Ahoj holky, dlouho mě štve můj soucitný postoj vůči některým lidem...
Pro příklad... je mi vždycky líto tzv. "šprtů", neprůbojných plachých holek, starších lidí či jiných lidí...
Možná je to dobře ale já na to vždy doplatila... viz. spolužačka na střední, holka žádná krasavice, pajdala a mě jí bylo šíleně líto, byla jsem na ní milá a z ní se pak vyklubala jedna z nejvíc pomlouvačných bestií ve třídě... a samozřejmě nezapomněla nejvíce pomlouvat mě...
Pak další spolužačka, byla trošku při těle, taky nic moc krasavice a já se s ní dost bavila, brala jsem jí mezi svoje kamarády a začlenila do svého života... ona pak celou partu poštvala proti mě, udělala mi peklo, stěžovala si učitelům jak jsem na ní zlá... nakonec vše dobře dopadlo...

Nejvíc mě ale štve můj bratr Je to klasickej kluk, kterej nic nezažil, s nikým se moc nebaví a kamarádi si dělají srandu hlavně z něho... i vzhledově je to takovej ten ťunťa...
Jenže... ač je on můj starší sourozenec mám pocit, že se já starám o něj, zastávám se ho a snažím se ho podporovat, bránit...
ale když se zpětně podívám on se ke mě spíše chová naopak... byl to on kdo naprášil rodičům, že kouřím a já dostala takovýho držkaře od našich... byl to on kdo na mě chodil žalovat... je to on kdo když se s mámou hádají říká "co na mě řveš ségra taky nic nedělá a udělala tohle a tohle"... beru ho mezi své kamarády ale minule jsem měla depku a chtěla jít s ním na grilovačku ale tak jsem prostě nemohla, byl to jeho kamarád...
Navíc je to šílený sobec, na mámu je schopen řvát, že je to krá*va a i hůř, je na ní vysloveně sprostý, zachází s ní jako s kusem hadru...
a celá rodina (krom mě a mámy) ho má za chudáčka... máma chce aby se odstěhoval (našli mu byt ve vedlejším městě) ale pro babičky je to "chudáček co bude dělat sám v cizím městě) a to je mu 22 a něco

To samé jsem měla s mámou, neměly jsme vždy tak dobrý vztah... a stejně jsem jí omlouvala, že má sama těžký život...doteď je mi jí líto a snažím se být dokonalou dcerou i přes to co se stalo...

Asi je to prkotina ale mě to prostě občas vadí, určitě sebou nenechám zametat a ohradím se ale pak mám hrozně černé svědomí i když vím, že si to daný člověk zaslouží...ale mě je jich táák líto

Mě dostává jak si většina lidí myslí, že jen hezký a úspěšný člověk může být svině..pro mě platí pravidlo: Tichá voda - břehy mele

Jinak já jsem také osoba celkem citlivá soucítím s ostaními a mám potřebu jim pomáhat. Občas se mi to vymstilo, ale musela jsem se naučit číst v lidech. Odmala jsem chodila do kostela, četla bibli, chodila jsem na základku zaměřenou na ekologii a přírodu jako takovou..jsem hodně uvědomělá a občas mi to překáží. Všechno moc řeším a příjde mi to nefér.
Ráda lidem pomůžu, ale vadí mi, že si někteří z nich myslí, že to je samozdřejmost.

Mám v rodině taky případy, že si občas říkám vykašlat se na ně, ale rodinu na holičkách nenechám to mám po mámě. Má tři sourozence všem pomáhá a nakonec zjistí, že je to většinou k ničemu, ale taky je omlouvá a já dělám to samé.

teď mi hrozně vadí situace v Africe..o hladomoru a nemoci ví každý, prodej dětí a lidí je tam taky normálka, ale co mě nejvíc vadí jsou akce na Lybii apod., když v Kongu neodstupuje od moci jeden idio.t, který už před rokem měl nechat svoje místo někomu jinému a nedělá to. Brání se tím, že každý, kdo jde proti němu je zaživa upálen na hranici...a tam Amíci nepáchnou...

jsem cíťa a asi se moc zajímám pak to akorát padá na mě a mojí psychiku

Cituji EleanorWoods: Mě dostává jak si většina lidí myslí, že jen hezký a úspěšný člověk může být svině

právě... já jsem už hodně naletěla (s prominutím) na hu*bu díky nim... až jsem čuměla kde se v člověku bere tolik zloby...

Cituji EleanorWoods: Mám v rodině taky případy, že si občas říkám vykašlat se na ně, ale rodinu na holičkách nenechám

přesně o to jde, nejraději bych se na bráchu vykašlala ale pak si říkám, že celá naše rodina je rozhádaná a občas si tam příjdu jako jediný element co se nerad hádá... tak si vždycky říkám, že nechci dopadnout jako děda co se se sourozenci nebaví, to samý máma, táta... hrozný...
Jenže co má člověk dělat, když vidí, že jeho sourozenec je docela zákeřný... mě štve hlavně jeho postoj k ženám... prohlašuje, že až bude mít ženu, ta bude mít svoje peníze a starat se o sebe a až budou děti dá jí jen něco navíc... "jsou to přece jeho prachy ne?" ... jak se chová k mámě, jakoby byla jeho služka... jednou jí nadával do ku*rev a tak až jsem se neudržela a jelikož jsem ho vždycky přeprala tak jsem se na něj vrhla...
Jsem člověk flegmatik, naštvu se jednou za 3 roky a tohle bylo ono... jenže stejně on se urazí zaleze do pokoje na počítač a vyleze jen pro jídlo... to když mu máma nepřipraví tak jí nadává znova
Jsem úplně zhnusená kde se to v něm vzalo... máme stejné vzory a mě nikdy nenapadlo z mámy dělat svojí služku a chovat se jako pra*se ke svojí vlastní rodině...

arrow
profile_image
redzac
od 30. 9. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

největší chybou je, že se s těma lidma kamarádíš ze soucitu... možná že to nějak podvědomě tuší a proto ti pak dělají zle... nikdo nestoují o soucit, je to ponižující, aspoň pro mě... navíc si nemyslím, že oni sebe sami vidí tak, jak je ty popisuješ...
moje rada zní, klidně je lituj, ale když s nima nemáš společné koníčky, nebo si s nima extra nerozumíš, tak jim nepomáhej... navíc někdy pomoc je víc ke škodě než k užitku....

a to, že se ti opakují stále stejné situace, tak to je normální, máš se z toho poučit, ale protože se nepoučíš, tak přicházejí stále dokola lidé, kterým ty budeš pomáhat, ač oni o to třeba ani nestojí a pak ti to nandají...

jsem taky cíťa, ráda pomůžu, ale když vidím, že to dotyčný bere jako samozřejmost, nebo když já potřebuju pomoct a on se na mě vykašle, tak s pomocí končím... nebudu investovat čas a energii do někoho, kdo na mě hází bobek, když jsem háji....

arrow
profile_image
redzac
od 30. 9. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Cituji Nympha: nadával do ku*rev

a to ho tvoje mamka nepropleskne?

nechápu, proč bys měla brát bráchu mezi svoje kamarády, nebo mu nějak jinak pomáhat, když spolu nemáte dobrý vztah...

já například chvíli pomáhala bráchovi v určité věci, pak jsem viděla, že on to bere jako samozřejmost a ještě se mu leccos nelíbí, tak jsem ho poslala do háje, bavíme se spolu normálně a já dodržuju to, že mu nepomáhám... určitě byl na mě naštvaný, ale to je jeho věc, s tím se musí vyrovnat on sám... přeci jsem se nenarodila proto, abych pomáhala jen ostatním... na prvním místě jsem JÁ a pak si určím, komu chci pomoci a komu ne...

Cituji redzac: největší chybou je, že se s těma lidma kamarádíš ze soucitu... možná že to nějak podvědomě tuší a proto ti pak dělají zle... nikdo nestoují o soucit, je to ponižující, aspoň pro mě... navíc si nemyslím, že oni sebe sami vidí tak, jak je ty popisuješ...
moje rada zní, klidně je lituj, ale když s nima nemáš společné koníčky, nebo si s nima extra nerozumíš, tak jim nepomáhej..

To je napsáno úplně přesně. Líp bych svůj názor nevystihla.
Soucit se do vztahu nehodí.

arrow
profile_image
bedrunela mojeid
od 11. 11. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Cituji Nympha: a mě jí bylo šíleně líto

lítost je negativní emoce, ne pozitivní. Takže takové to jednání z lítosti či soucitu je k ničemu - je to pak založený právě na negativních emocích, a ne na pozitivních. Jak to asi může dopadat...
Chce to cvik a uvědomit si to zavčasu

arrow
profile_image
Nikississ
od 21. 2. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

1

Jo, něco takovýho taky znam, bohužel.Nejhorší je, že ted tu samou chybu - pomáhat druhým, i když si to nezaslouží, dělám stále dokola.A obávám se, že proti tomu neni obrany.vždycky nanovo tomu člověku pomůžu, snažím se to utniout myšlenkama na to, jak se ke mně ten člověk zachoval, ale udělám to znova.Je mi jí nebo jeho líto, tak se snažím pomoct, ale nakonec to dopadne pro dobrotu na žebrotu.-(

arrow
profile_image
Gixxie
od 27. 1. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Myslim, že bratr je rozmazlený sobec a tím, že mu dovolíte na vás řvát a ještě mu ve všem pomáháte, akorát to jeho spratkovský chování podporujete. Tady myslím soucit není na místě, v životě mu taky nikdo nebude hledat kamarády a skákat kolem něj, je to jeho boj, tak ať se naučí chovat a nebude žádnou podporu z lítosti potřebovat.

arrow
profile_image
Étoile mojeid
od 2. 12. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Mně podobných soucitných pocitů zbavily až antidepresiva. Je to příjemný vedlejší produkt léčby deprese a úzkostí, vždycky mě podobné pocity lítosti a soucitu dost trápily.

arrow
profile_image
Bedla
od 8. 9. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Tak se do toho bytu ve vedlejším městě odstěhuj ty a máš klid. Dělat spasitele ve vlastní rodině, to všem přítomným jen ubližuje. Tobě by bylo líp bez toho a doma by jim možná taky ledacos docvaklo.

arrow
profile_image
Nikississ
od 21. 2. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

1

Reaguji na Bedla:
Souhlasim s Bedlou.Podobný problémy jsem mla doma taky, až mi jednoho dne řekli, že se bude barák prodávat, tak jsem se radši sama a dobrovolně odstěhovala.A ted mám klid.Dokonce je na mě matka jak MIlius, ale stejně tam jezdím hodně sporadicky.

arrow
profile_image
SantaMaria
od 25. 10. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Cituji redzac: největší chybou je, že se s těma lidma kamarádíš ze soucitu... možná že to nějak podvědomě tuší a proto ti pak dělají zle... nikdo nestoují o soucit, je to ponižující, aspoň pro mě... navíc si nemyslím, že oni sebe sami vidí tak, jak je ty popisuješ...
moje rada zní, klidně je lituj, ale když s nima nemáš společné koníčky, nebo si s nima extra nerozumíš, tak jim nepomáhej... navíc někdy pomoc je víc ke škodě než k užitku....

Přesně napsáno, líp bych to neřekla. Už jenom tím, jak ty své "kamarádky" popisuješ, mi přijde, že jima vlastně dost pohrdáš - a dost bych se divila, kdyby to nepoznaly i ony... A bráchu nech, ať si žije svůj život, starej se o sebe ne o něj a bude ti líp.

Reaguji na Bedla:
já doma nebydlím, nebo bydlím ale 3/4 roku strávím na koleji ve škole...
Jenže přijedu třeba na dva dny a kdo to má poslouchat

Cituji Gixxie: ještě mu ve všem pomáháte

to říkám furt! Jenže to je pak, aby si nemyslel, že ho nemají rádi... prarodiče by mámu asi ukamenovali, že vyhazuje chudáčka z domu...

Oni ho všichni berou jako šestnáctiletého, on tak vypadá a chová se tak...

arrow
profile_image
Gixxie
od 27. 1. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Reaguji na Nympha: Záleží na úhlu pohledu, prarodiče si můžou myslet, že je bratr chudáček, na druhou stranu dostat ve 22 letech svůj byt mně osobně přijde spíš jako výhra, dyť kolik lidí si v jeho věku může dovolit vlastní bydlení? Přestaň ho řešit, je to jeho život, jednou třeba sprostě zařve na někoho, kdo si to narozdíl od vás nenechá líbit a pořádně narazí.

A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.

 
PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy uzavřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené