Co ovlivňuje zda si pamatujeme naše sny?

já mám paměť úplně na nic a sny si pamatuju a zdají se mi každý den

Sny si pamatuješ pokud se probudíš z REM fáze, pokud v jiné fázi tak si je nepamatuješ... Na internetu jsou nějaké rady jak si je pamatovat, ale nevím kolik na tom bude pravdy

Takže to vůbec nic neznamená, na nic to nepoukazuje že si je jeden člověk pamatuje a druhý vůbec?

Reaguji na burda: To poukazuje jen na to, že jeden možná líp spí, protože projde všemi spánkovými cykly a druhý se třeba snáz probudí.

já si pamatuju teda minimum svých snů...po probruzení si sen ještě občas vybavím, ale do minuty to stihnu všechno zapomenout

Reaguji na burda: Na co by to mělo poukazovat? Opravdu to neznamená že máš nějaké nadpřirozené schopnosti

Mám vypozorováno, že si sny pamatuju, pokud vstávám, kdy chci. Jakmile mě budí budík, tak si nepamatuju nic. Ale v jednu dobu na střední jsem si psala "snový deník", kam jsem si ráno zapsala, co se mi zdálo a postupem času jsem si toho pamatovala víc a víc, takže to jde vytrénovat.

Každému se něco v určité fázi spánku něco zdá, ale většina lidí to plynule zaspí. To je vše.
Pokud si jak říkáš pamatuješ většinu snů, je to buď protože se skutečně po snu téměř probudíš a zrekapituluješ si jej a případně Tvá představivost dokreslí chybějící části nebo se ze snů probouzíš či usínáš "vědomým" sněním a o sny jako takové ve většině nejde.

vytrénovat se to dá, dá se dokonce vytrénovat i abys měla vliv na děj v tom snu, ale je to dost složité a na dlouho. Já osobně si sny pamatuju skoro pokaždé, ale taky bohužel proto, že jsou často takové hororové a vzbudím se prostě brekem/šokem atd.. Schválně, máš pěkné nebo nepříjemné sny?

Já si pamatuju obvykle tak tři sny z každé noci, poslední poměrně dobře, ty zbylé obvykle jen trochu.

Jak už tady padlo, záleží hlavně na tom, v jaké spánkové fázi se člověk probouzí. Pak taky strašně moc na tom, jestli si o snu hned s někým promluvíš (někdo si je i píše) nebo jestli jdeš hned něco dělat.
Když se probouzím s přítelem, jedna z prvních otázek bývá, co se mi zdálo - když mu to odvykládám, pamatuju si to pak skvěle i několik dní. Stejně tak si sen dobře vybavím, když se probouzím zvolna. Ale když se probouzím stylem, že mi zazvoní budík a já hned vyskočím a začnu "makat", tak už si po pár minutách skoro nic nevybavím - prostě mozek přepne na jinou vlnu a pak už to nenaskočí.

Jinak zajímavé taky je, že někomu se zdají sny černobílé, jinému barevné, někomu z pozice první osoby (že vidí jen svoje ruce, nohy apod.), jinému ze třetí osoby (jako by koukal na film, jehož je součástí).
Někomu se zdají sny hodně detailní (mně se třeba zdají i včetně různých vůní a vždycky je to hrozně složitý příběh se spoustou složitých úvah, pocitů, emocí, které se ve mně odehrávají), jinému se zdají sny povrchnější. Sny jsou vážně skvělá věc.

A i ti, kteří si myslí, že si pamatují sny skvěle, si obvykle pamatují buď jen kus snu, nebo třeba tři sny z deseti - o těch ostatních ani neví, že je měli

Tohle u mě neplatí - mně se hororový sen nezdál už snad tak 15 let, naposledy někdy v pubertě. Zdají se mi sny z běžného života (z práce, nebo různé výlety, akce, běžné rozhovory s rodinou a tak), občas něco erotického - přesto si je pamatuju dobře. Ale je fakt, že si je pamatuju jen pár desítek minut nebo hodin po probuzení.

Reaguji na Majerkat: to ti dost závidím. Možná že se mi i zdají hezké sny, ale ty si nepamatuju a ty špatné mě budí a proto si je pamatuju. Tuhle se mi zdál sen, pamatovala jsem si ho a byla jsem sama vyplesklá z toho, že to vlastně byl "ok" sen Jinak ty sny vždy působí ve snu hrozně zajímavě, duchaplně, dobrodužně a když to má člověk popsat nikdy to nejde, protože tam jsou hrozně důležité právě ty detaily jako pocity, okolí atd..

to je pravda...

Pamatuji si sny, které jsou pro mě významné.