Jak říci rodičům, že se od nich chceme odstěhovat?

A umíte si zaplavat a nenamočit se při tom ?

Pokud tatínek opravdu žil s rodiči celý život, nebude schopen to pochopit. Zbývá jenom doufat, že časem bude ochotný to přijmout a vyrovnat se s tím. Pokud jsou s přítelem vznětlivějších povah doporučovala bych asi napsat dopis. Hodně zdůraznit, jak moc si vážíte jejich podpory a co pro vás všechno udělali a že teď chcete něco dokázat i sami, že to pak pro vás bude mít úplně jiný význam a cenu. Dopis předat osobně a odejít na výlet, řešit až vychladnou emoce. Oni vědí, že máte zaječí úmysly, budou to brát jako prohru, že už vás nemají ve své moci (jako měli tenkrát když jste prosili o půjčku). To je nepotěší. Bude to spíše jenom o minimalizaci škod.

držím palce.

Hlavně narovinu. A oni to buď přijmou, nebo ne, ale to už je jejich problém. Řekla bych, že děkuji za nabídku bydlení, že si toho vážím, ale chci se osamostatnit, ať s jejich pomocí, nebo bez ní. Já měla takové malé peklíčko, když jsme od našich odešli, ale čas vše urovnal.

Taky bych to nijak neobalovala a nedělala z toho drama. Řici to narovinu, poděkovat za poskytnutí přístřeší a oznámit že chcete jít do svého. Hlavně se k tomu nestavět provinile, jste oba dospělí a svéprávní a i když to rodiče nejspíš nepotěší čas to urovná.

Co je na tom špatného, že se chcete odstěhovat? Je to tak, jak to je, nač se stydět a obhajovat se za to, co chci?
Řekla bych jim jak to je, že chce žít jenom spolu, že je to proto, protože si myslíte, že.... (doplň jak to je). Že chápeš, že je to asi mrzí, ale že si vážíte všeho co pro vás udělali a že je máte rádi, ale prostě chcete žít sami.

Bude to možná těžké, ale měj na paměti jedno - to, co děláte NENÍ ŠPATNÉ.
Pokud je to bude mrzet, tak je to jejich obava, že zůstanou sami. Řekla bych jim, že odstěhováním se vaše vazby neztratí, budete se navštěvovat, aby se nebáli, že je zazdíte navždy.

já nevím ale my budeme bydlet taky s rodiči přítele a nevidím v tom problém.možná je problém v tom že máte vše oddělené,ale chodba a vchod je společný.to je dle mého zásadní chyba.my budeme mít oddělené vše,i zahradu.

asi vám budu připadat divná,ale já to taky nechápu.budu ráda že něco mám,popřípadě dostavím vlastní vchod,ale brát si šílenou hypo na pár milionů,a splácet ji až do důchodu když nemusím??
my si sice také bereme úvěr ale máme to jen na pár let.jinak bych do toho nešla.

Tak to my budeme mít taky, ale asi velký, ne malý
Tady v té rodině vždycky bydlelo více generací pohromadě a tak mě teď ty rodiče podezírají z toho, že jim snad kradu syna, nebo nevím. Mám právě taky strach aby jsme odsud neodcházeli ve zlém ....

mariane
Víš přesně tohle jsem si říkala taky když jsem se sem stěhovala. Byla jsem hrozně ráda, že máme kde bydlet a vůbec že můžeme být spolu a neuvazovat se hypotékou na celý život, ale postupně se můj názor začal měnit až to došlo do takové fáze, že fakt radši budu platit celej život a budu ve svým, budu mít klid a nebudu muset být vděčná někomu, že u něj můžu bydlet. Řekla bych, že časem taky změníš názor a bude ti vadit spousta věcí a nebudeš vědět kudy kam. Bohužel to na začátku vztahu nikdo nepozná a musí si na to přijít sám. Nechci ti to nijak znepříjemňovat, možná se pletu, ale věř, že teď už vím, že každej má bydlet sám. Vám to možná bude vyhovovat, fakt nevím a přeju ti to, ale myslím, že uvidíš sama, hodně štěstí.

Radušta

jste plnoletí ? Jste . Pak teda osobně nechápu proč tolik povyku kvůli stěhování, normálně narovinu to oznamte . Proč chodit okolo horké kaše nebo se hádat. Každý rozumný člověk to pochopí , pokud to nechce někdo akceptovat pak je to jen jeho problém bohužel.

Poslední dobou mám takový pocit , že za každého rozhodují jeho rodiče ač je ten dotyčný dávno plnoletý a samostatný jedinec nevím jestli to je dobou , ale připadá mi nezdravé , aby rodiče celý život vodily už své dospělé ratolesti neustále za ruku a řídili jim život .. Ty lidé se pak nemohou nikam dál vyvíjet , prostě 2 rozdílné generace nebudou mít nikdy stejný pohled na život to jedno je jisté

nepleteš se, ano každý si má bydlet zvlášť nedělá to nikdy dobrotu. On to , ale každý časem pozná sám

Radušta
Ono to bude těžké, ale časem se to ustálí. Jen musíte vydržet, nepodléhat a necouvat, protože jak couvnete jednou, budete to dělat celý život. Oni musí pochopit, že máte nárok na svůj život. A pochopí to, uvidíš. Jen těžko říct, jestli za měsíc nebo za rok, u nás to trvalo dva roky

nevím co se mi to tady snažíte namluvit?jako že vám a spoustě jiných lidí se to nepovedlo a nám se to třeba povede no a co ? tím lépe ne?
já teda znám dost lidí který bydlí s rodiči,jako dvě rodiny dohromady, a funguje jim to bezvadně.
ale o tom se nikde nemluví,že , mluví se vždycky o tom špatným.

opravdu nikomu bejt vděčná nemusím,ten barák je napsanej na přítele,

pokud časem změní názor,tak to určitě nebude že bych nevěděla kudy kam,od toho mám přítele se kterým to budu řešit.pokud mi nějaký věci budou vadit,taky jsme dospělí lidé a dokážem se domluvit.důležité je aby se vás přítel zastal např, před rodiči.jinak je to špatně a opravdu to fungovat nemůže
ale uvidíme,já budu ráda že nemáme dluhy a žijem v pohodě a ostatní budou přemýšlet jak tu šílenou hypo zaplatit.ale hlavně že budou bydlet sami.
no každej svého štěstí strůjcem.

mikkýsek

Tak tady asi nejsou rozumní, protože to pochopit vážně nechtějí.
Spíše je to o tom, že si uvědomují, že na takovej velkej barák zůstanou sami a že se o všechno budou muset i sami postarat, včetně oprav baráku a velkou zahradu a i finančně to pro ně bude náročnější. To si myslím, že je hlavní důvod toho že jim vadí to naše odstěhování se, než to, že by nás chtěli nějakým způsobem vodit za ručičku nebo nám řídit život.

Přesně tak, i já už jsem na to přišla

lucinkaf
Díky, taky doufám, že to nakonec všechno dopadne dobře.

mariane

Vůbec nic se ti tady namluvit nesnažíme. Naopak ti to přejeme aby vám to vyšlo.
Jen si teď na začátku třeba neuvědomíš spoustu věcí, který by ti potom mohli vadit, nastěhuješ se tam a potom se postupně začne objevovat více a více věcí co ti bude vadit a na které jsi vůbec nepomyslela než jsi se tam nastěhovala. Ale jak už jsem řekla, třeba budeš jedna z těch málo vyjímek které to takhle bude vyhovovat a bude vám to s přítelovými rodiči klapat a já ti to přeju.

Myslím si, že jsi trošku naivní, ale nechci ti do toho mluvit.
Teď ti to třeba nikdo nevyčte, po tu dobu co vám to tam bude fungovat, ale aby ses jednou nedivila. Až se začnete dohadovat kvůli různým věcem a až si začnete lést opravdu na nervy, tak aby ses nedivila až ti jednou přítelovi rodiče řeknou, že do toho nemáš co mluvit, žes ten barák nepostavila a že ti tam nepatří vůbec nic atd. A kdyby to třeba došlo až úplně do nejhorší fáze a měla ses kvůli rodičům s přítelem rozejít, tak si sbalíš svých pár švestek co sis do toho baráku donesla a s holou prdelí odejdeš a z baráku nedostaneš nic a nebude ti nic platné jestli je napsanej na přítele nebo ne. Ale znovu se opakuji, v žádném případě ti nic takového nepřeji, jen se zamysli....

Já jsem ale vůbec nikde nepsala nic o tom, že by se mě přítel nezastal. On samozřejmě stojí při mě a spolu všechno řešíme a i on se odtud chce odstěhovat, v tom jsme samozřejmě zajedno, ale rodiče to nechtějí pochopit....s přítelem v tom máme jasno.

zase, to si myslíš teď, ale uvidíš časem jestli si budeš žít v pohodě.....

V tomto jediným s tebou souhlasím, jaký si to uděláš takový to máš.
Přeju hodně štěstí ve společném bydlení.

radusta-díky,jsem ráda že mi přeješ pohodové bydlení.
Myslím že nejsem naivní,vím že to nebude zadarmo,myslím že je to dost o kompromisech,jak se lidi domluví atd.

vůbec jsem to nemyslela na tebe že by se tě přítel nezastal,nebo tak něco,myslela jsem to obecně.
samozřejmě vím že se to může tak moc pokazit že já můžu odsud odejít s holou pr..protože tady opravdu nic nebude moje.jsem na to i připravená, pokud by to došlo až do takovéto fáze.ale barák postavím s přítelem společně takže tohle by opravdu říct nemohli.
ale nejsem naivní dvacítka abych si myslela že to bude všechno růžové.
ale jak říkám spousta lidí takhle bydlí,vyhovuje jim to,nestěžují si.ale to už nikdo nevidí,každej všude jen zminuje jak je špatný vícegenerační bydlení.navíc nechci se opakovat,ale budeme mít VŠE oddělené.
ale jasně že každej si hájí to svoje,já si prostě myslím že to může fungovat.

takže vypočítavost

hmm to je , leč málokdo ty kompromisy umí udělat. Až vznikne první konflikt a věř , že vznikne a většinou je to kvůli banalitám pak nebude chtít ustoupit ani jenda strana.

jo vyhovuje ,ale za jakou cenu ,to už ti nikdo neřekne. No možná každý toto zmiňuje z jednoho prostého důvodu, protože to zřejmě zažil tak ví o čem mluví. Dnes mluvíš tak a za pár let třeba budeš mluvit úplně jinak. Člověk si to musí vyzkoušet na vlastní kůži.

mikkýsek

přesně tak, jsou vyčůraní

mikkýsek
Naprosto s tebou souhlasím.
Taky jsem byla naivní, když jsem se sem stěhovala a každý mi to rozmlouval a já si nenechala říct. Myslela jsem si, že to bude fungovat bez problémů, protože já problémová nejsem a myslela jsem si to i o přítelových rodičích, ale potom mě fakt postupně začala vadit každá banalitka. A většinou to jsou fakt maličkosti, který se nasčítají a mě to vážně žere natolik že nemám nervy v tomhle žít. To bych se vážně musela brzo zbláznit. Takže vyskoušela jsem si to a za sebe říkám NE, už nikdy více. Radši platit celej život hypo a mít klid než být pořád pod psychickým tlakem, to totiž není nic na mě.