Smazat

Strach z neznáma

Ahoj holky.
Naskytla se mi příležitost vyjet na jazykový kurz do Anglie. No, naskytla... Táta chce, abych se konečně naučila anglicky, tak že by mi na to přidal... Závidím kamarádkám, které jely na Erasmus nebo jen tak do ciziny, tak jsem si v zimě nechala udělat kalkulaci na měsíční jazykový kurz ve škole v Brightonu. V pátek se mi ozvala slečna, jestli teda chci jet. Problém je v tom, že já bych strašně chtěla jet, ale mám šílenej strach z neznáma. Že budu někde měsíc sama v cizí zemi, neumím moc anglicky, nebudu si rozumět s ostatními, nebudu rozumět nikomu, někde se ztratím apod. Já vím, že je to dobré, když můžu jet, spousta lidí by si to nemohla dovolit.... jenže u mě je to v psychice. Celkově se bojím nových věcí, věcí, co neznám, navíc budu muset té hostitelské rodině zavolat a já prostě anglicky moc neumím...... Nevím co mám dělat. Navíc mám teďka zkouškové a čekají mě státnice, takže mám plnou hlavu spousty věcí...... Jak překonat ten strach? Jak se nebát neznáma a začít se těšit na nové zkušenosti?




 
arrow
profile_image
mrkvovastava
od 22. 4. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

nevím jakou odpověď čekáš, prostě to buď překonáš a pojedeš nebo budeš doma kňučet, že se bojíš; s tím ti nikdo nepomůže, to musíš ty sama

Já sem dycky tvrdila, že na takový akce musí mít člověk povahu. Já ač by to byla super zkušenost takový akce nevyhledávám a sama už vůbec ne.
Ale možná to chce prostě jen jednou překonat a pak si člověk zvykne.

arrow
profile_image
Crannie
od 23. 4. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Být "hozená do vody" a muset si umět sama pomoct (i když zpočátku se ztratíš nebo uděláš nějaký ten trapas kvůli nedostatečné znalosti jazyka - je to jazykový kurz, tak nikdo od tebe nemůže očekávat perfektní angličtinu u zápisu) je právě ten nejlepší způsob, jak toto překonat. Nenechala bych si takovou příležitost ujít.

arrow
profile_image
PaniXY
od 8. 2. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Mít strach z něčeho neznámého je přirozené, ale v tvém případě se opravdu není čeho bát. Jela bys tam na měsíc, ten se dá přežít všude, i kdyby to byla hrůza. Hostitelská rodina je na studenty zvyklá, tvoji spolužáci na tom budou stejně jako ty a že neumíš anglicky? Kvůli tomu tam přece jedeš.
Kdybys jela sama na rok třeba na Nový Zéland a měla strach, tak řeknu ať si to ještě rozmyslíš, ale myslím, že jazykový pobyt v Anglii je úplně neškodný.
Jsi mladá tak trochu odvahy a cestovatelsví, proboha! Doma za pecí můžeš sedět v důchodu...
Ovšem i v tomto případě platí: "Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod"

arrow
profile_image
Misy
od 25. 1. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Jen šup do Anglie . Musíš to prostě překonat - získáš postupně sebevědomí a až pojedeš příště, bude to všechno víc v pohodě. Ty zkušenosti ti nikdo nevezme a rozhodně to bude přínos. Já vím, člověk se vždycky trochu bojí, ale tak odjet domů můžeš při nejhorším vždycky, není to zas tak daleko. A jak už tady psali - je to jen měsíc - to je krátká doba.

Jestli máš strach, že si tam nebudeš s nikým rozumět, tak si předem najdi třeba po internetu nějaký Čechy, co tam žijou - aspoň nějakou domácí základnu. Ale bejt tebou tak se jim spíš vyhýbám (páč s Čechama se pak jazyk učí blbě... )

arrow
profile_image
Barbucha
od 22. 9. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Já jela zcela samotná na Erasmus do Španělska, neměla jsem zajištěné ubytování, do školy nedorazily moje papíry, bála jsem se promluvit a nikomu nerozuměla...Ale nakonec to bylo fajn, jsem za tu zkušenost ráda Alespoň jsem zjistila, že se o sebe dokážu postarat a určitě mi to zvedlo sebevědomí

arrow
0%
0    0
Nebyla hodnocena

Povaha ani není potřeba, spíš momentální odvaha a důvod, proč jet.

Já se ztratím i ve městě, ve kterém žiji celý život, všechno za mě zařizovali naši, všeho jsem se bála a nikam nechtěla chodit sama.
Teď jsem od září ve Skotsku. Sama, rodiče x kilometrů daleko. A je to to nejlepší, co jsem mohla udělat! Teď mi připadá směšný, že jsem se všeho tak bála, nic si sama nevyřídila.
I když v mojí první host rodině host mum pila, neplatili mi, zamykali mě v domě a byli na mě zlí, úplně sama jsem od rodiny utekla, přemístila se o 300 mil dál. S napěchovanýcm kufrem jsem celá uřvaná a totálně paranoidní, že mě vystopujou, jezdila přes cizí města, abych se dostala k paní z agentury, kterou jsem nikdy neviděla.
Tím se nechci vůbec chvástat, jenom poukazuji na tom že i totálně nesamostatný domácí typ toho zvládne víc, než si myslí

Jsem strašně šťastná, že i když jsem rozhodně nebyla typ dobrodruha, že jsem vyjela.
Seber odvahu a vyjeď

arrow
profile_image
BellaSofia
od 9. 5. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Ničeho se neboj Opravdu.Já jsem teď už tři měsíce v Irsku a zezačátku a pořád to je pro mě trochu šok.Taky přesně jako ty trpím strachem z neznáma,nových lidí,povinností..No jenže cizí země tě prostě naučí to překonat.Hlavně v Anglii a i tady Irsku jsou zdvořilí a zvyklí na cizince.Hlavně se pomalu učím ,že my češi máme hned kvůli všemu malé sebevědomí,ale co jsem se tu kolikrát setkala s případy to jsem neviděla...chlap z Pakistánu se hlásil na pozici managera v it firmě a ptal se přítele jak se odesílá email,dále na kurzu jsem poznala Turka kterej uměl anglicky,ahoj a jak se máš a takový ty zákldaní věci a dělal asistenta v dětský nemocnici.A s takovýma a dalšíma se setkávám skoro denně.

arrow
profile_image
BellaSofia
od 9. 5. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Jsem to nedopsala jelikož se mi přešušilo spojení.Přesně jak ti tu holky radí..ničeho se neboj a vycestuj.Ty zkušenosti ti nikdo neveme a hlavně se hodně otrkáš. Já se třeba teď hledám práci a jelikož jsem vždycky byla taková kuňka tak teď mám co dělat a jak se učit komunikovat. Jinak s jazykem si nedělej starosti.Většina čechů jí má na úrovni lepší ne si myslí.Pak až potkáš ty horší tak tě to v tom usvědčí A hlavně..neboj se nikoho zeptat když budeš ztracená nebo tak..většinou nemrmlaj jak u násHodně štěstí!!

arrow
profile_image
LenkaJeni
od 28. 2. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Ahoj.. tak já přispěji svou zkušeností...
Od 15 let jsem jezdila na stáže do Francie... každý rok na 3 měsíce... musela jsem se starat o sebe, nikdo tam se mnou nebyl.. ani internet, maximálně když jsem si z bídného kapesného koupila kartu na volání a jednou za dva týdny jsem volala našim... jezdila jsem takhle do minulého roku... a není to žádná hrůza...
Nikdy se mi nechtělo vracet a pak jsem se už vždy těšila až znova pojedu. Myslím si, že je to skvělá zkušenost a každý by měl takové věci v mládí zažít... naučí se tím samostatnosti apod... seznámíš se se spoustou nových lidí, nabydeš plno nových zkušeností apod... Podle mě jeď a neváhej..

arrow
profile_image
Gattero
od 28. 11. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Rozhodně jeď, to každopádně a pokud to máš jen na měsíc, tak není ani co řešit, to uteče jako voda. Já jedu skoro na rok, nechám tu kamarády, rodinu a přítelkyni. Jsem realista a je mi naprosto jasné, že to bude mezi námi znamenat konec, ale ta touha vycestovat po vysoké škole a naučit se pořádně anglicky je prostě silnější. To musí i přítelkyně stranou
Rozhodně jeď, později už to třeba nebude možné.

arrow
profile_image
cokoladovasusenka
od 24. 2. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Nebuď trouba a posera a jeĎ, naučí tě to samostatnosti. Já takhle poprvé vyjela hned po středce do německa jako au-pair, později jsem tam vedla hospodu...
A sama, bez agentur.
Ačkoliv nakonec jsem se usadila v jiné zemi, za oceánem A taky jsem prvně jela jen tak naslepo s kámoškou, ani jsem neuměla místní jazyk, jen anglicky a německy.
Člověka to fakt naučí postarat se o sebe v případě nouze, být schopnej optat se na kde co,...
Prostě dospěješ
Mám kamarádku z česka, podobnej případ jako ty, a kolikrát už ji nemůžu vystát, kňučí jak se jí nelíbí v práci, jak je na prášky, věčně v depresích a je z ní mrzout, ale když mohla odjet do zahraničí a ještě jsem jí pomáhala, tak nakonec stáhla připos...r...a ně ocas a zůstala kde je...
Být tebou tak fakt jedu, a jestli se bojíš poprvé sama, najdi si nějakou partu lidí a jeď s nima, dost kontaktů najdeš i na netu
Zvlášť do Anglie jezdí dost čechů, nebo tam už jsou, třeba na stálo...určitě bys našla někoho kdo by do toho šel s tebou, nebo kdo v tom daném místě už nějakej čas je a trochu se tam orientuje.

arrow
profile_image
anngirl
od 25. 2. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Reaguji na Janicek: překonej strach a jeď, jednou by si litovala že si nejela

Holky, díky, že mi tu dodáváte odvahu. Já vím, že měsíc pravděpodobně málo, možná by bylo lepší vyjet spíš za prací... tady v čechách jsem chodila na kdejaké kurzy, loni v Tutoru se mi to moc líbilo, měli jsme úžasnou lektorku, taky jsem se rozumluvila, ale už zase neumím nic.... Moc bych ráda, kdyby mi to nějak pomohlo se rozmluvit....

 

Téma Strach z neznáma je vyřešené (ukončené) - nemůžete do něj již přispívat. Tohoto stavu téma obvykle dosáhne, pokud nastane některé z následujících situací:

  • Příspěvky (rady, řešení) se v tématu začínají opakovat.
  • Příspěvky se začínají stáčet jinam, účastníci diskuse se původního tématu nedrží.
  • Téma je příliš široké, nově příchozí mají problémy se v něm orientovat.
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy otevřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené