Už asi dva roky se mi líbí kluk se školy, kdysi jsem si ho přidala na fb a jednou mu napsala. Nikdy jsem si moc nevěřila a nutily mě do toho hlavně kamarádky. Nemůžu si pomoct, ale když ho vidím jsem vyloženě na větvi, nikdy se mi nikdo tak nelíbil, přitom zkušenosti nějaké mám. Nedávno jsem ho potkala na jedné diskotéce na kterou poměrně často jezdím, a vím že on občas taky. Byla to náhoda že jsme se tam potkali, já ale nepila takže moje odvaha s ním začít mluvit byla na bodu mrazu. Tak jsem ho tedy pozdravila a šla dál za přáteli. Když se diskotéka pomalu zavírala stál u baru s kamarádem a koukal na mě, nevěděla jsem co dělat tak jsem jen prošla kolem něj a on mě zastavil tím že na mě sáhl, nevím jestli omylem či úmyslně každopádně jsem byla v šoku tak jsme se bavili co tam dělá a s kým tam je, mě se ptal jak tam jsem jelikož je to dost z ruky diskotéka. Odpověděla jsem že autem a že řídím, a on říká ze srandy no tak to bych nechtěl. Byl dost opilý a pro mě taková skvělá možnost se s ním víc seznámit,a já ji nevyužila. Řekl mi že už musí jít že odjíždí, tak odešel. Byla jsem štěstím bez sebe i tak. O pár dní později hrál ve škole fotbal. Odpoledne jsem mu napsala jak dopadli a jak vůbec skončil v tu sobotu a chvilku jsme si psali. Byl milý, psal spoustu smajlíku i mě ptal jak jsem dojela domů a tak ale pak se rozloučil že jede na fotbal a ať se mám hezky. Ve škole se normálně zdravíme, co si tak všímám já nebo kamarádky docela se po mě kouká. Ale stejně nemám důkaz že se mu líbím natož aby jsme spolu začali nějak komunikovat když mi sám od sebe nenapíše. (je mi 20 a on je o půl roku mladší)