Pitný režim je jen byznys. Co na to říkají odborníci?

Pití vody se může podobat drogové závislosti

O důležitosti pití vody se vedou dlouhodobě spory. Nicméně tvrzení, že pití vody se může dostat až do fáze závislosti podobající se té drogové, je přeci jen trochu kontroverzní. Nebo ne? Podle plastického chirurga MUDr. Jana Měšťáka, který zastává názor, že lidé by neměli věřit lékařům, kteří podlehli trendu pitného režimu, se z pití může stát až posedlost, něco jako drogová závislost. V článcích a videích na internetu často uvádí jako příklad své klientky, které k němu do ordinace chodí tak oteklé, že jim ani skoro nemůže operovat víčka. Zkušenosti má i s mladými dívkami. V jednom článku uvedl, že osmnáctileté dívky mají váčky pod očima, protože pijí i 5–6 litrů vody denně. Za tlakem na dodržování pitného režimu je podle něj mimo jiné byznys s balenou vodou. Oproti tomu výživová koučka Kristýna Báčová, DiS., vidí byznys spíše ve slazených vodách. „Z hlediska zdraví i hubnutí jsou nemalým problémem balené vody lákající na 0% obsah cukru. Přitom ve skutečnosti jsou doslazovány umělými sladidly,“ varuje Báčová.

Nevěřte tvrzení, že více vody je pro tělo přínosem

Obecným doporučením je vypít za normálních okolností 2–3 litry vody za den. „Existuje dokonce řada výpočtů, podle kterých si můžete svůj denní příjem tekutin spočítat. Dvě třetiny nápojů by člověk měl vypít do oběda a jednu třetinu v odpoledních hodinách. Přibližně dvě hodiny před spaním se pít již příliš nedoporučuje,“ tvrdí výživová koučka Báčová. Podle specialistky na výživu a zdravotní prevenci PharmDr. Margit Slimákové to však není tak jednoznačné. V krátkém videu na svých stránkách říká, že potřebujeme pít vodu, ale ne v takovém množství. Stejně tak není důvod se neustále hlídat. Podle Margit Slimákové neplatí, že čím více vody vypijeme, tím lépe. „Kromě toho je potřeba zamyslet se také nad skutečností, že voda sice má mít pozitivní vliv na naší pleť, náladu a soustředění, zabraňuje bolestem hlavy a dokonce může pomoct v redukci hmotnosti, na druhou stranu však existuje několik případů, kdy se lidé přepíjeli vodou až s tragickými následky,“ říká hlavní trenérka Mgr. Kateřina Hollerová z fitness centra pro ženy Contours.

Výpočet pro denní příjem vody:               
Hmotnost děleno 10 krát 3 = denní příjem vody v dcl (cca 3 dcl na 10 kg hmotnosti) 

Ženám stačí necelé dva litry vody za den

Zvětšit

Při extrémním přijmu vody dochází k hyponatremii, což může vést stejně jako při dehydrataci například k bolestem hlavy. Zaznamenáno je i několik případů úmrtí u sportovců, kteří se vědomě přepíjeli vodou. „Nic se nemá přehánět. I když si za svým doporučením vypít denně alespoň 2 litry vody stojí, nadměrný příjem vody může být pro zdraví skutečně škodlivý. Za nadměrný příjem považuji přes 3 a více litrů vody za den,“ říká výživová koučka Kristýna Báčová. Podle trenérky Kateřiny Hollerové je zdravé pít i nižší množství vody. „U ženy to může být kolem 1,6 litrů denně. Muži mohou vypít klidně i 2 litry, které doporučuje výživová koučka Kristýna Báčová. Měla by se to do toho však započítávat i voda získaná z potravin,“ upřesňuje Hollerová. S tím souhlasí i Báčová, podle které  bychom měli jíst velké množství zeleniny a ovoce, díky čemuž bychom získali velké množství vody z přirozených a zdravých potravin. Z tekutin doporučuje zejména čistou vodu – ideálně kohoutkovou.

Do příjmu tekutin se počítá i čaj a káva

Nejlepším zdrojem tekutin je čistá voda, čerstvá zelenina a v menší míře ovoce. „Vodu můžeme prostřídat přírodními minerálními vodami, bylinnými nebo ovocnými čaji,“ doporučuje výživová koučka a zároveň upozorňuje na to, že  člověk denně vyloučí 1,2–2 litry vody. V horku a vlhkosti se může výdej zdvojnásobit. Podle Báčové navíc vylučování vody může zvýšit velké množství kávy, alkoholu, zeleného, bílého a černého čaje. Tomu však ve svém videu Margit Slimáková oponuje. Podle ní by se měl do příjmu tekutin počítat čaj i káva. A není nutné tyto tekutiny doplňovat další vodou, ačkoliv někteří odborníci tvrdí, že tyto tekutiny jsou diuretické. Podle nových zjištění je močopudný účinek u těchto nápojů poměrně slabý a klidně je můžeme počítat do celkové příjmu.

Zdravý člověk by se měl řídit pocitem žízně

Zvětšit

U zdravého člověka, který není pod vlivem léků a který nemá omezené vnímání, si tělo dokáže přirozeně říct, kdy je potřeba se napít. „Problémem může být až stáří, kdy bývá toto vnímání narušeno a je tedy vhodné si pocit žízně hlídat. Kromě seniorů jsou na dehydrataci obzvlášť citlivé děti,“ dodává výživová koučka Kristýna Báčová. Na dehydrataci je potřeba dát si pozor při pobytu v klimatizaci a při sportu. „Nedostatek tekutin při zvýšené fyzické zátěži může například snížit krevní tlak, což vás může ohrozit i více než hyponatremie,“ říká trenérka Kateřina Hollerová a dodává, že nejlepším doporučením je řídit se podle pocitu žízně a vnímat své tělo. Na závěr Hollerová říká, že bychom si měli dát pozor, abychom si nepletli žízeň a hlad. Hlad je převlečená žízeň. V případě nespecifických chutí nebo pocitu hladu, může jít o zhoršenou schopnost rozeznat to, že je tělo žíznivé. To se stává při špatné skladbě jídelníčku. „Velký příjem nekvalitních a rafinovaných potravin plných skrytých chemických látek způsobí, že člověk nepozná vlastní žízeň. Proto až vás příště bude honit mlsná a nebudete vědět na co, zkuste se napít čisté vody,“ doporučuje trenérka Kateřina Hollerová.

Použité zdroje:
1. https://video.aktualne.cz/dvtv/mestak-pitny-rezim-je-jen-byznys-lide-jsou-na-nem-zavisli-cl/r~17d8aac67e3111e8aa390cc47ab5f122/?redirected=1559110757
2. https://www.margit.cz/kolik-vody-musime-denne-vypit/