Co je se mnou špatně?

Je mi 24 a nikdy jsem neměl vztah a ani intimní zážitek se ženou. Žiju spořádaným životem. Mám vzdělání, docela dobrou práci, pravidelně sportuji a jsem soběstačný. Jsem i velmi společensky aktivní. Neustále vyhledávám společenské akce jakéhokoliv zaměření a když mě zrovna žádná taková akce nezaujme a je pátek večer, tak prostě vyrazím sám obrážet bary. Nejsem zrovna extrovert, ale nemám problém jít mezi úplně cizí lidi a byvit se s nimi. Když vedu rozhovor se ženou, která se mi líbí, nemám problém se jí zeptat na kontakt. Okolí mě považuje za zábavného, schopného a celkem atraktivního. Většinou slýchávám rady, že se mám víc snažit, nebo chodit mezi lidi.

A v tom je ten problém. Nesedím s rukama v klíně. Neustále se snažím, abych měl co nejbohatší společenskný a karierní život. Vynakládat stále více úsilí a času, snad už ani nejde. Jako správnej zoufalec jsem přečetl x knih o osobním rozvoji. Odpověď jsem hledal i v náboženství. Zkouším nové životní styly a hledám takový, který by mi nejvíc vyhovoval. Mám tolik časově náročných zájmů a koníčků, že už ani skoro nespím.

Jeden čas jsem četl i PUA(pick up artists) příručky. To jsou prostě návody na balení. Vím, že pár kamarádum to pomohlo. Já v tom našel pár dobrých rád, ale nic převratnýho. Z 90% je to strašný odpad. Jediný co jsem nezkusil, je balení na ulici. Jednomu kamarádovi to funguje, ale já na tom nemám povahu a myslím, že to není ani úplně etický (fakt nechci obtěžovat ženy na ulici).

Je mi jasný, že můj největší problém je moje duševní stránka. Mám dost mizerný sebevědomí a jsem úzkostlivej. Docházím už k druhýmu psychoterapeutovi. Jeden čas jsem bral antidepresiva, ale moc mi nesedla. Možná, že kdybych se zbavil úzkostí a zapracoval na sebevědomí, šlo by mi to od ruky. Lidi mi říkaj, že kdybych chtěl mohl bych mít každou (to mi fakt nepomáhá). Jenže jak má být člověk sebevědomý a šťastný, když je neustále sám a má za sebou tisíce neúspěšných pokusů.

Asi chápete mé zoufalství "normální" lidi dokážou někoho sbalit v řádu pár týdnů, případně střídaj partnerky každý pátek. I můj obézní asociální a líný spolužák ze střední teď někoho má.

Nečekám žádnej instantní návod na štěstí, na ty už dávno nevěřím. Ani sem nemusíte psát prázdné optimistické fráze. Píšu to hlavně pro sebe a každýho, kdo to má podobně. Pokud to chcete komentovat, buďte prosím upřímní. Snesu vše a budu rád za každej projev pochopení.