednou odeslat až tři obrázky. Ke každému obrázku připište popis. Nezapomeňte také něco napsat do samotného příspěvku, jenom obrázky bez textu příspěvku odeslat nelze.

Jak vložit video Vkládání videa do příspěvku 1. Nejprve si zjistěte adresu videa 2. Tvar adresy videa pro YouTube je tento:https://www.youtube.com/watch?v=1aVLdeIKZuM 2. Adresu si zkopírujte např. pomocí Ctrl-C a vraťte se do Omlazení.cz 3. Nad formulářem (tím velkým bílým obdélníkem) pro psaní příspěvku klikněte na ikonu YouTube YouTube video a adresu videa vložte do okénka. 4. Kliknutím na OK se vám video vloží do příspěvku.

Jak vytvořit pěkný odkaz Vkládání pěkných odkazů 1. Zatím neklikejte na žádné tlačítko 2. Napište větu, která má obsahovat pěkný odkaz 3. Jděte na cílovou stránku a z adresního řádku prohlížeče si naberte (Ctrl-C) její adresu. 4. Vraťte se ke svému rozepsanému příspěvku a část věty, ze které se má stát odkaz, označte myší. 5. Teprve nyní klikněte na tlačítko pro vkládání pěkných odkazů: pěkný odkaz 6. Otevře se dialogové okénko - vložte do něj adresu cílové stránky (Ctrl-V). 7. Okénko zavřete a je to. 8. Nelekněte se toho dlouhého kódu, který se vám vložil do příspěvku. Poznámka Odkazy můžete také jednoduše napsat (stačí začít www…) a budou funkční (jen nebudu tak "pěkné"…)

Závazná pravidla Omlazení.cz

Pravidla Bazaru

Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy uzavřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené