Máma si myslí o mém příteli že je feťák

Možnosť odsťahovať sa momentálne nemám, aj keď je pravda, že priateľ by chcel, aby som išla bývať k nim, ale to som odmietla, nakoľko ich je doma aj bezo mňa dosť ..

Zvažujeme možnosť, že ak by sa dalo, išli by sme spolu niekam na byt, lenže to sa určite mojej mame páčiť nebude vôbec, nakoľko sa bude báť, že ak s ním budem sama bude ku mne drzý, kričať na mňa, nakoľko ho považuje za nerváka, že ho budem musieť obskakovať, a určite, že by bude podsúvať drogy.

U nás sme od toho incidentu neboli, predsa len, je to ešte krátka doba, tak sa vždy stretávame u nich, na chvíľu, tak na dve - tri hodinky, ale včera som sa zdržala o dve hodiny dlhšie a už mi mama vyvolávala s tým, že kde som tak dlho, že už je koľko hodín a že ona kvôli tomu nemože spať. Takže sa jej nepáči ani to, keď sa stretávame inde ako u nás, lebo je potom v strese že čo robíme, či mi náhodou asi nepodsúva drogy, a keď som dlhšie ako tri hodiny tak už vyšiluje, či sa mi náhodou nemôže niečo stať, a vraj čo sme robili tak dlho...

Takže asi tak... Viete si predstaviť, čo by robila keby som jej oznámila že sa s ním sťahujem na byt ?

Reaguji na diamond.pearl: Tvoje matka by se měla jít léčit.

Ty jsi nesvéprávná, nebo proč potřebuješ její souhlas? To jste si mysleli že budete do konce života bydlet střídavě u vás a u nich? Chováš se jako by ti bylo 12 a ne 27, tak už dospěj.

tak to už by ti mohlo byť jedno keďže by si sa osamostatnila a tým pádom by si si mohla robiť čo by si chcela

Reaguji na Sewerka: a ona by celé noci nespávala, s obavami čo sa so mnou deje a či som v poriadku, či mi niečo nehrozí...

No vidíš, to už je lepší. Já už měla strach, že plánujete fungovat každý ve svém mama-hotelu až do staroby Podle mne to je jediné normální řešení vaší situace : máma nebude muset snášet pod svou střechou člověka, který je jí nesympatický a ty budeš mít šanci dokázat jí i sama sobě, že už jsi velká holka a ne nesamostatné přerostlé mimino, co se bojí udělat krok ( tak na mne totiž trochu působíš ... ) .
V každém případě ale neodcházej moc ve zlém, protože jak popisuješ svého přítele, tak je zde jistá pravděpodobnost, že se zase honem odstěhuješ zpátky domů a budeš muset poslouchat triumfální pravdy své máti

Reaguji na dadabus: no to si popravde neviem ale predstavit mamu, ked by som jej oznámila, že s ním idem niekam na byt, ked ma s nim nechce pustit ani na dve hodiny von.

Ale ty jsi přece dospělá, je ti 27 let a máš nejvyšší čas se osamostatnit.
Jestli to tvá máma nechápe a dělá ti scény, jako by ti bylo 15 let, budeš jí muset postavit před hotovou věc: mám vlastní život, jsem dospělá, stěhuju se. Popravdě, už by bylo na čase
Máš ještě nějaké sourozence nebo žijete s mámou samy?

Reaguji na amelie1111: žijeme s mamou samy, a myslím, že mama by nemala možno až taký problém s tým, keď by som jej oznámila že sa sťahujem, ako to, keby som jej oznámila že idem bývať s priateľom. Lebo ona ma s ním nechce pustit ani von, lebo vraj je potom v strese, či mi pri ňom niečo nehrozí...

Tvoje máma by měla pochopit, že není takový rozdíl v tom, jestli jdeš bydlet sama nebo s přítelem. Podstata toho je, že si o tom, kdo bude s tebou bydlet ve tvém bytě, rozhoduješ jen ty sama. Máma ti může poradit nebo doporučit, ale nemůže ti rozkazovat a řídit ti život. Když jsem psala, že jí máš naslouchat, protože má víc zkušeností a myslí to s tebou dobře, nemyslela jsem to tak, že jí budeš slepě poslouchat a řídit se jejími rozkazy a zákazy.
Takže si zařiď život podle sebe a mámě dej najevo, že jí máš ráda, ale o svém životě si budeš rozhodovat sama. Ona to musí akceptovat. Nic jiného jí nezbude, pokud o tebe nechce přijít definitivně.

Ve 27 letech si hledat mladého kluka a ještě huliče? Holka to je trošku mimo..Nedivím se, že je z toho mamka ve stresu.

No dobře, ale taky by měla pochopit, že holka je už velká a snad se o sebe postará sama, takže není potřeba ji každou chvíli vyvolávat, kde se zdržela, kdy přijde domů a jestli náhodou zrovna někde nehulí ganju

Tak stretávam sa s ním každý deň, aj keď len na dve tri hodiny, domov prídem vždy o tom čase ako poviem, síce si pripadám ako keby som mala 15 a o 21.hod. už musím byť doma, ale som rada, že aspoň to mi nezakazuje, a ako tak je s tým zmierená...

Zdá se mi, že hlavní problém bude hlavně v tom, že jste spolu samy dvě, resp. že tvoje máma je sama, čili se na tebe moc zaměřuje.
Ty jsi dospělá a svépráva osoba a ona nemá právo ti určovat, s kým se budeš stýkat nebo s kým budeš žít. Patrně tě pořád bere jako svoje malý děťátko, jenže to už je trochu mimo, ty jsi už vyrostla a máš právo na svůj život podle svýho uvážení.
Její stres je její problém, ať si ho řeší sama a nepřenáší ho na tebe. Takhle zafixovaní rodiče budou mít pořád depku z toho, že se ti něco stane, jenže to nemůžeš brát vážně, to bys ani nemohla skoro vstát z postele.

Viz shora - ona se nemá co s něčím smiřovat. Jsi dospělá, ona za tebe nesene už žádnou odpovědnost, a jestli je přecitlivělá a má strach úplně ze všeho, tak je sama zralá na to, aby ji někdo dělal opatrovníka. Ty jsi v pořádku - teda až na to, že si ve svém věku necháváš diktovat, kdy a kam a jak dlouho se smíš vypravit. Matka ti nic zakazovat nemůže, na tvém místě bych se hodně rychle snažila odstěhovat, protože tvoje matka tě jinak stáhne ke dnu, vytvoří ti v hlavě představu, že se musíš řídit dle jejích přání a představ, a bude z tebe tak akorát "stará panna", protože ona si stejně najde něco proti komukoli, koho si přivedeš. Jí zřejmě ani tak nejde o tvoje dobro, jako o to, aby vše zůstalo tak, jak je zrovna teď, tj. vaše společné bydlení a zachování jejího vlivu vůči tvé osobě.