Těhotná v 18 letech

Kecat ti do toho nikdo nemůže! To je na tobě jak se Ty a přítel rozhodnete.. My všichni tady můžem říct svůj názor/zkušenosti.. Já bych si to každopádně v 18 letech a v týhle době nenechala! Když člověk neví co bude ´zítra´. Navíc je dítě drahá záležitost a je to starost na celý život!! a ty jsi mladá máš život před sebou, tak proč si ještě chvilku neužívat bez ´závazků´

Taky mi je 18, chodím do 4. ročníku a kdyby se mi tohle stalo, tak na potrat jdu ani o tom nepřemýšlím. Jak jsi napsala. Ty chceš jít na výšku, on si chce dodělat ing. Proč tohle zahazovat kvůli dítěti? Ještě když jste tak mladí. Navíc z mého pohledu by si dva měli pořizovat dítě až tehdy, když už nějakou dobu bydlí spolu a jsou finančně zajištěni.

Reaguji na yvonne_s: psala jsem ,že jsem si to několikrát vyzkoušela,hlídat dítě celý den i v noci a dokonce jsem se sama nabízela...když člověk chce a ví jak na to nemůže být problém

Já bych šla na potrat, nedovedu si představit, že bych měla dítě, na maturu bych se učila mezi plínama, místo výšky bych vařila dětské kašičky... Já nevím no, máš to těžký. Hlavně se rozhodni podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, tohle jen Tvoje rozhodnutí Držím palce!Reaguji na Erinka: já slečnu zcela chápu, psychika je velmi složitá záležitost a nedá se někdy ovládat. nemyslím si, že by svou dcerku schválně měla ráda jenom málo, postě to víc nejde... Reaguji na BarbieBlonde: můžu se Tě zeptat, zkoušela jsi se o tom pobavit třeba s psychologem?

Reaguji na Monus: Jsem zastánce tohoto názoru také !!

Reaguji na Monus: Ne,tak je to pravda...pokud nosím to miminko 9měsíců v sobě,dítě musím milovat,ne?

Za můj názor mě asi každá odsoudí, ale já si myslím, že dítě by mělo přijít na svět do zabezpečený rodiny a hlavně plánovaně (myslím si totiž, by by oba partneři neměli delší dobu před početím pít alkohol, kouřit atd., jsem přesvědčená, že pak miminko bude mít následky, třeba později).
Odsuzuju některý slečny v mým věku (je mi 20), který znám a jsou těhotný. Většina z nich bydlí někde v podnájmu, nemá ani dodělanou školu a s partnerem jsou pár měsíců. Třeba mají staršího přítele, kterej vydělává, ale copak pro mladou rodinu bez zázemí bude stačit 17 000,- na měsíc? A co když to nějak nedopadne a ta slečna zůstane sama? Pak bude trpět akorát to dítě.

[cituji=Jahůdka_]zkoušela jsi se o tom pobavit třeba s psychologem?
Nezkoušela ale někdo už mi to taky radil.ale mě to přijde asi zbytečné,musím se k tomu postavit čelem

Reaguji na Monus: no a právě teď jedna slečna řeší, jestli mít nebo nemít dítě...
člověk, pokud do toho nejde, tak neví jak to zvládne. Mě je 31 a kdybych byla v tom, zvažuju stejný problém. Já se totiž na dítě necítím...

Mně je 18 a dítě bych si nenechala. Mamka mi dokonce říká, že kdyby se to nedejbože stalo, ať jí to hned řeknu a budeme to řešit. Já chápu, že když někdo takhle neplánovaně otěhotní a dítě si nechá, tak může být šťastný, ale taky nemusí..jako Reaguji na BarbieBlonde: . Ale taky záleží, jak moc se cítíš vyspěle. Já jsem pořád puboš, co má rád pařby a tak, ale moje stejně stará spolužačka má 25-ti letého přítele a plánují společné bydlení...alkohol a nějaké diskotéky ji vůbec nezajímají.

Reaguji na Monus: nedokáže smířit s mateřstvím tak by to dítě snad měla dát raději k adopci, kde to dítě má aspoň malou naději že se dostane do milující rodiny

Souhlasím, to dítě to vycítí i když mu je třeba jen 1rok, tak pozná jestli ho matka opravdu miluje. To se nedá oblafnout! Mám kamarádku která vyrůstala s matkou, která jí sice dávala vše ale ona sama cítila vždy že jí nemiluje .

Nemusí to tak být. Někdo je hold schopný mít a vychovávat dítě už v 18 letech, někdo se na to necítí celej život. To ovšem není důvod pro to, aby děti nikdy neměl a nedával jim svou lásku a všechnu možnou péči Každý člověk to má prostě nastavené jinak. Mě je 18 a vlastní dítě si neumím představit ač má sestra má 4 letého chlapečka, hlídám jej často a mám ho moc ráda. Každopádně, zkladatelce tématu přeju hodně štěstí (ať už se rozhodne jakkoliv).

No ono je to zaběhlá fráze - 9 měsíců pod srdcem nosím miminko tak ho musím milovat. Ale jsou ženy, které si také myslí, že po porodu to přijde, že se z nich stanou milující matky. Ale bohužel se to u nějakých nestane. Nebo pro ně prostě dítě není střed světa lidská psychika je nevyzpytatelná a zase mi přijde blbost tvrdit - jsi těhotná - tak to dítě MUSÍŠ milovat.

Reaguji na Cocosannkka:

tak především by ses měla rozhonout podle sebe, ne podle zdejších rádoby chytrých výjevů a rad ostatních , popřemýšlej si o tom sama a v klidu i s tvým partnerem.Plnoletá jsi , partnera , který ditě chce taky takže v tuto chvíli snad ani nemáš důvod přemýšlet proč si dítě nenechat. Pokud je jediný důvod to, že se cítíš mladá , že jsi ještě nic v životě nestihla tak to je málo pro tak razantní krok jako je potrat. Školu si můžeš dodělat kdykoliv později a myslím, že tím , že budeš mít dítě život rozhodně nekončí Ale je to na tobě

Mě by spíš děsilo, že sem otěhotněla i přesto, že jsem brala poctivě prášky a bála bych se, že to děcko bude postižený a už jen kvůli té představě bych běžela jako o závod hned za Laky. Potrat je zdarma, když selžou pipulky, asi ví proč, kdo by chtěl dobrovolně postižený děcko. Jo nemusí, být, ale pravděpodobnost je vyšší a to bych já neriskovala, zničit život sobě a i tomu děcku a v 18 i několika dalším lidem, páč v jednom se to zvládnout nedá.