37770 8. 12. 2013 22:34
Cituji Maládama: Já si myslím že ano, výčitky svědomí to nedovolí...
Chlap zahne i když miluje a můžeš se snažit jak chceš, můžeš být klidně i miss world a stejně to udělá. Z čistého důvodu. Nechce spát jen s jednou ženou Stejně tak ženská která miluje svého manžela, tak stejně jde a najde si nějakého milence třeba z nedostatku uspokojení. Pak jde také o to, kdo co bere jako konec vztahu. Někteří lidé *tajenou* nevěru tolerují, protože je pro ně ve vztahu důležitější něco jiného. Pokud žena, která přijde na nevěru a svého manžela stále chce, tak většinou mlčí, protože jak by začalo peklo, tak chlap přeskočí jinam k té, která ho nebuzeruje Věrnost na celý život je hezká představa, ale není to realita, tak nebuď naivní. Jsme sice lidi, ale lidi se nikdy k sobě nechovali poctivě ani v minulosti ani teď a ani v budoucnosti. Všichni děláme chyby. Momentálně bych nevěru netolerovala, protože mám ještě dost před sebou, nejsem vdaná, nemám děti, ale až budu mít tu rodinu, tak už budu také uvažovat trošku jinak a bohužel žádný vztah není pohádka.
Největší znamení kdy odejít je podle mě tehdy, kdy si tě chlap úplně přestane vážit. Tj. jsi hadr s kterým vymetá jak psychicky, tak fyzicky. Absolutně se nezajímá o rodinu, chlastá, fetuje atd atd. Můžeš si vzít člověka o kterém si myslíš, že sis vybrala jak nejlépe jsi mohla a klidně už za rok zjistíš jeho novou tvář. Všechno je to risk. Nemůžeš se bát a některým věcem nemůžeš utéct a nemůžeš je ani předvídat. Když si strachem budeš přemítat různé scénáře, tak si to nakonec přivoláš. Mé samotné se v mládí přihodila taková nepěkná zkušenost a na čas jsem se stáhla do sebe a nechtěla jsem s nikým nic mít jenže když se zavřeš , tak nic nezažiješ, nic nemáš a nenajdeš si to, co ti vyhovuje. A všechno špatné je pro něco dobré i když tě to vnitřně poznamená na celý život, ale dá ti to zkušenost do života. Kolik žen odmítá vedle sebe chlapa, který by se pro ně rozkrájel, nosil by je na rukou a ony ho odmítnou s tím, že je na ně moc hodný a je to otravuje. Pak si najdou toho drsňáka a díví se, že se k nim najednou chová hnusně. Jak jsem psala některé jsou masochistky a prostě ani odejít nechtějí a líbí se jim, když je lituje okolí ( např. rodina)
Cituji Veronika8888: O čem tady píšeš jsem už slyšela na přednášce o dom. násilí. Není to nic neobvyklého Přednášející nám říkala, že syn v puběrtě přesvědčil matku, aby odešli od otce, který je bil a psychicky týral. Udělala to, šli do nějakého azylového domu, pak si sehnali byt. Syn tak nějak přebral tu mužskou roli a pak najednou tu matku bil stejně jako ten otec, kterého tak odsuzoval...
On má tedy s matkou pěkný vztah, ale od té doby, co začal žít sám, tak začal hodně pít a absolutně nedokáže navázat normální vztah s holkou. On třeba nějakou má, ale má takové stavy, že s ní třeba spí v posteli a drží jí a pak ráno vstane a řve na ní ať vypadne a najednou mu ta její společnost vadí. Pak má zase nálady v klidu pusinky, kytičky a za čas mu zase rupne v hlavě a třeba se dotyčné neozve týden. Takhle to s ním vydržela nejdéle jedna a to jeden rok a to jí tedy obdivuji. Sám to říkal, že se bojí, že se to bude stupňovat a stane se z něj někdo jako táta. Zkoušela jsem mu to vymluvit ať nepije tolik, ale má svou hlavu. Už s ním nejsem moc často v kontaktu, ale jednou mi poslal takovou krátkou povídku o domácím násilí a popisoval tam i svoje zážitky z domova a bylo mi z toho hodně do breku, protože ten kluk neměl vůbec žádné dětství. Vánoce nenávidí, protože přišel táta na mol a oba je seřezal. To je asi to nejhorší no, když v tom násilí vyrůstají děti